ECLI:CZ:US:2018:1.US.2892.18.1
sp. zn. I. ÚS 2892/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem v právní věci stěžovatelů Mgr. Jiřího Donáta, Ph.D. a MUDr. Ludmily Duškové, Ph.D., zastoupených Mgr. Hanou Grinacovou, advokátkou se sídlem Arbesovo náměstí 257/7, Praha 5, proti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 26 Cdo 3191/2016-316 ze dne 23. 5. 2018, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 26. 8. 2018, brojí stěžovatelé proti v záhlaví označenému rozhodnutí, jímž Nejvyšší soud zrušil rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") č. j. 30 Co 127/2015-242 ze dne 10. 9. 2015 v jeho výrocích IV. až VII. a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Dle přesvědčení stěžovatelů Nejvyšší soud napadeným rozhodnutím porušil jejich ústavně zaručená práva, zakotvená v čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky, čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. V nyní předložené věci přitom pozornosti Ústavního soudu neuniklo, že ústavní stížnost směřuje proti kasačnímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, proti němuž není ze své podstaty zásadně přípustná (srov. např. usnesení sp. zn. II. ÚS 1725/16 ze dne 20. 6. 2016, sp. zn. III. ÚS 624/17 ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. III. ÚS 3396/17 ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. IV. ÚS 800/18 ze dne 13. 3. 2018 aj., dostupná, jako další zde uváděná rozhodnutí, na adrese http://nalus.usoud.cz). Řízení ve věci samé nadále pokračuje, tudíž není splněna podmínka vyčerpání všech relevantních procesních prostředků, které stěžovatelům právní řád k ochraně jejich práv poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
Stěžovatelé si neprojednatelnosti stížnostního návrhu jsou ostatně sami vědomi, jelikož se dožadují aplikování výjimky obsažené v ustanovení §75 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu. Poukazují přitom na to, že celková délka předmětného sporu již přesáhla hranici deseti let a že soudní řízení pro ně představuje psychickou, finanční a s ohledem na věk stěžovatelky rovněž fyzickou zátěž. Pokud by Ústavní soud ústavní stížnost odmítl, hrozilo by, že celý spor nebude ukončen za života stěžovatelky a že se jejím ústavně zaručeným právům nedostane ochrany.
Podle citovaného ustanovení platí, že Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka vyčerpání všech procesních prostředků v souladu s §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jestliže v řízení o podaném opravném prostředku dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma. Jde o výjimku z nepřípustnosti ústavní stížnosti. Podle odborné literatury (viz Wagnerová, Dostál, Langášek, Pospíšil: Zákon o Ústavním soudu s komentářem, ASPI, 2007, str. 388) je předpokladem udělení této výjimky, mimo jiné, že ústavní stížnost směřuje proti pravomocnému rozhodnutí [srov. čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky]. Třebaže starší judikatura Ústavního soudu připouští i možnost napadení nepravomocných rozhodnutí (viz např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 169/97 ze dne 28. 5. 1997 nebo sp. zn. III. ÚS 65/98 ze dne 9. 4. 1998), vždy musí být splněna alespoň podmínka, že ke značným průtahům dochází v dosud neskončeném řízení o opravném prostředku. Celková délka řízení tedy nemůže být podkladem pro aplikaci §75 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu; relevantní je v tomto ohledu pouze průběh řízení o podaném opravném prostředku (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 628/06 ze dne 4. 1. 2007, sp. zn. I. ÚS 535/17 ze dne 12. 4. 2017 či sp. zn. II. ÚS 3982/16 ze dne 9. 10. 2017).
Kromě toho, že výjimku ve smyslu §75 odst. 2 písm. b) lze aplikovat pouze tehdy, dochází-li k průtahům v dosud neskončeném řízení o podaném opravném prostředku, z povahy věci dále vyplývá, že ústavní stížnost musí směřovat proti rozhodnutí, které je tímto opravným prostředkem napadeno a o němž nebylo v důsledku průtahů doposud rozhodnuto. Smyslem citovaného ustanovení je totiž vyloučit možnost, že by nečinnost orgánu rozhodujícího o opravném prostředku bránila stěžovateli iniciovat ústavněprávní přezkum takového rozhodnutí.
V případě stěžovatelů byla v důsledku kasačního zásahu Nejvyššího soudu věc vrácena k projednání městskému soudu, jenž bude opětovně rozhodovat o odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 (dále jen "obvodní soud") č. j. 8 C 111/2012-170 ze dne 8. 10. 2014. V současné době tedy probíhá řízení o opravném prostředku proti citovanému rozhodnutí obvodního soudu a proti tomuto rozhodnutí by tak musela směřovat i ústavní stížnost.
Stěžovatelé nicméně namísto toho v nyní projednávané věci napadli ústavní stížností rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání, ve vztahu k němuž aktuálně není vedeno žádné řízení o opravném prostředku, a nemůže v něm tedy ani docházet k průtahům. Aplikace výjimky obsažené v §75 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu zde tudíž vůbec nepřichází v úvahu.
Pro úplnost je možno podotknout, že předmětnou výjimku by v nyní posuzované věci nebylo možno využít ani v případě, pokud by stěžovatelé napadli rozsudek obvodního soudu. Jednak by nebyla splněna doktrinálně formulovaná podmínka, že se musí jednat o pravomocné rozhodnutí, neboť rozsudek obvodního soudu pozbyl v důsledku kasačního rozhodnutí Nejvyššího soudu právní moci. Krom toho nelze dovodit nečinnost na straně odvolacího soudu (stěžovatelé nic takového ani netvrdí), a to zejména vzhledem k tomu, že věc mu byla vrácena k novému projednání teprve nedávno, a to rozhodnutím z května roku 2018. Průtahy jsou tak v této fázi řízení o opravném prostředku fakticky vyloučeny.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud proto postupoval dle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu a předložený návrh odmítl jako nepřípustný ve smyslu §75 odst. 1 téhož zákona.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. září 2018
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj