ECLI:CZ:US:2018:1.US.3542.18.1
sp. zn. I. ÚS 3542/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů Jiřiny Kricnarové a Jiřího Kricnara, právně zastoupených Mgr. Jaroslavem Čapkem, advokátem, AK se sídlem Komenského 241/35, Hradec Králové, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2018 č. j. 28 Cdo 1567/2018-274 a rozsudku Krajského soudu v Hradci králové ze dne 27. 6. 2017 č. j. 19 Co 5/2017-211, o návrhu na vyloučení soudců Pavla Rychetského a Davida Uhlíře, takto:
I. Soudce Pavel Rychetský není z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3542/18 vyloučen.
II. Soudce David Uhlíř není z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3542/18 vyloučen.
Odůvodnění:
1. Ve shora uvedené věci byl v souladu s ustanovením §40 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), podle rozvrhu práce Ústavního soudu, v platném a účinném znění, ustanoven soudcem zpravodajem Pavel Rychetský a věc byla přidělena k rozhodnutí do senátu ve složení Pavel Rychetský, Vladimír Sládeček a David Uhlíř.
2. Stěžovatelé v podání ze dne 15. 11. 2018 vznesli proti shora uvedeným soudcům námitku podjatosti. Podle jejich názoru je důvod k vyloučení obou soudců dán jejich členstvím v KSČ, protože na stěžovatele je nutné pohlížet jako na oběti komunismu ve formě zločinu proti lidskosti (útoku proti lidskosti), spáchaného na původní žalobkyni a dalších jejich předcích v linii přímé, komunisty a ve jménu jejich zvrácené ideologie.
3. Ke vzneseným námitkám se oba soudci písemně vyjádřili a uvedli, že se necítí být podjatí ve vztahu k věci ani k účastníkům řízení a vedlejším účastníkům řízení a že jejich bývalé členství v KSČ nemůže mít na jejich rozhodování v předmětné věci žádný vliv.
4. Podle §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
5. Druhý senát Ústavního soudu vzal v úvahu námitky stěžovatelů, obsah spisu sp. zn. I. ÚS 3542/18, jakož i vyjádření soudců, a dospěl k závěru, že za daného skutkového a právního stavu nemohou vzniknout žádné pochybnosti o nepodjatosti soudce Pavla Rychetského ani Davida Uhlíře.
6. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1, dále i čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).
7. Nestrannost soudce je vždy posuzována ze dvou hledisek, tj. stěžejního subjektivního, vypovídajícího o osobním přesvědčení soudce a jeho vztahu k projednávané věci, a objektivního, které sleduje, zda je možno vyloučit jakoukoli legitimní pochybnost o nepodjatosti soudce (srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 722/05). K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci přitom může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že vyvstávají odůvodněné pochybnosti, zda bude soudce moci nezávisle a nestranně rozhodovat. Za objektivní přitom nelze považovat, jak se nestrannost soudce subjektivně jeví účastníkovi řízení, nýbrž zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že konkrétní soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah (srov. nález sp. zn. I. ÚS 370/04).
8. V usnesení sp. zn. IV. ÚS 682/09 Ústavní soud uvedl, že "Otázku, kdo není oprávněn zastávat určitou funkci v souvislosti se svou činností za minulého režimu, řeší zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon zakotvuje princip, podle nějž prosté členství v KSČ není skutečností, jež by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu. Míru nezávislosti soudce (např. i s ohledem na jeho bývalé angažmá v KSČ) je tudíž nutno posuzovat v každém případě s přihlédnutím k jeho jedinečným okolnostem" (obdobně usnesení sp. zn. II. ÚS 1436/11). Lze tak dovodit, že - bez ohledu na předmět ústavní stížnosti - členství soudce v KSČ před listopadem roku 1989 samo o sobě nezakládá důvod pochybovat o jeho podjatosti. Důvod vyloučení pro podjatost by mohl nastat, pokud by se prokázalo, že vedle samotného členství v KSČ existují i další závažné okolnosti, které zavdávají důvod pochybovat o soudcově nepodjatosti.
9. Ústavní soud neshledal žádné skutečnosti, které by mohly vyvolat pochybnosti o nestrannosti jak soudce Pavla Rychetského, tak soudce Davida Uhlíře. Výtky stěžovatelů mají pouze obecný charakter, váží se především ke komunistické ideologii, přičemž žádné konkrétní námitky ve vztahu k osobám soudců a jejich angažovanosti v komunistické straně, z nichž by bylo možné dovodit předpokládanou obavu z podjatosti v projednávané věci, stěžovatelé nevznáší. Námitky stěžovatelů tak ani z objektivního úhlu pohledu samy o sobě nevyvolávají zjevné pochybnosti o nestrannosti obou soudců.
10. Ústavní soud proto konstatuje, že soudce Pavel Rychetský ani soudce David Uhlíř nemají k věci ani ke stěžovatelů z hlediska ustanovení §36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu žádný významný vztah, který by mohl představovat důvod pro jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, přičemž ani vznesené námitky stěžovatelů nemohou být ve smyslu uvedeného ustanovení důvodem pro vyloučení těchto soudců. Protože nejsou naplněny podmínky pro vyloučení pro podjatost, bylo rozhodnuto, že soudce Pavel Rychetský a soudce David Uhlíř nejsou z projednání a rozhodnutí dané věci vyloučeni.
11. Z výše uvedených důvodů dospěl Ústavní soud k závěru, že se nenaplnily podmínky stanovené v §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. prosince 2018
Ludvík David, v. r.
předseda senátu