ECLI:CZ:US:2020:2.US.1498.20.1
sp. zn. II. ÚS 1498/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatele Marka Arbeita, zastoupeného JUDr. et Mgr. Zdeňkem Kopečným, advokátem se sídlem Havelkova 89/4, Olomouc, proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne23. 1. 2020, č. j. 70 Co 27/2020-1873, a usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 24. 9. 2019, č. j. 40 P 353/2015-1774, za účasti Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci a Okresního soudu v Šumperku, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti stěžovatele, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 27. 5. 2020, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Na základě zjištění, že stěžovatelovo podání nesplňovalo náležitosti předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl stěžovatel vyzván k odstranění vad ve lhůtě třiceti dnů ode dne doručení výzvy. Stěžovatel byl současně upozorněn na to, že pokud v uvedené lhůtě k odstranění vad nedojde, bude jeho ústavní stížnost odmítnuta pro neodstraněné vady. Stěžovateli byla výzva doručována dne 29. 6. 2020 a jelikož nebyl zastižen, byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí. Po marném uplynutí úložní doby byla zásilka doručena vložením do domovní schránky dne 10. 7. 2020.
Ústavní soud přihlédl i k tomu, že stěžovatel doručil Ústavnímu soudu kopii žádosti adresované České advokátní komoře, o přidělení zástupce, a vyčkal, zda bude jeho žádosti vyhověno. Dne 31. 8. 2020 (tj. více než 14 dnů po uplynutí lhůty k odstranění vad podání) obdržel od stěžovatelova právního zástupce žádost o prodloužení lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti. Přitom k určení advokáta došlo rozhodnutím České advokátní komory č. j. 10.01.-000422/20-002 již 24. 7. 2020.
Ústavní soud zvážil konkrétní okolnosti a dospěl k závěru, stejně jako ve stěžovatelově obdobné věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1499/20, že opakované žádosti o prodloužení lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti nelze vyhovět. Zákonná dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti obvykle plně postačuje k podání bezvadné ústavní stížnosti a její prodlužování stanovováním dalších lhůt k jejímu doplnění nebo opravě by mělo být záležitostí spíše výjimečnou a odůvodněnou mimořádnými okolnostmi; takové okolnosti Ústavní soud v této věci neshledal (není jí ani údajná dovolená stěžovatelova právního zástupce v době od 15. 8. do 30. 8. 2020). Je věcí každého stěžovatele, který se obrací na Ústavní soud, aby tak učinil způsobem a formou odpovídající zákonu o Ústavním soudu. V případě, že se poučením o odstranění vad návrhu stěžovatel řídit nehodlá, či tak neučiní v jemu poskytnuté lhůtě, musí počítat s následky spojenými s nerespektováním podmínek výzvy. V opačném případě by dalším prodlužováním lhůt k podání ústavní stížnosti nepřiměřeně zvýhodňoval stěžovatele vůči ostatním stěžovatelům, kteří zákon o Ústavním soudu respektují (srov. k tomu usnesení sp. zn.
IV. ÚS 1666/16, sp. zn. IV. ÚS 3227/17, sp. zn. II. ÚS 3759/17, sp. zn. IV. ÚS 4084/17 a další).
Protože stěžovatel ve stanovené lhůtě vady podání neodstranil, Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. září 2020
Jaroslav Fenyk v. r.
soudce Ústavního soudu