ECLI:CZ:US:2019:3.US.2707.18.1
sp. zn. III. ÚS 2707/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti Rybářství Třeboň Hld. a. s., sídlem Rybářská 801, Třeboň, zastoupené JUDr. Michaelou Šerou, advokátkou, sídlem Revoluční 1003/3, Praha 1 - Staré Město, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. května 2018 č. j. 28 Cdo 5762/2017-466, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. června 2017 č. j. 7 Co 87/2017-390 a rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. září 2016 č. j. 34 C 422/2015-301, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Českých Budějovicích, jako účastníků řízení, a 1) evidované právnické osoby Římskokatolická farnost - prelatura Český Krumlov, sídlem Horní 156, Český Krumlov, 2) České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, Praha 2 - Nové Město, 3) obchodní společnosti ODEON a. s., sídlem Josefská 425/25, Brno a 4) obchodní společnosti JIVIS a. s., sídlem 9. května 678/20, Tábor, jako vedlejších účastnic řízení, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. června 2017 č. j. 7 Co 87/2017-390 se odkládá do přijetí rozhodnutí o ústavní stížnosti.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky stěžovatelka žádá o zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, kterými měl být porušen čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Okresní soud v Českých Budějovicích (dále jen "okresní soud") shora označeným rozsudkem k žalobě podané první vedlejší účastnicí podle §18 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, určil, že Česká republika je vlastníkem pozemků parc. č. 114/1, 328/1 a 328/8 v katastrálním území Lhota u Vlachnovic, pozemků parc. č. 269 a 434/1 v katastrálním území Petrovice u Borovan, a pozemků parc. č. 1194/1, 1194/2, 1194/8, 1209/1 a 1210/52 v katastrálním území Vlachnovice (dále jen "předmětné pozemky"). K odvolání stěžovatelky a druhé vedlejší účastnice Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud") rubrikovaným rozsudkem rozsudek okresního soudu potvrdil (v odvolacím řízení již vystupovaly jako vedlejší účastnice na straně stěžovatelky třetí a čtvrtá vedlejší účastnice řízení o ústavní stížnosti). Následné stěžovatelčino dovolání odmítl Nejvyšší soud ústavní stížností napadeným usnesením jako nepřípustné.
3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti a posléze i v jejím doplnění ze dne 1. 10. 2018 navrhla, aby Ústavní soud podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu odložil vykonatelnost rozsudku krajského soudu, neboť jeho výkonem by mohlo dojít k nezvratnému zásahu do jejích základních práv, přičemž vyhovění návrhu není v rozporu s žádným veřejným zájmem a nebudou jím dotčena ani práva třetích osob.
4. Ústavní soud konstatuje, že v zásadě platí, že ústavní stížnost odkladný účinek nemá. Na návrh stěžovatele však může být vykonatelnost napadeného rozhodnutí odložena, jestliže to není v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamená pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám (§79 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu).
5. Podmínky citovaného ustanovení jsou podle názoru Ústavního soudu splněny. Již důvodová zpráva k návrhu zákona o Ústavním soudu, zakotvujícímu institut odkladu vykonatelnosti, uváděla, že "[v] mimořádných případech se však Ústavnímu soudu umožňuje, aby odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí, protože jinak by ochrana práv a svobod Ústavním soudem mohla v některých případech ztratit praktický význam (např. nebylo by věc po vyhovění stížnosti možno uvést do původního stavu)" [cit. podle: Filip, J., Holländer, P., Šimíček, V.: Zákon o Ústavním soudu. Komentář. 2., přepracované a rozšířené vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, str. 622]. Smyslem odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí orgánu veřejné moci je předejít situaci, kdy by po eventuálním zrušení napadeného rozhodnutí Ústavním soudem bylo nemožné či neúměrně obtížné vrátit stav věci do podoby před takovým protiústavním rozhodnutím orgánu veřejné moci.
6. O takový případ jde i v nyní posuzované věci. V případě výkonu rozsudku krajského soudu by stěžovatelce podle jejího tvrzení hrozily podstatné hospodářské ztráty, mj. v důsledku nutnosti předčasného výlovu rybníků nacházejících se na předmětných pozemcích. Výkon rozsudku krajského soudu by podle ní nadto mohl mít stěží reparovatelný dopad na celou třeboňskou rybniční soustavu, a rovněž nelze vyloučit, že by mohl mít za následek i určité vodohospodářské obtíže, v prvé řadě v podobě zvýšeného rizika dlouhotrvajícího sucha. Srovnatelná potenciální újma se naopak v případě prvních dvou vedlejších účastnic zjevně nepodává.
7. Ústavní soud proto návrhu na odklad vykonatelnosti podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu vyhověl, aniž by tím však jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. února 2019
Josef Fiala v.r.
předseda senátu