ECLI:CZ:US:2019:3.US.2498.19.1
sp. zn. III. ÚS 2498/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Jaromíra Jirsy a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelky České Radiokomunikace a.s., sídlem Skokanská 2117/1, Praha 6 - Břevnov, zastoupené Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., advokátem, sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1 - Nové Město, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2019 č. j. 22 Cdo 4161/2018-356, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. března 2017 č. j. 27 Co 40/2017-232 a rozsudku Okresního soudu Praha- západ ze dne 30. června 2016 č. j. 6 C 225/2010-182, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. března 2017 č. j. 27 Co 40/2017-232 a rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 30. června 2016 č. j. 6 C 225/2010-182, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Praze a Okresního soudu Praha - západ, jako účastníků řízení, a Miloslava Volešáka, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. března 2017 č. j. 27 Co 40/2017-232 a rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 30. června 2016 č. j. 6 C 225/2010-182 se odkládá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena její základní práva zaručená ústavním zákonem, zejména pak čl. 2 odst. 2, čl. 11, čl. 26 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i její právo podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. S ústavní stížností stěžovatelka spojila návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze (dále jen "krajský soud") a rozsudku Okresního soudu Praha-západ (dále jen "okresní soud").
2. Z obsahu ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí vyplývají následující skutečnosti. Rozsudkem ze dne 30. 6. 2016 č. j. 6 C 225/2010-182 okresní soud uložil stěžovatelce povinnost odstranit stavbu technického vybavení č. p. X1 stojící na pozemku parc. č. st. X2, v obci P., k. ú. P. (dále jen "TVP P.") do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.) a zaplatit vedlejšímu účastníkovi částku ve výši 26 430 Kč z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním jeho pozemku bez právního důvodu (výrok II.), zamítl žalobu v rozsahu, v němž se vedlejší účastník domáhal zaplacení částky 3 570 Kč z titulu bezdůvodného obohacení (výrok III.), uložil stěžovatelce uhradit vedlejšímu účastníkovi náklady řízení ve výši 27 791,50 Kč (výrok IV.) a zaplatit státu náklady řízení ve výši 5 316 Kč (výrok V.).
3. Krajský soud rozsudkem ze dne 23. 3. 2017 č. j. 27 Co 40/2017-232 změnil rozsudek okresního soudu v I. výroku tak, že prodloužil lhůtu k plnění na tři měsíce od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), ve IV. výroku určil výši nákladů řízení částkou 30 550 Kč (výrok II.), jinak rozsudek okresního soudu potvrdil s tím, že stěžovatelka je povinna zaplatit náhradu státem placených nákladů řízení 5 316 Kč do tří dnů od právní moci (výrok III.), a uložil stěžovatelce uhradit vedlejšímu účastníkovi náklady odvolacího řízení ve výši 9 631,60 (výrok IV.).
4. Stěžovatelka podala proti rozsudku krajského soudu dovolání, ve kterém tvrdila, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázek hmotného práva, které dosud nebyly v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešeny. Nejvyšší soud usnesením ze dne 31. 10. 2017 č. j. 22 Cdo 3598/2017-268 dovolání jako nepřípustné odmítl.
5. Usnesení Nejvyššího soudu napadla stěžovatelka ústavní stížností. Nálezem sp. zn. I. ÚS 281/18 ze dne 2. 10. 2018 Ústavní soud vyslovil, že usnesením Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017 č. j. 22 Cdo 3598/2017-268 bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny, citované usnesení zrušil a ve zbytku ústavní stížnost odmítnul.
6. Nejvyšší soud poté usnesením ze dne 26. 6. 2019 č. j. 22 Cdo 4161/2018-356 opětovně dovolání jako nepřípustné odmítnul.
7. Stěžovatelka má za to, že ani poté, co Ústavní soud vyslovil v nálezu sp. zn. I. ÚS 281/18 závazný právní názor, že z Nejvyšším soudem citované judikatury jasná odpověď na stěžovatelkou v dovolání položené otázky v plném rozsahu neplyne, dopustil se Nejvyšší soud stejného pochybení i ve svém usnesení ze dne 26. 6. 2019 č. j. 22 Cdo 4161/2018-356.
8. Stěžovatelka spojila ústavní stížnost s návrhem na odklad vykonatelnosti, neboť výkon napadených rozhodnutí, který nyní bezprostředně hrozí, by pro stěžovatelku představoval nepoměrně větší újmu, než jaká odložením vykonatelnosti může vzniknout vedlejšímu účastníkovi, když exekuce zahájená na návrh vedlejšího účastníka směřuje k dosažení nezvratného stavu - odstranění stavby TVP P. Bude-li exekuce provedena, následné eventuální vyhovění ústavní stížnosti a zrušení napadených rozhodnutí již nebude s to tento faktický stav zvrátit.
9. V souladu s §79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
10. Ústavní soud opětovně tak jako v řízení vedeném pod sp. zn. I. ÚS 281/18 shledal, že argumenty stěžovatelky jsou, pokud jde o návrh na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, relevantní, když újma způsobená stěžovatelce výkonem rozhodnutí směřujícím k odstranění stavby telekomunikačního zařízení se jeví jako závažnější než újma, která by odložením vykonatelnosti rozhodnutí mohla vzniknout jiným osobám. Odstraněním stavby by mohla stěžovatelce vzniknout nevratná újma. Újma pro vedlejšího účastníka, tj. dočasná nemožnost využívat nepatrnou část celkové rozlohy pozemků (cca 0,2 %) se nejeví jako natolik závažná. Sporná stavba pak nijak nebrání využívání přilehlého pozemku vedlejšího účastníka. Stejně tak Ústavní soud neshledává rozpor odkladu vykonatelnosti s důležitým veřejným zájmem. Sporná stavba je obecně prospěšným zařízením, které slouží mj. k zajištění mobilního signálu v přilehlých obcích. Odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí tak veřejný zájem, kterým může být právě i zájem na pokrytí obyvatelstva signálem mobilních operátorů, nijak nenarušuje.
11. Ústavní soud vzhledem k výše uvedenému rozhodl podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu o odkladu vykonatelnosti shora označených rozhodnutí, aniž by jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. srpna 2019
Josef Fiala v. r.
předseda senátu