ECLI:CZ:US:2018:3.US.1416.18.1
sp. zn. III. ÚS 1416/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatele Romana Machaly, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 2. 2018 č. j. 2 Afs 239/2017-29, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví napadeného rozsudku s tvrzením, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená práva zakotvená v článku 11 odst. 1 a 2 a v článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Vzhledem ke skutečnosti, že ústavní stížnost nesplňovala náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl stěžovatel vyzván dne 18. 6. 2018 k odstranění vad návrhu, které spočívaly zejména ve skutečnosti, že nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. Pro odstranění vad návrhu byla stěžovateli stanovena lhůta 30 dnů ode dne doručení výzvy. Stěžovatel byl současně poučen, že podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.
Výzvu k odstranění vad návrhu doručovanou prostřednictvím provozovatele poštovních služeb si stěžovatel nepřevzal, ani si zásilku ve lhůtě 10 dnů nevyzvedl, proto bylo na úřední desce Ústavního soudu vyvěšeno dne 17. 7. 2018 sdělení, že se písemnost považuje za doručenou desátým dnem lhůty pro její vyzvednutí, a jelikož po uplynutí této lhůty nebylo možné písemnost vhodit do domovní či jiné stěžovatelem užívané schránky, byla vrácena Ústavnímu soudu a založena do příslušného spisu, kde si ji může stěžovatel vyzvednout.
Stěžovatel vady podání v soudem stanovené lhůtě neodstranil. Podmínky §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jsou tedy splněny, neboť lhůta třiceti dnů k odstranění vad uplynula marně.
Nad rámec shora uvedeného Ústavní soud konstatuje, že se ústavní stížnost jeví též jako podaná po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu, když napadený rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 2. 2018 č. j. 2 Afs 239/2017-29 byl doručen zástupci stěžovatele do datové schránky dne 19. 2. 2018, ústavní stížnost podal stěžovatel dne 19. 4. 2018 (odesláním do datové schránky) k Nejvyššímu správnímu soudu, který ji dne 23. 4. 2018 postoupil (doručil do datové schránky) Ústavnímu soudu. Dne 19. 4. 2018 odeslal stěžovatel ústavní stížnost taktéž do datové schránky Krajského soudu v Ústí nad Labem, který ji předal k poštovní přepravě dne 20. 4. 2018, Ústavnímu soudu byla ústavní stížnost doručena dne 24. 4. 2018. Ústavní soud konstantně judikuje (např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 867/07 ze dne 2. 5. 2007, usnesení sp. zn. III. ÚS 3079/09 ze dne 17. 12. 2009 či usnesení sp. zn. II. ÚS 913/15 ze dne 21. 3. 2017), že postoupí-li návrh Ústavnímu soudu jiný orgán veřejné moci (tedy i obecný soud), nelze zákonnou lhůtu stanovenou k podání návrhu Ústavnímu soudu považovat za zachovanou, není-li dodržena v okamžiku doručení takového postoupeného návrhu Ústavnímu soudu, resp. v okamžiku, kdy tento orgán předal postoupený návrh k přepravě.
Vzhledem k výše uvedenému, aniž by se zabýval meritem věci, a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, soudce zpravodaj podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o odmítnutí návrhu pro neodstranění vad ve lhůtě k tomu určené.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. září 2018
Jiří Zemánek, v. r.
soudce zpravodaj