ECLI:CZ:US:2020:1.US.3187.20.1
sp. zn. I. ÚS 3187/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem o ústavní stížnosti stěžovatelky Terezie Regnardové, bez právního zastoupení, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 268/2020-22 ze dne 10. 9. 2020, postupu Městského soudu v Praze v řízeních sp. zn. 13 Ad 8/2018 a sp. zn. 13 Ad 21/2018, proti postupu České správy sociálního zabezpečení a řadě jejích rozhodnutí, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 11. 11. 2020 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatelky označené jako ústavní stížnost směřující proti rubrikovanému rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 268/2020-22 ze dne 10. 9. 2020, postupu Městského soudu v Praze v řízeních vedených pod sp. zn. 13 Ad 8/2018 a sp. zn. 13 Ad 21/2018 a zřejmě i proti postupu České správy sociálního zabezpečení a řadě jejích rozhodnutí. Stěžovatelka zároveň požádala o prodloužení lhůty, osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta.
Návrh na zahájení řízení však nesplňuje základní zákonné požadavky na jeho projednání podle §30 odst. 1 a §34 odst. 1 ve spojení s §72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (především absence povinného právního zastoupení). Přestože si jich navrhovatelka musela být vědoma, neboť se na Ústavní soud v minulosti opakovaně (v desítkách případů) obrátila s podáními, při jejichž projednání byla o požadavcích kladených na bezvadnou ústavní stížnost i následcích nevyhovění jim poučena, zvolila opět nekvalifikovaný postup. Proto jej Ústavní soud bez dalšího odmítl za přiměřeného použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Obdobně již postupoval v celé řadě předchozích věcí navrhovatelky (z poslední doby např. usnesení sp. zn. III. ÚS 3028/20 ze dne 10. 11. 2020).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 26. listopadu 2020
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj