ECLI:CZ:US:2019:1.US.268.19.1
sp. zn. I. ÚS 268/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o návrhu stěžovatele F. Š., t. č. Vazební věznice Praha - Pankrác, právně nezastoupeného, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. prosince 2018 č. j. 5 As 384/2018-5, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 22. 1. 2019 bylo napadeno v záhlaví označené usnesení.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.
3. Návrh stěžovatele trpí zjevnými vadami, kdy stěžovatel především není zastoupen advokátem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
4. Z vnitřní evidence Ústavního soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se obrací na Ústavní soud opakovaně, přičemž byl již vícekrát vyzýván k odstranění vad svých návrhů a poučen o nezbytnosti právního zastoupení před Ústavním soudem, včetně možnosti návrh odmítnout bez věcného projednání, pokud vady podání nebudou odstraněny (např. v řízeních vedených pod sp. zn. III. ÚS 3796/18, sp. zn. II. ÚS 3978/18, sp. zn. IV. ÚS 3799/18, sp. zn. III. ÚS 3804/18, sp. zn. I. ÚS 3975/18; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Nelze tedy mít pochybnosti o tom, že stěžovatel byl řádně seznámen s požadavky kladenými zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti. Smysl a účel obecné povinnosti právního zastoupení lze spatřovat zejména ve zcela mimořádné závažnosti řízení před Ústavním soudem a s tím spjaté snaze povinným právním zastoupením nejenom zajistit právně kvalifikované uplatňování práv před Ústavním soudem, nýbrž i garantovat vyšší stupeň objektivity účastníků řízení při posuzování vlastního postavení (srov. stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 1/96 ze dne 21. 5. 1996). Lze konstatovat, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli princip, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem. Setrvání na poučení stěžovatele v každém konkrétním případě nesplnění zákonných předpokladů pro řádné podání ústavní stížnosti se v nyní projednávané věci již jeví jako neefektivní a formalistické.
5. Vzhledem k této skutečnosti je nutno učinit závěr, že jsou splněny podmínky §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Ústavnímu proto soudu nezbylo, než předmětný návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle
§43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. února 2019
David Uhlíř v. r.
soudce zpravodaj