ECLI:CZ:US:2019:4.US.3484.19.1
sp. zn. IV. ÚS 3484/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Václava Václavíčka, zastoupeného JUDr. Alexandrem Kociánem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Závodní 391/96, proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 14 Cmo 244/2019-193 ze dne 13. srpna 2019, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Krajský soud v Plzni ustanovil usnesením č. j. 46 Nc 5002/2017-177 ze dne 9. května 2019 společnosti EKO-KV s. r. o. (dále jen "společnost") procesního opatrovníka podle §29 odst. 2 ve spojení s §21 odst. 4 o. s. ř., jelikož v daném případě jde o střet zájmů mezi společností a jejím jediným jednatelem. Opatrovník byl ustanoven pro řízení ve věci jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti, kterého se navrhovatelé domáhají z toho důvodu, že stěžovatel, který je jediným jednatelem, dlouhodobě řádně neplní své povinnosti při ochraně zájmů společnosti a při jejím obchodním vedení. Vrchní soud v Praze (dále jen "vrchní soud") odvolání stěžovatele odmítl v záhlaví uvedeným usnesením z důvodu, že stěžovatel, jakožto jednatel společnosti, není účastníkem daného řízení, a proto není oprávněn k podání dovolání.
2. Proti usnesení vrchního soudu brojí stěžovatel ústavní stížností a navrhuje jeho zrušení; namítá zásah do svých ústavně zaručených práv podle čl. 36 odst. 1 a 2 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatel dále namítá porušení čl. 6 odst. 1. a čl. 13 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 47 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 14. odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Stěžovatel spatřuje porušení svých základních práv v tom, že vrchní soud nesprávně posoudil okruh účastníků původního řízení; je přesvědčen, že jelikož je jediným jednatelem společnosti a v řízení se přitom jedná o jeho tvrzeném konfliktu zájmů, je osobou, o jejíž právech a povinnostech soud v řízení o ustanovení opatrovníka na základě §165 odst. 2 občanského zákoníku jedná. Vyloučením stěžovatele z okruhu účastníků řízení má být stěžovatelovi znemožněno podávat soudu vyjádření a příslušené důkazní návrhy, kterými by mohl vyvrátit tvrzení navrhovatelů.
3. Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti a zda jsou dány podmínky projednání ústavní stížnosti stanovené Ústavou České republiky a zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
4. Podle §75 odst. 1 ve spojení s §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (vyjma návrhu na obnovu řízení). Ústavní stížnost je tak založena na zásadě její subsidiarity k jiným zákonným procesním prostředkům [srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 236/04 ze dne 28. 4. 2004 (U 25/33 SbNU 475)]. Z této zásady rovněž plyne princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost je třeba pojímat jako krajní prostředek k ochraně práva, který nastupuje teprve tehdy, není-li možná náprava postupy před jinými orgány veřejné moci, to znamená, pokud byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky obrany [srov. nález sp. zn. III. ÚS 117/2000 ze dne 13. 7. 2000 (N 111/19 SbNU 79)], a to včetně mimořádných opravných prostředků s výjimkou žaloby na obnovu řízení..
5. Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že vyčerpal všechny dostupné procesní prostředky, které mu zákon poskytuje k ochraně jeho práva; tak tomu ovšem není. Podle §229 odst. 4 o. s. ř. může účastník napadnout pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání, žalobou pro zmatečnost (mimořádným opravným prostředkem). Žaloba pro zmatečnost podle uvedeného ustanovení je procesní prostředek, jehož vyčerpání je předpokladem přípustnosti ústavní stížnosti [viz stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 26/08 ze dne 16. 12. 2008 (ST 26/51 SbNU 839; 79/2009 Sb.)]. Ústavní soud telefonickým dotazem u Krajského soudu v Plzni, který je pro projednání žaloby pro zmatečnost podle §235a občanského soudního řádu příslušný, zjistil, že stěžovatel v projednávané věci doposud žalobu pro zmatečnost nepodal.
6. Jelikož stěžovatel nevyčerpal všechny jemu dostupné procesní prostředky k ochraně jeho práva, odmítl soudce zpravodaj ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. e) ve spojení s §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. listopadu 2019
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj