ECLI:CZ:US:2021:2.US.1310.21.1
sp. zn. II. ÚS 1310/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Ludvíka Davida (soudce zpravodaj), soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky ERNEKS INVEST, s. r. o., se sídlem Průhonická 222, Čestlice, zastoupené Mgr. Davidem Purmenským, advokátem se sídlem 28. října 3117/61, Ostrava, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2021 č. j. 21 Cdo 428/2021-181, rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 10. 2020 č. j. 8 Co 144/2020-155 a rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 10. 2019 č. j. 31 C 70/2019-75, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, neboť má za to, že jimi bylo porušeno její právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a připojených rozhodnutí, Okresní soud v Ostravě v záhlaví označeným rozsudkem zamítl stěžovatelčinu žalobu o určení, že v žalobě vyjmenované nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem. Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným rozsudkem rozsudek nalézacího soudu potvrdil. Nejvyšší soud stěžovatelčino dovolání v záhlaví uvedeným usnesením odmítl.
3. Pro vypořádání ústavní stížnosti není podrobnější rekapitulace průběhu řízení a napadených rozhodnutí účelná, samotným účastníkům řízení jsou všechny skutečnosti známy.
4. V podané ústavní stížnosti stěžovatelka brojí proti závěrům obecných soudů. Uvádí, že od počátku řízení tvrdí, že zástavní smlouva je neplatná pro neurčitost z důvodu, že určení zajištěných pohledávek odporuje §155 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění. Má za to, že se obecné soudy nedostatečně zabývaly její argumentací, jejich rozhodnutí jsou proto nedostatečně odůvodněna.
5. Ústavní soud nejprve posoudil splnění podmínek řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána ve lhůtě osobou oprávněnou k jejímu podání a řádně zastoupenou, k jejímu projednání je Ústavní soud příslušný a návrh je přípustný.
6. Ústavní soud dále posoudil obsah ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že tato představuje zjevně neopodstatněný návrh ve smyslu §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Uvedené ustanovení v zájmu racionality a efektivity řízení před Ústavním soudem dává tomuto soudu pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu ještě předtím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem, přičemž jde o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nemá charakter řízení kontradiktorního a ve které může Ústavní soud rozhodnout jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti.
7. Podle čl. 83 Ústavy je Ústavní soud soudním orgánem ochrany ústavnosti. V řízení o ústavní stížnosti je tudíž jeho pravomoc založena výlučně k přezkumu rozhodnutí či namítaného zásahu z hlediska ústavnosti. Jestliže je ústavní stížnost vedena proti rozhodnutí obecného soudu, není povinnost ústavněprávní argumentace naplněna, je-li namítána toliko věcná nesprávnost či nerespektování jednoduchého práva, neboť takovou argumentací je Ústavní soud stavěn do role pouhé další instance v soustavě obecných soudů, jíž však není.
8. Ze samotné argumentace stěžovatelky v ústavní stížnosti se podává, že stěžovatelka pokračuje v polemice se skutkovými hodnoceními a právními závěry obecných soudů, kterou vedla již v předchozím řízení. Se stěžovatelčinými argumenty se obecné soudy vypořádaly již v napadených rozhodnutích. Nejvyšší soud konstatoval, že v posuzované zástavní smlouvě užité formulace týkající se určení počátku a konce sjednané doby trvání zástavního práva jsou v souladu s předchozí judikaturou, na kterou podrobně odkazuje. Ústavní soud závěry obecných soudů shledává udržitelnými; na ústavní rovině žádné vady neshledal.
9. S ohledem na shora uvedené Ústavní soud uzavírá, že v projednávané věci nemá proti závěrům obecných soudů ústavněprávních výhrad. Ústavní stížnost proto odmítl podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. července 2021
Ludvík David, v. r.
předseda senátu