infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 29.10.2019, sp. zn. III. ÚS 1251/19 [ usnesení / FIALA / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2019:3.US.1251.19.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2019:3.US.1251.19.1
sp. zn. III. ÚS 1251/19 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy (soudce zpravodaje) a soudců Radovana Suchánka a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Zdeňka Gruse, advokáta, sídlem Resslova 1754/3, Ústí nad Labem, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. ledna 2019 č. j. 7 To 35/2019-1141, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem, jako účastníka řízení, takto: I. Řízení o ústavní stížnosti se přerušuje. II. Plénu Ústavního soudu se navrhuje zrušit §9 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve slovech "ustanoveného soudem podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob,". Odůvodnění: I. Průběh řízení před obecnými soudy 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení výše uvedeného rozhodnutí, neboť má za to, že jím byla porušena jeho základní práva, svobody, jakož i ústavněprávní principy zakotvené zejména v čl. 1, čl. 3, čl. 4 odst. 1, čl. 9, čl. 11, čl. 26, čl. 28 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Z ústavní stížnosti, jakož i z ústavní stížností napadeného rozhodnutí se podává, že rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem (dále jen "okresní soud") ze dne 17. 4. 2018 č. j. 3 T 27/2016-1110 byla obchodní společnost Mada Trans, a. s., v likvidaci, odsouzena k trestu zrušení právnické osoby a podle §34 odst. 5 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o trestní odpovědnosti právnických osob"), byl uvedené společnosti ustanoven opatrovník, a to stěžovatel. Za těchto okolností okresní soud usnesením ze dne 22. 10. 2018 č. j. 3 T 27/2016-1124 přiznal stěžovateli jako advokátu ve funkci opatrovníka odměnu a náhradu hotových výdajů v celkové výši 16 819 Kč (I. výrok) a II. výrokem nepřiznal odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 15 301 Kč, protože - na rozdíl od stěžovatele - při výpočtu vyšel z §9 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení §9 odst. 5 advokátního tarifu přitom v době rozhodování okresního soudu znělo: "Při výkonu funkce opatrovníka ustanoveného správním orgánem účastníku řízení, ustanoveného soudem podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob, jmenovaného soudem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní nebo ustanoveného soudem účastníku řízení, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat1b), se považuje za tarifní hodnotu částka 1 000 Kč." Krajský soud v Ústí nad Labem pak následnou stížnost stěžovatele podanou podle §141 a násl. trestního řádu zamítl. Zcela se ztotožnil s okresním soudem v nutnosti použití §9 odst. 5 advokátního tarifu na stěžovatelův případ i s korekcí rozsahu některých stěžovatelem prováděných úkonů a požadované odměny za ně (tyto korekce však ani ve stížnostní argumentaci nejsou zásadně podstatné). II. Argumentace stěžovatele 3. Stěžovatel v ústavní stížnosti nejprve rekapituluje, že byl podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob ustanoven opatrovníkem obviněné obchodní společnosti Mada Trans, a. s., v likvidaci, a to v rámci trestního řízení pro přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Proto také navrhoval, aby mu byla přiznána odměna jako za obhajobu v trestní věci. Oběma soudy ale bylo rozhodnuto, že mu bude přiznána odměna podle §7 bodu 2 a podle §9 odst. 5 advokátního tarifu. Místo odměny za 1 úkon právní služby podle §10 odst. 3 advokátního tarifu (tedy částky 1 000 Kč až 3 100 Kč) tak stěžovatel obdržel odměnu jen ve výši 250 Kč za 1 úkon právní služby, což je podle něho zcela nedostatečné, neboť jako opatrovník právnické osoby vykonával fakticky její obhajobu. Jako opatrovník má navíc podle svého tvrzení dokonce širší povinnosti než obhájce (musí se například osobně dostavit k výslechu, nemůže se substitučně nechat zastoupit svým koncipientem). Činnost opatrovníka ustanoveného pro řízení je přitom i podle zákona o advokacii výkonem advokacie (stěžovatel je tak vázán nejen advokátní etikou, ale má stejnou odpovědnost a musí být v rozsahu zákonem stanovených povinností řádně pojištěn). Stěžovatel pak v této souvislosti odkazuje mimo jiné na nález sp. zn. II. ÚS 303/05 ze dne 13. 9. 2007 (N 141/46 SbNU 361), kdy podle něho by i pro posouzení odměny advokáta mělo platit, že ústavní pořádek princip legality neváže na legalitu formální, ale výklad a použití právních norem podřizuje jejich materiálnímu smyslu. Zcela okrajově pak stěžovatel v ústavní stížnosti ještě namítá, že mu soud nesprávně neuznal náklady na jednu jízdu automobilem, kterou v ústavní stížnosti přesněji specifikuje. III. Hodnocení senátu Ústavního soudu 4. Ústavní soud konstatuje, že v nyní posuzované věci bylo rozhodnuto podle §9 odst. 5 advokátního tarifu, podle něhož platí: "Při výkonu funkce opatrovníka ustanoveného správním orgánem účastníku řízení, ustanoveného soudem podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob, jmenovaného soudem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní nebo ustanoveného soudem účastníku řízení, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat, se považuje za tarifní hodnotu částka 1 000 Kč." 5. Ústavní soud nálezem ze dne 24. 9. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 4/19 (pozn. rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz) zrušil část §9 odst. 5 advokátního tarifu ve slovech "jehož pobyt není znám,", a to dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů, neboť dovodil, že daná část citovaného ustanovení je rozporná se zásadou rovnosti ve vztahu k právu získávat prostředky pro životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 3 Listiny a s právem na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny, a to z důvodů, které v nálezu podrobně rozvedl. Zároveň dodal, že důvody neústavnosti uvedené v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 4/19 mohou dopadat i na ostatní části hypotézy §9 odst. 5 advokátního tarifu. Shledají-li proto obecné soudy v jiných, jimi vedených řízeních, že důvody neústavnosti dopadají i na jinou část §9 odst. 5 advokátního tarifu, nebudou ji v konkrétním případě aplikovat, neboť jsou vázány jen zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu. Třetí senát Ústavního soudu má přitom za to, že výše uvedenou diskrepanci vykazuje i část hypotézy §9 odst. 5 advokátního tarifu ve slovech "ustanoveného soudem podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob,", která byla použita v řízení před okresním soudem sp. zn. 3 T 27/2016, a jež vyústila až v řízení o ústavní stížnosti JUDr. Zdeňka Gruse (ustanoveného opatrovníka) evidované pod sp. zn. III. ÚS 1251/19. 6. Z popsaných důvodů rozhodl III. senát Ústavního soudu podle §78 odst. 2 zákona o Ústavním soudu o přerušení řízení o ústavní stížnosti a navrhuje zrušení §9 odst. 5 advokátního tarifu ve slovech "ustanoveného soudem podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob,", a to kvůli rozporu se zásadou rovnosti zakotvenou v čl. 3 odst. 1 Listiny v návaznosti na právo získávat prostředky pro životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 3 Listiny, a to ať již formou závislé činnosti anebo formou podnikání ve smyslu čl. 26 odst. 1 Listiny. Zrušení citované části §9 odst. 5 advokátního tarifu III. senát navrhuje kontextuálně rovněž pro rozpor s právem na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny. 7. V řízení o ústavní stížnosti stěžovatele bude pokračováno poté, co plénum Ústavního soudu rozhodne o návrhu senátu Ústavního soudu na zrušení uvedené části §9 odst. 5 advokátního tarifu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 29. října 2019 Josef Fiala v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2019:3.US.1251.19.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 1251/19
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 29. 10. 2019
Datum vyhlášení  
Datum podání 15. 4. 2019
Datum zpřístupnění 20. 11. 2019
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO - advokát
Dotčený orgán SOUD - KS Ústí nad Labem
Soudce zpravodaj Fiala Josef
Napadený akt rozhodnutí soudu
jiný právní předpis; 177/1996 Sb.; o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif); §9/5 ve slovech "ustanoveného soudem podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob,"
Typ výroku procesní - přerušení řízení - §78/2
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 177/1996 Sb., §9 odst.5
  • 418/2011 Sb., §34 odst.5
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-1251-19_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 109295
Staženo pro jurilogie.cz: 2019-11-22