ECLI:CZ:US:2019:3.US.184.19.1
sp. zn. III. ÚS 184/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatele Petra Bartheldiho, bez právního zastoupení, směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 12. 2018, č.j. 55 Co 392/2018-32, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2018, č.j. 58 Co 424/2018-35, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2018, č.j. 72 Co 457/2018-37, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2018, č.j. 17 Co 371/2018-134, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2018, č.j. 54 Co 414/2018-25, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 17. 1. 2019 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených usnesení Městského soudu v Praze. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá také umožnění euthanasie.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě. Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.
Návrh stěžovatele trpí vadami. Stěžovatel především není zastoupen advokátem (§30 odst. 1, §31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu) a jeho podání nelze považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem.
Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již v minulosti obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami, tj. především neexistencí povinného zastoupení advokátem. Na tyto nedostatky byl stěžovatel upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (srov. např. řízení evidovaná pod sp. zn. II. ÚS 3386/15, III. ÚS 3759/15, II. ÚS 292/16, II. ÚS 293/16, I. ÚS 879/16, II. ÚS 1616/16, III. ÚS 1777/16, I. ÚS 1778/16, II. ÚS 1779/16; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou v elektronické podobě dostupná na http://nalus.usoud.cz).
V řízení o ústavních stížnostech však není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem a dalších náležitostech ústavní stížnosti dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat též další náležitosti, pak se setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jeví jako postup neefektivní a formalistický.
Stěžovatel přitom postup, kterým ignoruje povinné zastoupení advokátem, volí opakovaně, ačkoli byl soudem už mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti. Za dané situace lze považovat za neúčelné, aby byl stěžovatel opětovně vyzýván k odstranění vad podání, neboť účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad podání podle ustanovení §41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem.
Obdobný postup (odmítnutí ústavní stížnosti pro vady návrhu bez vyzývání stěžovatele k jejich odstranění) byl zvolen také už při rozhodování o předchozích ústavních stížnostech stěžovatele - viz například usnesení sp. zn. I. ÚS 4101/16, II. ÚS 4102/16, II. ÚS 114/17, IV. ÚS 303/17, I. ÚS 480/17, III. ÚS 1056/17, II. ÚS 1357/17, II. ÚS 2423/17, IV. ÚS 3275/17, III. ÚS 4004/17, IV. ÚS 1176/18, I. ÚS 1526/18, II. ÚS 1877/18, III. ÚS 2228/18, II. ÚS 2614/18, I. ÚS 2994/18, IV. ÚS 3322/18, I. ÚS 3632/18, III. ÚS 3984/18, I. ÚS 189/19 a mnohá další.
Ústavní soud proto z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti návrh stěžovatele soudcem zpravodajem mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků za přiměřeného užití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. února 2019
Jaroslav Fenyk v. r.
soudce Ústavního soudu