ECLI:CZ:US:2020:2.US.3291.20.1
sp. zn. II. ÚS 3291/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem ve věci návrhu navrhovatele Bc. Ladislava Regnarda, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 9. 2020 č. j. 2 As 196/2020-33 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2020 č. j. 4 A 81/2019-68, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavnímu soudu byl dne 23. 11. 2020 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, který však není možné považovat za řádný, jelikož má řadu procesních a obsahových nedostatků (§34 ve spojení s §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Z návrhu zejména není patrno, čeho se navrhovatel v tomto řízení domáhá, neobsahuje ústavněprávní argumentaci a navrhovatel není pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (§30, §31 zákona o Ústavním soudu). K ústavní stížnosti nebylo rovněž doloženo (případné) napadené rozhodnutí (§72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu).
2. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle ustanovení §41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny ve vztahu ke stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat navrhovateli zásadu, že se na Ústavní soud nelze obracet jinak než v zastoupení advokáta, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení jako neefektivní a formalistické.
3. Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že navrhovatel podal v minulosti již několik desítek ústavních stížností, a proto si musí být povinnosti právního zastoupení před Ústavním soudem dobře vědom (z poslední doby srv. např. usnesení sp. zn. III. ÚS 2844/20 ze dne 18. 11. 2020, rozhodnutí Ústavní soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz/Search/). Navrhovatel byl o této skutečnosti, jakož i o případných následcích neodstranění vytčené vady, v minulosti opakovaně poučen.
4. Navrhovatel ze stejného důvodu musí vědět i to, že řízení před Ústavním soudem nepodléhá soudnímu poplatku a že pro něj přichází v úvahu toliko určení advokáta podle §18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, za kterýmžto účelem se navrhovatel musí sám obrátit na Českou advokátní komoru. V ústavní stížnosti vyjádřené žádosti o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce, jakož i prodloužení lhůty k doplnění ústavní stížnosti, jsou bezpředmětné a účelové (srv. usnesení sp. zn. IV. ÚS 1264/19 ze dne 18. 4. 2019 či usnesení sp. zn. IV. ÚS 3999/19 ze dne 17. 12. 2019).
5. V kontextu výše řečeného, aniž by znovu vyzýval navrhovatele k odstranění vad podání, se proto Ústavní soud uchýlil k přiměřené aplikaci ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. prosince 2020
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj