infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 20.05.2020, sp. zn. III. ÚS 1187/20 [ usnesení / TOMKOVÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2020:3.US.1187.20.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2020:3.US.1187.20.1
sp. zn. III. ÚS 1187/20 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Vladimíra Pucholta, zastoupeného Mgr. Tomášem Urbanem, advokátem, sídlem Sadová 2446, Rakovník, proti postupu Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 32 Cdo 3496/2019, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud vyslovil, že Nejvyšší soud porušil stěžovatelova ústavně zaručená práva tím, že nerozhodl o návrhu na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Prahe č. j. 6 Cmo 423/2012-713 ze dne 8. 2. 2019. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti, stěžovatel v postavení žalovaného podal dne 29. 4. 2019 dovolání proti výše citovanému rozsudku vrchního soudu a zároveň navrhl, aby Nejvyšší soud odložil jeho vykonatelnost. Dne 18. 2. 2020 Nejvyšší soud vydal usnesení č. j. 32 Cdo 3496/2019-794, kterým účastníky vyrozuměl, že Krajský soud v Praze usnesením č. j. KSPH 71 INS 18101/2015-A-153 ze dne 14. 1. 2020, téhož dne uveřejněným v insolvenčním rejstříku, zjistil úpadek stěžovatele a rozhodl o jeho řešení oddlužením, přičemž okamžikem zveřejnění předmětného usnesení krajského soudu bylo řízení vedené pod sp. zn. 32 Cdo 3496/2019 přerušeno. O dovolání ani o návrhu na odklad vykonatelnosti nebylo dle stěžovatele Nejvyšším soudem rozhodnuto. Stěžovatel v ústavní stížnosti mimo jiné namítá, že Nejvyšší soud postupoval v rozporu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3425/16 ze dne 23. 8. 2017, neboť o návrhu na odklad vykonatelnosti nerozhodl bez zbytečného odkladu. V důsledku toho bude v insolvenčním řízení pohledávka přiznaná dovoláním napadeným rozsudkem posuzována jako vykonatelná. Ústavní stížnost je nepřípustná. Z hlediska ústavních stížností namítajících průtahy řízení Ústavní soud v souladu se svým nálezem sp. zn. IV. ÚS 391/07 ze dne 7. 8. 2007 rozlišuje mezi průtahy ve skončeném řízení a průtahy v řízení neskončeném. Je u toho veden úvahou, že cílem účastníka řízení je domoci se vydání rozhodnutí, nikoli (pouze) přiznání zadostiučinění či náhrady škody. Ačkoli tedy i účastníci dosud neskončeného řízení mají k dispozici prostředek ochrany v podobě postupu dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), je efektivní ochranou ústavní stížnost, neboť dle §82 odst. 3 písm. b) zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud pokračování v průtazích soudu zakázat. Naopak u již skončených řízení je efektivním prostředkem ochrany primárně postup dle zákona č. 82/1998 Sb., jelikož možnosti Ústavního soudu dle §82 odst. 3 písm. b) zákona o Ústavním soudu jsou vyprázdněny. Z toho důvodu Ústavní soud ústavní stížnosti namítající průtahy v již skončeném řízení odmítá pro nepřípustnost dle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu (viz např. usnesení sp. zn. III. ÚS 92/09 ze dne 18. 2. 2009). Nyní posuzovaná ústavní stížnost je poněkud specifická. Jsou jí totiž namítány průtahy v řízení, které dosud neskončilo, je však ze zákona přerušené (tuto skutečnost stěžovatel nikterak nezpochybňuje), což postup dle §82 odst. 3 písm. b) zákona o Ústavním soudu vylučuje. Toho si je stěžovatel vědom, proto se vyslovení zákazu pokračování v průtazích po Ústavním soudu ani nedomáhá. Za těchto okolností je ovšem stěžovatelova situace obdobná tomu, jako kdyby namítal průtahy v již skončeném řízení, efektivním prostředkem ochrany je tak postup podle zákona č. 82/1998 Sb., kterým se lze domáhat náhrady případné škody i přiměřeného zadostiučinění. Možno poznamenat, že z ústavní stížnosti neplyne, že by stěžovatel uplatnil procesní prostředek dle §174a zákona o soudech a soudcích, v důsledku čehož by ústavní stížnost musela být odmítnuta, i kdyby dovolací řízení přerušeno nebylo (srov. např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2628/19 ze dne 23. 9. 2019). Z uvedených důvodů Ústavní soud návrh jako nepřípustný podle §43 odst. 1 písm. e) ve spojení s §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 20. května 2020 Milada Tomková v. r. soudkyně zpravodajka

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2020:3.US.1187.20.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 1187/20
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 20. 5. 2020
Datum vyhlášení  
Datum podání 22. 4. 2020
Datum zpřístupnění 10. 6. 2020
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - NS
Soudce zpravodaj Tomková Milada
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 82/1998 Sb.
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/uplatnění nároku na náhradu škody a zadostiučinění
Věcný rejstřík škoda/odpovědnost za škodu
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-1187-20_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 111982
Staženo pro jurilogie.cz: 2020-06-12