ECLI:CZ:US:2021:1.US.3.21.2
sp. zn. I. ÚS 3/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti stěžovatele, spolku BOHEMIANS Praha, se sídlem v Praze 9, Lovosická 559/32, zastoupeného JUDr. Vladimírem Kubátem, advokátem se sídlem v Praze 5, Radlická 1031/42, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 1 Nc 2368/2020-453 ze dne 24. srpna 2020, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Napadeným usnesením Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") rozhodl, že soudkyně JUDr. Jaroslava Novotná není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen "soud prvního stupně") pod sp. zn. 23 C 87/2008.
2. Řádně zastoupený stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), popisuje okolnosti předcházející rozhodnutí městského soudu: postup soudkyně soudu prvního stupně, předchozí usnesení městského soudu č. j. 1 Nc 2609/2019-446 ze dne 4. prosince 2019 (vylučující soudkyni z projednávání věci) i nález Ústavního soudu
sp. zn. I. ÚS 629/20 ze dne 4. srpna 2020, kterým bylo první usnesení městského soudu zrušeno.
3. Stěžovatel především brojí proti nevyloučení soudkyně - své vážné pochybnosti o její nestrannosti opírá o e-mail založený do spisu soudu prvního stupně od pro něj neznámého odesílatele a k tomu odkazuje na judikaturu: Evropského soudu pro lidská práva (věc č. 65411/01 Sacilor Lormines proti Francii, č. 23695/02 Clarke proti Spojenému Království, či č. 38191/12 A. K. proti Lichtenštejnsku), Nejvyššího soudu (usnesení sen. zn. 29 NSČR 26/2012 ze dne 18. dubna 2012, uveřejněné pod R 85/2012 civ. Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) i Ústavního soudu [usnesení sp. zn. III. ÚS 2336/08 ze dne 27. října 2009 (všechna rozhodnutí na http://nalus.usoud.cz)]. Napadenému usnesení vytýká nerespektování pokynu Ústavního soudu v odstavci 22 nálezu (přezkoumat a rozhodnout) a nedostatečné (stručné) odůvodnění.
4. Stěžovatel namítá nedostatky při rozhodování Ústavního soudu, neboť usnesení sp. zn. I. ÚS 629/20 ze dne 1. března 2020 odkládající vykonatelnost původního usnesení městského soudu bylo vydáno v odlišném složení senátu I. ÚS, než nález rušící původní usnesení (sp. zn. I. ÚS 629/20 ze dne 4. srpna 2020). Stěžovateli nebyla změna jednoho ze soudců nijak vysvětlena, a bylo mu tak údajně znemožněno uplatnit případnou námitku podjatosti "nového" člena senátu; byl-li soudce rozhodující jen dne 1. března 2020 vyloučen podle §36 zákona o Ústavním soudu, nemohl rozhodovat ani o odkladu vykonatelnosti.
5. Z uvedených důvodů je stěžovatel přesvědčen, že napadeným usnesením byla porušena jeho práva zakotvená v čl. 36 odst. 1 a 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), a proto navrhuje, aby Ústavní soud toto usnesení zrušil.
6. Podáním doručeným dne 20. ledna 2021 a doplněným dne 31. ledna 2021 namítl stěžovatel podjatost dvou členů (soudce a soudce zpravodaj) senátu I. ÚS, jemuž byla věc rozvrhem práce přidělena. Podle §10 odst. 1 rozvrhu práce Ústavního soudu pro rok 2021 (Org. 01/21), rozhoduje o vyloučení soudce I. senátu usnesením II. senát, který usnesením sp. zn. I. ÚS 3/21 ze dne 22. dubna 2021 rozhodl, že soudce a soudce zpravodaj nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování ve věci.
7. V řízení o ústavní stížnosti stěžovatele odkazuje Ústavní soud především na svůj nález sp. zn. I. ÚS 629/20 ze dne 1. března 2020, kterým rozhodl o ústavní stížnosti protistrany nynějšího stěžovatele v řízení před soudem prvního stupně. V citovaném rozhodnutí měl stěžovatel postavení vedlejšího účastníka; tam Ústavní soud dostatečně vysvětlil, proč nepovažuje skutečnosti pro vyloučení soudkyně, korelující s nynějšími námitkami stěžovatele, za dostatečné k vyslovení uvedeného závěru. Současně uvedl, že po kasaci původního usnesení bude úkolem městského soudu znovu rozhodnout o námitce podjatosti soudkyně a provést "přezkum, zda a které konkrétní projevy soudkyně skutečně a objektivně vyvolávají pochybnosti o její nestrannosti a nenalezne-li žádné relevantní okolnosti, bude na místě námitku vedlejší účastnice odmítnout ..." (viz odstavec 22 nálezu).
8. Nezjistil-li městský soud nic, čím by nad dříve použité podpořil svoji argumentaci pro vyloučení soudkyně, v souladu s nálezem návrhu na vyloučení nevyhověl. Ústavní soud uložil městskému soudu buď vyloučení řádně odůvodnit, nebo soudkyni nevyloučit. Nejde ani o rozpor s judikaturou Nejvyššího soudu, která požaduje prokázat vztah (soudkyně) k věci, účastníkům či jejich zástupcům. Je-li stěžovatel přesvědčen, že na rozhodování soudkyně mohly mít vliv listiny založené ve spisu (rešerše na č. l. 426-427), které považuje za v řízení neprovedené důkazy, nejde bez dalšího o důkaz nepřípustného vztahu soudkyně, ale může svědčit o nedbalém vedení spisu (které bylo konstatováno již ve zmíněném nálezu) a může založit důvod pro přezkum rozhodnutí v řízení o řádném opravném prostředku či důvod pro zahájení kárného řízení.
9. Pro úplnost Ústavní soud uvádí, že v souladu s právní úpravou jsou účastníci řízení poučeni o možnosti vyslovit námitku podjatosti některého člena senátu (§37 odst. 1 zákona o Ústavním soudu); toto právo přísluší pouze účastníkům, jimiž jsou stěžovatel a státní orgán, proti jehož zásahu ústavní stížnost směřuje (§76 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Stěžovateli, kterému v řízení vedeném pod sp. zn. I. ÚS 629/20 příslušelo postavení vedlejšího účastníka, právo vyslovit námitku podjatosti soudce Ústavního soudu zákon o Ústavním soudu nepřiznává. V souladu s uvedeným byla stěžovatelka ve věci sp. zn. I. ÚS 629/20 informována (viz č. l. 12) o složení senátu, možnosti uplatnit námitku podjatosti soudce Ústavního soudu (§37 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) i úpravě případného zastupování nepřítomného člena senátu (§40 odst. 3 zákona o Ústavním soudu), vše s odkazem na rozvrh práce, jehož znění pro kterékoliv období je přístupné na https://www.usoud.cz/organizace-us (obdobně byl nyní poučen i stěžovatel). V souladu s uvedeným je ve spisu sp. zn. I. ÚS 629/20 na č. l. 55 založen úřední záznam ze dne 4. srpna 2020 o povolání soudkyně k zastoupení nepřítomného soudce podle
§9 odst. 1 a 7 rozvrhu práce Ústavního soudu v tehdy účinném znění.
10. Za dané situace nezjistil I. senát Ústavního soudu důvody odchýlit se od závěrů shora citovaného dřívějšího nálezu a podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. dubna 2021
Tomáš Lichovník v. r.
předseda senátu