infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 15.05.2019, sp. zn. I. ÚS 1140/19 [ usnesení / LICHOVNÍK / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2019:1.US.1140.19.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2019:1.US.1140.19.1
sp. zn. I. ÚS 1140/19 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudce Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudce Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti Milady Sosnovcové a Stanislava Sosnovce, zastoupených JUDr. Věrou Škvorovou, Ph. D., advokátkou se sídlem Francouzská 4, 120 00 Praha 2, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 20 Cdo 4596/2018-453 ze dne 13. 2. 2019, usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 19 Co 180/2018-398 ze dne 20. 9. 2018 a usnesení Okresního soudu v Benešově č. j. 23 EXE 225/2013-322 ze dne 3. 5. 2018, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení §34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž mělo dojít zejména k porušení čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Z napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že shora označeným usnesením Okresní soud v Benešově zamítl návrh stěžovatelů na zastavení exekuce. K odvolání stěžovatelů bylo rozhodnutí nalézacího soudu v záhlaví citovaným usnesením Krajského soudu v Praze jako věcně správné potvrzeno. Následné dovolání stěžovatelů Nejvyšší soud vpředu uvedeným usnesením odmítl pro nesplnění povinných náležitostí dovolání. Proti rozhodnutím soudů brojí stěžovatelé ústavní stížností, domáhajíce se jejich kasace. Stěžovatelé namítli, že otázku hmotného práva ve smyslu §237 o. s. ř. vymezili v dovolání tak, že je třeba vlastnictví rozvodové skříně posoudit dovolacím soudem jinak, než jak učinily soudy. Ty na otázku vlastnictví stěžovatelů usoudily ze samotné skutečnosti výstavby elektroměrného pilíře, aniž by byly zohlednily výkon dalšího obsahu vlastnického práva v podobě užívání a nakládání. Stěžovatelé soudům rovněž vytkli, že opomněly provést některé jimi navržené důkazy. Tuto svoji argumentaci stěžovatelé v ústavní stížnosti podrobně rozvedli. Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatelů, příslušný spisový materiál i obsah naříkaných soudních aktů a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je dílem nepřípustná, dílem zjevně neopodstatněná. Pokud jde o vlastní usnesení Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání, ústavní stížnost proti němu přípustná sice je, ovšem není opodstatněná. Stěžovatelé totiž podali dovolání proti usnesení krajského soudu, aniž vůbec, natož řádně, vymezili přípustnost dovolání. Stěžovatelé, jak sami deklarují v ústavní stížnosti, žádali v dovolání odchylné právní posouzení věci oproti odvolacímu soudu (potažmo soudu prvního stupně). Takový předpoklad přípustnosti dovolání však ze zákona dán není. Jak ostatně stěžovatelům vysvětlil sám dovolací soud, předpoklad přípustnosti dovolání by byl splněn mimo jiné tehdy, žádali-li by stěžovatelé odchylné posouzení právní otázky, která však již byla Nejvyšším soudem řešena. To ale není případ stěžovatelů. Stěžovatelé tedy v prvé řadě neoznačili právní otázku, jež by byla způsobilá splnit, alespoň v hrubých rysech, požadavky alespoň jednoho z předpokladů přípustnosti dovolání. Namísto toho žádali přehodnocení právního posouzení vlastnického práva k elektroměrnému pilíři na pozadí jimi předestřených skutkových okolností (viz dovolání stěžovatelů na č. l. 414 soudního spisu) závisejících v užívání věci apod. Odmítnutím dovolání tak Nejvyšší soud do práva stěžovatelů na spravedlivý proces nezasáhl. Ústavní soud současně podotýká, že jde o vadu zásadní, bez které nelze pokládat podané dovolání za řádně uplatněné, resp. vyčerpané, a proto je ústavní stížnost proti předchozím rozhodnutím o procesních prostředcích (tj. v daném případě proti napadeným usnesením okresního a krajského soudu) nepřípustná podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16 ze dne 28. 11. 2017, vyhlášené ve Sbírce zákonů jako sdělení Ústavního soudu č. 460/2017 Sb.). Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost zčásti dle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný, zčásti dle §43 odst. 1 písm. e) téhož zákona jako návrh nepřípustný. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 15. května 2019 David Uhlíř v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2019:1.US.1140.19.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 1140/19
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 15. 5. 2019
Datum vyhlášení  
Datum podání 4. 4. 2019
Datum zpřístupnění 10. 6. 2019
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - NS
SOUD - KS Praha
SOUD - OS Benešov
Soudce zpravodaj Lichovník Tomáš
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost
odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §157 odst.2, §237, §241a
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání civilní
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík dovolání/přípustnost
opravný prostředek - mimořádný
odůvodnění
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-1140-19_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 107091
Staženo pro jurilogie.cz: 2019-06-14