ECLI:CZ:US:2018:1.US.281.18.1
sp. zn. I. ÚS 281/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudce Tomáše Lichovníka a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti společnosti České Radiokomunikace a. s., sídlem Skokanská 2117/1, Praha 6, zastoupené Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., advokátem Havel & Partners, s. r. o., advokátní kancelář, sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017 č. j. 22 Cdo 3598/2017-268, rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2017 č. j. 27 Co 40/2017-232 a rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 30. 6. 2016 č. j. 6 C 225/2010-182, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2017 č. j. 27 Co 40/2017-232 a rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 30. 6. 2016 č. j. 6 C 225/2010-182, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Praze a Okresního soudu Praha - západ, jako účastníků řízení, a Miloslava Volešáka, zastoupeného Mgr. Petrem Hulánem, advokátem, sídlem Opletalova 1535/4, Praha 1, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2017 č. j. 27 Co 40/2017-232 a rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 30. 6. 2016 č. j. 6 C 225/2010-182 se odkládá.
Odůvodnění:
Shora označeným rozsudkem Okresního soudu Praha - západ byla stěžovateli uložena povinnost odstranit stavbu č. p. X1 (televizní vysílač - převaděč), stojící na pozemku parc. č. st. X2, v obci P., v k. ú. P., který je ve vlastnictví vedlejšího účastníka, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku, a zaplatit vedlejšímu účastníkovi částku ve výši 26 430 Kč z titulu bezdůvodného obohacení.
Krajský soud v Praze napadeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvého stupně tak, že prodloužil lhůtu k plnění na tři měsíce od právní moci rozsudku.
Dovolání stěžovatele Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné.
Stěžovatel podal 23. 1. 2018 ústavní stížnost, v níž tvrdí, že napadenými rozhodnutími došlo k porušení jeho práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a práva na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). V důsledku porušení procesních práv pak došlo též k porušení práva vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny a čl. 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě a práva podnikat ve smyslu čl. 26 Listiny.
Stěžovatel tvrdí, že k předmětné stavbě mu vzniklo zákonné věcné břemeno na základě §12 odst. 1 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích. Soud prvého stupně i odvolací soud však vznik věcného břemene neshledaly a nařídily odstranění stavby. Podle stěžovatele trpí rozhodnutí soudů zjevnou svévolí a přináší potenciálně dalekosáhlé negativní následky pro chod společností, jež provozují telekomunikační zařízení, která byla zřízena za účinnosti zákona o telekomunikacích 1964.
Stěžovatel dále tvrdí, že formuloval v dovolání jasnou právní otázku, která v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Zároveň jde o otázku hmotného práva, na jejímž vyřešení závisel napadený rozsudek odvolacího soudu. V postupu dovolacího soudu tak spatřuje stěžovatel porušení práva na přístup k soudu.
Podáním ze dne 10. 7. 2018 navrhl stěžovatel Ústavnímu soudu odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí s odůvodněním, že mu bylo soudním exekutorem doručeno vyrozumění o zahájení exekuce k vymožení povinnosti odstranit stavbu vysílače. Stěžovatel uvádí, že exekuce zahájená na návrh vedlejšího účastníka směřuje k dosažení nezvratného stavu - odstranění stavby vysílače. Ochrana práv při případném vyhovění ústavní stížnosti by v takovém případě nebyla účinná, ale naopak by ztratila jakýkoliv praktický význam. Výkon napadených rozhodnutí by pro stěžovatele představoval nepoměrně větší újmu, než jaká odložením vykonatelnosti může vzniknout vedlejšímu účastníkovi. Předmětná stavba zabírá rozlohou nepatrný podíl plochy pozemků ve vlastnictví vedlejšího účastníka a nijak nebrání využívání pozemků.
Ústavní soud připomíná, že podaná ústavní stížnost nemá dle ustanovení §79 odst. 1 zákona 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění (dále jen "zákon o Ústavním soudu") odkladný účinek. V souladu s ustanovením §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu však může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
Ústavní soud shledal, že argumenty stěžovatele jsou, pokud jde o návrh na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, relevantní. Újma způsobená stěžovateli výkonem rozhodnutí směřujícím k odstranění stavby telekomunikačního zařízení se jeví jako závažnější než újma, která by odložením vykonatelnosti rozhodnutí mohla vzniknout jiným osobám. V případě odstranění stavby jde o újmu pro stěžovatele nevratnou.
Újma pro vedlejšího účastníka, tj. dočasná nemožnost využívat nepatrnou část celkové rozlohy pozemků (cca 0.2 %) se nejeví jako natolik závažná. Sporná stavba pak nijak nebrání využívání přilehlého pozemku vedlejšího účastníka.
Stejně tak Ústavní soud neshledává rozpor odkladu vykonatelnosti s "důležitým veřejným zájmem". Sporná stavba je obecně prospěšným zařízením, které slouží mj. k zajištění mobilního signálu v přilehlých obcích. Odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí tak veřejný zájem, kterým může být právě i zájem na pokrytí obyvatelstva signálem mobilních operátorů, nijak nenarušuje.
Ústavní soud, vzhledem k výše uvedenému, proto rozhodl podle §79 odst. 2 zákona Ústavním soudu, o odkladu vykonatelnosti shora označených rozhodnutí, aniž by jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. července 2018
David Uhlíř v. r.
předseda senátu