ECLI:CZ:US:2019:1.US.4018.18.1
sp. zn. I. ÚS 4018/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti Marie Paličkové, zastoupené JUDr. Zdeňkou Doležílkovou, advokátkou se sídlem Ovesná 7, 724 00 Ostrava - Nová Bělá, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 2466/2018-1082 ze dne 1. 10. 2018, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení §34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, jímž mělo dojít zejména k porušení ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud se podanou ústavní stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek její věcné přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona o Ústavním soudu na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.
Naříkaným rozhodnutím Nejvyšší soud na návrh žalovaného (protistrany stěžovatelky) odložil vykonatelnost rozsudku odvolacího soudu napadeného dovoláním žalovaného, a to do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podaném dovolání. Ústavní soud se k povaze rozhodnutí o přiznání odkladného účinku (odložení vykonatelnosti či právní moci) vyjádřil již v celé řadě svých usnesení tak, že se jedná o rozhodnutí, které je dle své povahy dočasné, neboť má pouze omezené trvání a není-li zrušeno soudem, zaniká z moci zákona. Jde tedy toliko o procesní rozhodnutí, které bylo vydáno jakožto dílčí opatření v rámci řízení, přičemž jeho účel a smysl je jen procesní. K těmto závěrům dospěl Ústavní soud mimo jiné i v řízeních o ústavních stížnostech ve věcech sp. zn. II. ÚS 1269/07, III. ÚS 665/06, III. ÚS 1972/07, III. ÚS 2263/08, III. ÚS 1268/07, I. ÚS 2887/07, II. ÚS 1947/09, I. ÚS 536/09, I. ÚS 383/17, II. ÚS 3813/17 aj. (viz http://nalus.usoud.cz), a proto je jako nepřípustné odmítl s tím, že nesměřovaly proti pravomocnému rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Uvedená rozhodnutí představují stabilní judikaturu, přičemž není dán důvod se od ní ani ve věci nyní posuzované odchýlit, jelikož nejde o projev naprosté svévole. Přiznáním odkladného účinku (k němuž Nejvyšší soud může přikročit i bez návrhu - viz §243 občanského soudního řádu) se přitom výsledek dovolacího řízení nikterak nepředjímá.
Z výše uvedených důvodů tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 14. ledna 2019
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj