ECLI:CZ:US:2018:3.US.616.18.1
sp. zn. III. ÚS 616/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Davida Máši, zastoupeného Mgr. Klárou Hrbkovou, advokátkou, sídlem Na Zderaze 1275/15, Praha 2, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. března 2017 č. j. 22 Cdo 81/2017-305, rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19. 1. 2016 č. j. 31 Co 329/2015-139 a rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 29. července 2015 č. j. 3 C 299/2014-110, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Praze a Okresního soudu Praha-západ jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 15. 2. 2018, stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí.
2. Ústavní soud, předtím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
3. Ustanovení §72 odst. 3 až 5 zákona o Ústavním soudu stanoví následující:
"(3) Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
(4) Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě dvou měsíců od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.
(5) Jestliže zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo."
4. Tyto lhůty jsou propadné a nelze je tedy ani prodloužit, ani prominout. Zjistí-li Ústavní soud nedodržení lhůty, ústavní stížnost bez jednání odmítne.
5. Ústavní stížnost byla podána po lhůtě stanovené zákonem pro její podání.
6. Rozhodnutí Nejvyššího soudu, kterým řízení před obecnými soudy skončilo, je datované dnem 1. 3. 2017. Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že k doručení tohoto rozhodnutí došlo dne 1. 4. 2017. Zároveň stěžovatel uvádí, že ústavní stížnost chtěl podat o den dříve, než učinil, k čemuž došlo v důsledku výpadku proudu a dalších technických obtíží na počítači; z těchto důvodů žádá o prominutí překročení lhůty k podání ústavní stížnosti.
7. Jestliže usnesení Nejvyššího soudu bylo doručeno ve stěžovatelem uváděný den (1. 4. 2017), pak lhůta k podání ústavní stížnosti skončila dne 1. 6. 2017. Ústavní stížnost stěžovatele však byla Ústavnímu soudu elektronicky doručena až dne 15. 2. 2018. Takováto situace nutně svědčí o opožděnosti ústavní stížnosti. Kromě toho, i kdyby lhůta teoreticky končila až dne 14. 2. 2018, ke kterémužto datu stěžovatel uvádí výpadek proudu a další technické obtíže s počítačem, jak je výše uvedeno, prominutí zmeškání lhůty k podání ústavní stížnosti právní úprava nepřipouští.
8. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, ústavní stížnost odmítl podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem pro jeho podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. května 2018
JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., v.r.
soudce zpravodaj