ECLI:CZ:US:2019:4.US.864.19.1
sp. zn. IV. ÚS 864/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. Galiny Struhárové, zastoupené Mgr. et Mgr. Janem Siostrzonkem, advokátem se sídlem v Ostravě, U Cementárny 1303/16, proti usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2018, č. j. 22 Cdo 848/2018-516, Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 9. 2017, č. j. 8 Co 174/2017-477, a rozsudku Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově ze dne 25. 11. 2016, č. j. 110 C 169/2013-443, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově jako účastníků řízení a obce Albrechtice se sídlem v Albrechticích, Obecní 186, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se žalobou podanou u Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově (dále jen "okresní soud") domáhala uložení povinnosti vedlejší účastnici řízení, aby na vlastní náklady odstranila část stavby kanalizace postavené na pozemku ve vlastnictví stěžovatelky. Okresní soud napadeným rozsudkem žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Krajský soud v Ostravě (dále jen "krajský soud") napadeným usnesením zrušil rozsudek okresního soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud napadeným usnesením odmítl stěžovatelčino dovolání jako nepřípustné a rozhodl o náhradě nákladů dovolacího řízení.
Proti usnesením Nejvyššího soudu a krajského soudu a rozsudku okresního soudu se stěžovatelka brání ústavní stížností podanou dne 11. 3. 2019.
Ústavní stížnost je nepřípustná podle §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Citované ustanovení vyjadřuje zásadu subsidiarity ústavní stížnosti, kterou je třeba pojímat jako krajní prostředek k ochraně práva nastupující teprve tehdy, není-li možná náprava postupy před obecnými soudy (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1183/17, nebo ze dne 26. 4. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1183/17).
Ústavní stížnost je předčasná, neboť směřuje proti usnesení Nejvyššího soudu, rozsudku okresního soudu a zejména proti usnesení odvolacího soudu, jímž byl zrušen rozsudek okresního soudu, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Řízení před obecnými soudy tedy nebylo pravomocně skončeno a stále probíhá. Je třeba vyčkat výsledku řízení, a teprve poté případně brojit ústavní stížností proti pravomocnému meritornímu rozhodnutí; za splnění podmínek zákona bude projednatelná teprve ústavní stížnost proti výslednému rozhodnutí obecných soudů po vyčerpání všech opravných prostředků, i těch mimořádných.
Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem podle §75 odst. 1 ve spojení s §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. dubna 2019
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj