ECLI:CZ:US:2019:1.US.3179.18.1
sp. zn. I. ÚS 3179/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Uhlíře, soudců JUDr. Tomáše Lichovníka a JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti Rybářství Třeboň Hld. a.s., se sídlem Rybářská 801, Třeboň, zastoupené JUDr. Michaelou Šerou, advokátkou sídlem Revoluční č. 1003/3, Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2018 č. j. 28 Cdo 280/2018-469, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 8. 2017 č. j. 8 Co 723/2017-385 a rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 28. 12. 2016 č. j. 2 C 318/2015-271, o návrhu na zrušení ustanovení §18 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů, a o návrhu na odložení vykonatelnosti citovaného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 8. 2017 č. j. 8 Co 723/2017-385 se odkládá do přijetí rozhodnutí o ústavní stížnosti.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy stěžovatelka žádá o zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, kterými měl být porušen čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Spolu s ústavní stížností podala návrh na zrušení ustanovení §18 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen "zákon č. 428/2012 Sb.") a o návrhu na odložení vykonatelnosti citovaného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích.
Okresní soud v Jindřichově Hradci (dále jen "okresní soud") napadeným rozsudkem k žalobě podané první vedlejší účastnicí (Římskokatolická farnost Lutová) podle §18 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb. určil, že stát - Česká republika je vlastníkem pozemku parc. č. 177, o výměře 1 841 m2, vodní plocha, rybník, pozemku parc. č. 178 o výměře 1 841 m2, ostatní plocha, ostatní komunikace, pozemku parc. č. 179 o výměře 5 694 m2, ostatní plocha, ostatní komunikace, pozemku parc. č. 180 o výměře 6 344 m2, vodní plocha, rybník, pozemku parc. č. 181 o výměře 252 m2, ostatní plocha, neplodná půda, pozemku parc. č. 183 o výměře 43 428 m2, vodní plocha, rybník a pozemku parc. č. 140/5 o výměře 205 m2, ostatní plocha, neplodná půda, vše zapsáno na listu vlastnictví č. 270 vedeného Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Jindřichův Hradec, pro obec Chlum u Třeboně, katastrální území Lutová (dále jen "předmětné pozemky"). K odvolání stěžovatelky a druhé vedlejší účastnice (České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových) Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud") napadeným rozsudkem rozsudek okresního soudu potvrdil [v odvolacím řízení již vystupovala jako vedlejší účastnice na straně stěžovatelky třetí vedlejší účastnice řízení o ústavní stížnosti (obchodní společnosti ODEON a. s.)]. Následné stěžovatelčino dovolání odmítl Nejvyšší soud ústavní stížností napadeným usnesením jako nepřípustné.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti navrhla, aby Ústavní soud podle §79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), odložil vykonatelnost rozsudku krajského soudu, neboť jeho výkonem by mohlo dojít k nezvratnému zásahu do jejích základních práv, přičemž vyhovění návrhu není v rozporu s žádným veřejným zájmem a nebudou jím dotčena ani práva třetích osob.
Ústavní soud konstatuje, že v zásadě platí, že ústavní stížnost odkladný účinek nemá. Na návrh stěžovatele však může být vykonatelnost napadeného rozhodnutí odložena, jestliže to není v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamená pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám (§79 odst. 1 a odst. 2 zákona o Ústavním soudu).
Podmínky citovaného ustanovení jsou podle názoru Ústavního soudu splněny. Již důvodová zpráva k návrhu zákona o Ústavním soudu, zakotvujícímu institut odkladu vykonatelnosti, uváděla, že "[v] mimořádných případech se však Ústavnímu soudu umožňuje, aby odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí, protože jinak by ochrana práv a svobod Ústavním soudem mohla v některých případech ztratit praktický význam (např. nebylo by věc po vyhovění stížnosti možno uvést do původního stavu)" [cit. podle: Filip, J., Holländer, P., Šimíček, V.: Zákon o Ústavním soudu. Komentář. 2., přepracované a rozšířené vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, str. 622]. Smyslem odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí orgánu veřejné moci je předejít situaci, kdy by po eventuálním zrušení napadeného rozhodnutí Ústavním soudem bylo nemožné či neúměrně obtížné vrátit stav věci do podoby před takovým protiústavním rozhodnutím orgánu veřejné moci.
O takový případ jde i v nyní posuzované věci. V případě výkonu rozsudku krajského soudu by stěžovatelce podle jejího tvrzení hrozily podstatné hospodářské ztráty, mj. v důsledku nutnosti předčasného výlovu rybníků nacházejících se na předmětných pozemcích. Výkon rozsudku krajského soudu by podle ní nadto mohl mít stěží reparovatelný dopad na rybniční soustavu Černá stoka a Hamr a de facto na celou třeboňskou rybniční soustavu. Rovněž nelze vyloučit, že by mohl mít za následek i veterinární a vodohospodářské obtíže, a to navíc zesílené zvýšeným rizikem z důvodu dlouhotrvajícího sucha. Nezanedbatelným je také nebezpečí poškození stěžovatelčiných hospodářských zájmů, její dobré pověsti a péče o hospodárné využití vody. Srovnatelná potenciální újma se naopak v případě prvních dvou vedlejších účastnic zjevně nepodává.
Ústavní soud proto návrhu na odklad vykonatelnosti podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu vyhověl, aniž by tím však jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. března 2019
JUDr. David Uhlíř, v. r.
předseda senátu