ECLI:CZ:US:2019:4.US.2020.19.1
sp. zn. IV. ÚS 2020/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Filipa a Pavla Rychetského o ústavní stížnosti stěžovatele M. U., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Hanusem, advokátem se sídlem Nemanická 440/14, České Budějovice, proti rozsudkům Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 4. 2019, č. j. 6 Co 369/2019-349, a Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 12. 2018, č. j. 26 P 5/2013-323, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Českých Budějovicích jako účastníků řízení a 1) M. B. a 2) nezl. M. U., takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Napadeným rozsudkem upravil Okresní soud v Českých Budějovicích (dále jen "nalézací soud") nově styk stěžovatele (dále též "otec") s druhým vedlejším účastníkem (dále jen "nezletilý" nebo "syn"). Nalézací soud rozhodl o podrobné úpravě styku otce s nezletilým, a to během všedních dnů v týdnu, upravil víkendový styk, dále styk o podzimních, pololetních, jarních i letních prázdninách, jakož i vánočních svátcích.
Krajský soud v Českých Budějovicích (dále "odvolací soud") potvrdil rozsudek nalézacího soudu ohledně úpravy styku stěžovatele s nezletilým v plném rozsahu.
Stěžovatel, zastoupený advokátem, podal proti oběma výše uvedeným rozsudkům včasnou stížnost, v níž uvádí, že byla porušena jeho základní práva, zejména čl. 32 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.
Podle stěžovatele nalézací soud nesmyslně a bez relevantního důvodu rozhodl o zkrácení jeho víkendového styku s nezletilým. Zavedená praxe spočívala v tom, že styk otce se synem končil až v pondělí, kdy otec vozil syna přímo do školy, a takto nastavená forma styku fungovala bez problémů. Zkrátil-li nalézací soud víkendový styk pouze do neděle 18.00 hod., učinil tak v rozporu se zájmem dítěte, (mj.) s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 112/1997, čímž byla porušena základní práva stěžovatele i nezletilého.
Ústavní soud se podrobně seznámil s obsahem napadených rozhodnutí i ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že stížnost je zjevně neopodstatněná. Stěžovatel v ústavní stížnosti jen polemizuje se závěry soudů o rozsahu jeho víkendového styku; v zásadě se obrací na Ústavní soud proto, že byl jeho styk (jinak široce upravený) zkrácen o půl dne. Stěžovatel žádá Ústavní soud, aby zrevidoval v tomto směru závěry obecných soudů, čímž jej staví do role další instance v rámci soustavy obecné justice, která mu však nepřísluší.
Ústavní soud nenašel jediný důvod, pro který by měl přezkoumávat pečlivě odůvodněné právní závěry obou soudů, které vycházejí z rovněž pečlivě zjištěného skutkového stavu. Pro stručnost lze na odůvodnění napadených rozhodnutí odkázat a Ústavní soud nemá, co by k věci dodal. Takzvané právo na spravedlivý proces nezaručuje účastníkovi výsledek řízení podle jeho představ, ale projednání a rozhodnutí věci podle příslušných procesních pravidel, což se v tomto případě bezezbytku stalo. Tím, že obecné soudy fakticky zkrátily víkendový styk stěžovatele a uložily mu nezletilého předávat matce do neděle 18.00 hod, čímž zcela nevyhověly jeho návrhu, svá rozhodnutí řádně odůvodnily, neporušily žádné procesní či hmotněprávní ustanovení, natož aby porušily ústavní právo stěžovatele.
Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný; podle čl. 43 odst. 3 téhož zákona obsahuje toto usnesení jen stručné odůvodnění.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. července 2019
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu