infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 29.06.2021, sp. zn. I. ÚS 1570/21 [ usnesení / LICHOVNÍK / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2021:1.US.1570.21.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2021:1.US.1570.21.1
sp. zn. I. ÚS 1570/21 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) a soudů Jaromíra Jirsy a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti Zdeňka Baňky, zastoupené JUDr. Lenkou Rivolovou, advokátkou se sídlem Na Truhlářce 1455/13, Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2021, č. j. 33 Cdo 415/2021-222, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2020, č. j. 13 Co 85/2020-200 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 14. 11. 2019, č. j. 21 C 28/2018-138, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Ústavnímu soudu byl dne 13. 6. 2021 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů, a to z důvodu zásahu do práv garantovaných čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Předtím, než se začal Ústavní soud věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje všechny formální náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu. II. Ústavní stížností napadeným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 byla uložena vedlejšímu účastníkovi (žalovaný) povinnost zaplatit stěžovateli (žalobce) částku 135 000 Kč s příslušenstvím. To vše z titulu ústně uzavřené smlouvy o zápůjčce. Současně byla tímto rozsudkem zamítnuta žaloba stěžovatele v části týkající se částky 85 030, 52 Kč, a to z titulu vrácení daru. Rovněž bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Ústavní stížností napadeným rozsudkem Městského soudu v Praze bylo o odvolání povinného rozhodnuto tak, že se žaloba co do částky 135 000 Kč zamítá. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že vzhledem k celé řadě jiných případů se mezi otcem a synem nejednalo o zápůjčku, ale o dar. Není tak dán právní titul k vrácení žalované finanční částky. O podaném dovolání rozhodl Nejvyšší soud tak, že se odmítá. Nejvyšší soud v napadeném usnesení uzavřel, že může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o.s.ř., je dovolatel povinen vymezit, které z tam uvedených hledisek přípustnosti dovolání považuje za naplněné (§241a odst. 2 o.s.ř.). To znamená, že dovolatel musí uvést, od které ustálené a konkrétně specifikované judikatury Nejvyššího soudu či Ústavního soudu se odvolací soud měl podle názoru dovolatele odchýlit - to však žalobce podle závěru Nejvyššího soudu neučinil. Stěžovatel v ústavní stížnosti zpochybnil jak skutkové, tak i právní závěry obecných soudů. III. Ústavní stížnost je z části zjevně neopodstatněná a z části nepřípustná. Z napadeného rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že stěžovatel podal dovolání proti v záhlavní označenému rozsudku odvolacího soudu, aniž by řádně vymezil předpoklady přípustnosti dovolání. Vzhledem k tomu, že stěžovatel nedostál požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání a nevymezil a ani neoznačil žádnou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž řešení rozhodnutí odvolacího soudu závisí, Nejvyšší soud stěžovatelem podané dovolání odmítl. Stěžovatel v ústavní stížnosti tento závěr Nejvyššího soudu nijak nerozporuje. Ústavní soud za této situace podotýká, že v případě takto vadně podaného dovolání je nelze pokládat za řádně uplatněné, resp. vyčerpané, a proto je ústavní stížnost proti předchozím rozhodnutím o procesních prostředcích (tj. v daném případě proti napadeným rozsudkům odvolacího a nalézacího soudu) nepřípustná podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16 ze dne 28. 11. 2017, vyhlášené ve Sbírce zákonů jako sdělení Ústavního soudu č. 460/2017 Sb.). Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost dílem dle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný, dílem dle §43 odst. 1 písm. e) téhož zákona jako návrh nepřípustný. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 29. června 2021 Tomáš Lichovník v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2021:1.US.1570.21.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 1570/21
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 29. 6. 2021
Datum vyhlášení  
Datum podání 13. 6. 2021
Datum zpřístupnění 23. 7. 2021
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - NS
SOUD - MS Praha
SOUD - OS Praha 2
Soudce zpravodaj Lichovník Tomáš
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
odmítnuto pro nepřípustnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §237, §241a
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání civilní
Věcný rejstřík dovolání/přípustnost
opravný prostředek - mimořádný
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-1570-21_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 116696
Staženo pro jurilogie.cz: 2021-07-30