ECLI:CZ:US:2020:2.US.2145.20.1
sp. zn. II. ÚS 2145/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele D. D., t. č. ve Věznici Břeclav, P. O. Box 74, Břeclav, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 6. 2020 č. j. 9 Nt 3/2020-1020, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavnímu soudu byl dne 28. 7. 2020 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatel se jeho prostřednictvím domáhal zrušení v záhlaví citovaného soudního rozhodnutí.
2. Předtím než se Ústavní soud mohl začít věcí meritorně zabývat, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem o Ústavním soudu. Podle §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Podle §34 odst. 1 téhož zákona návrh na zahájení řízení se podává písemně Ústavnímu soudu. Musí z něj být patrno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, musí být podepsán a datován. Návrh má dále obsahovat pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá; návrh musí obsahovat i další náležitosti, které stanoví tento zákon.
3. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle ustanovení §41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli vědomí o náležitostech kvalifikovaného podání, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.
4. Stěžovatelovo podání nenaplňuje základní zákonné požadavky na jeho projednání podle §30 odst. 1 a §34 odst. 1 ve spojení s §72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními zákona o Ústavním soudu. Ze stěžovatelova podání zejména není patrná ústavněprávní argumentace pro řízení před Ústavním soudem a stěžovatel nedoložil splnění podmínky právního zastoupení advokátem ve smyslu §30 zákona o Ústavním soudu.
5. Náležitého poučení se stěžovateli dostalo opakovaně v řadě řízení; stěžovatel podal již několik ústavních stížností trpících stejnými vadami a byl o této skutečnosti, jakož i o případných následcích neodstranění vytčených vad, v minulosti opakovaně poučen (např. ve věcech vedených pod sp. zn. II. ÚS 2836/19 či sp. zn. II. ÚS 1524/19). Stěžovatel ostatně v ústavní stížnosti svou vědomost o povinnosti právního zastoupení advokátem sám soudu sděluje s tím, že právní zástupce čerpá dovolenou. Údajné čerpání dovolené ze strany právního zástupce nicméně nemůže být omluvou pro postup, kterým stěžovatel ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti. Stěžovatel navíc podal ústavní stížnost před více než měsícem, výše uvedené vady však doposud neodstranil. K tvrzenému zmocnění spolku Cannabis is the cure, z. s., resp. European Society of Investors in Natural and Social Sciences Research, z. s., Ústavní soud konstatuje, že podle §24 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, který se na řízení před Ústavním soudem použije subsidiárně, může být zvoleným zástupcem účastníka jen fyzická osoba.
6. Vzhledem k uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než za přiměřeného použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu stěžovatelův návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. srpna 2020
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj