ECLI:CZ:US:2018:2.US.3131.18.1
sp. zn. II. ÚS 3131/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida (soudce zpravodaje), soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele D. B., t. č. ve Vazební věznici Praha-Ruzyně, zastoupeného Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem, AK se sídlem Purkyňova 6, Ostrava, proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 18. 7. 2018 č. j. MSP-191/2016-MOT-T/65, o návrhu stěžovatele na odklad vykonatelnosti rozhodnutí, takto:
Vykonatelnost rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 18. 7. 2018 č. j. MSP-191/2016-MOT-T/65 se do rozhodnutí Ústavního soudu o podané ústavní stížnosti odkládá.
Odůvodnění:
1. Dne 18. 9. 2018 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele, která splňuje procesní podmínky řízení před Ústavním soudem podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a kterou se stěžovatel domáhá zrušení v záhlavní označeného rozhodnutí, jímž ministr spravedlnosti, na základě předcházejících usnesení Krajského soudu v Ostravě a Vrchního soudu v Olomouci, povolil vydání stěžovatele k trestnímu stíhání na Ukrajinu.
2. Stěžovatel se domnívá, že napadeným rozhodnutím došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv zaručených v čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod ve spojení s jejím čl. 43 a čl. 33 odst. 1 Úmluvy o právním postavení uprchlíků. S ústavní stížností stěžovatel spojil také návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí s tím, že bez odložení jeho vykonatelnosti by došlo k realizaci vydání stěžovatele na Ukrajinu, kde je ohrožen vážnou újmu. Stěžovatel byl přitom informován o tom, že dne 20. 9. 2018 má být převezen z Vazební věznice Ostrava a následně transportován na Ukrajinu; dne 21. 9. 2018 pak stěžovatel Ústavní soud informoval o tom, že již byl převezen do Vazební věznice Praha-Ruzyně, odkud je plánován jeho transport na Ukrajinu v ranních hodinách dne 24. 9. 2018. Stěžovatel v ústavní stížnosti dále uvádí, že napadené rozhodnutí ministra spravedlnosti bylo vydáno v době, kdy ještě stěžovatel neztratil postavení žadatele o mezinárodní ochranu. Stěžovatel totiž podal žádost o udělení mezinárodní ochrany, která byla rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 11. 6. 2018 shledána nepřípustnou a řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo podle §25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zastaveno. Toto rozhodnutí následně dne 13. 7. 2018 stěžovatel napadl žalobou ke Krajskému soudu v Ostravě, s níž spojil i žádost o přiznání odkladného účinku. Ústavní stížností napadené rozhodnutí bylo vydáno dříve, než krajský soud rozhodl o stěžovatelově žádosti o přiznání odkladného účinku.
3. Ústavní soud konstatuje, že podání ústavní stížnosti zásadně není spojeno se suspenzivním účinkem a že rozhodnutí, jímž Ústavní soud vykonatelnost ústavní stížností napadeného rozhodnutí odloží, je vázáno na striktní splnění podmínek zakotvených v §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Podle uvedeného ustanovení může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění přiznaného rozhodnutím třetí osobě znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
4. V posuzovaném případě Ústavní soud shledal, že podmínky citovaného ustanovení jsou splněny. Odklad vykonatelnosti je sice institutem mimořádným a ustanovení §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je nutno vykládat restriktivně [srov. např. usnesení ze dne 9. 6. 2004 sp. zn. I. ÚS 254/02 (dostupné na http://nalus.usoud.cz)], nicméně ve věci stěžovatele je nutno uvážit, že výkon napadených rozhodnutí by mohl představovat nezhojitelný významný zásah do jeho práv, přitom stěžovatel se již nachází ve vydávací vazbě a byl již naplánován jeho transport na Ukrajinu. Stěžovatel současně zahájil řízení ve správním soudnictví o žalobě proti rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany a není zřejmé, že by toto řízení již bylo zcela skončeno. Došlo-li by však k realizaci vydání stěžovatele, stalo by se toto řízení ve správním soudnictví bezpředmětné. Podle Ústavního soudu současně nejsou nepřiměřeně ohroženy ani zájmy jiných osob, vzhledem k předpokladu, že o ústavní stížnosti bude moci být rozhodnuto v nejbližší době po získání potřebných podkladů pro rozhodnutí.
5. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud přistoupil k odkladu vykonatelnosti ústavní stížností napadeného rozhodnutí ministra spravedlnosti, a to aniž by jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti (§79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. září 2018
Ludvík David, v. r.
předseda senátu