ECLI:CZ:US:2020:1.US.2727.20.1
sp. zn. I. ÚS 2727/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Miroslava Šebesty, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 279/2019-18 ze dne 16. 7. 2020 a usnesení Městského soudu v Praze č. j. 8 A 29/2019-31 ze dne 10. 12. 2019, za účasti Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní soud obdržel dne 21. 9. 2020 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, ve kterém se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaných usnesení. Návrh stěžovatele nicméně není možné považovat za řádný, jelikož má jednak řadu obsahových nedostatků [§34 ve spojení s §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], jednak stěžovatel není pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (§30, §31 téhož zákona).
2. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle ustanovení §41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. V řízení o ústavní stížnosti však není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v řadě případů předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že se na Ústavní soud nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.
3. V nyní posuzovaném případě soudce zpravodaj nemá pochybnosti o tom, že náležitého poučení se stěžovateli již dostalo opakovaně v řadě řízení; stěžovatel podal v minulosti mnoho ústavních stížností trpících stejnou vadou a byl o této skutečnosti, jakož i o případných následcích neodstranění vytčených vad, v minulosti opakovaně poučen (srov. např. usnesení sp. zn. III. ÚS 2909/17 ze dne 31. 10. 2017 či usnesení sp. zn. II. ÚS 1194/16 ze dne 11. 8. 2016; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).
4. Pro neefektivnost dalšího poučování soudce zpravodaj návrh odmítl na základě přiměřené aplikace §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. září 2020
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj