ECLI:CZ:US:2021:2.US.2040.21.1
sp. zn. II. ÚS 2040/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatele P. M., t.č. Věznice Pardubice, P.O.BOX 18, Husova 194, Pardubice, bez právního zastoupení, směřující proti blíže nespecifikovanému rozhodnutí "ČAK č.j. 10.01-000401(21-004-008)", takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 28. 7. 2021 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost proti v záhlaví označenému rozhodnutí.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě. Podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.
Návrh stěžovatele trpí vadami. Stěžovatel především není zastoupen advokátem (§30 odst. 1, §31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu) a jeho podání nelze považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již v minulosti obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami, tj. především neexistencí povinného zastoupení advokátem. Na tyto nedostatky byl stěžovatel upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti.
Stěžovatel však i nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byl soudem už mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 16/18, IV. ÚS 1504/18, I. ÚS 1505/18, I. ÚS 1677/18, II. ÚS 1629/21).
Za dané situace lze považovat za neúčelné, aby byl stěžovatel opětovně vyzýván k odstranění vad podání. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.
Obdobný postup (odmítnutí ústavní stížnosti pro vady návrhu bez vyzývání stěžovatele k jejich odstranění) byl zvolen také už při rozhodování o předchozích ústavních stížnostech stěžovatele - viz například usnesení sp. zn. IV. ÚS 2929/20, IV. ÚS 1880/21, IV. ÚS 1891/21 a IV. ÚS 1892/21 (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou v elektronické podobě dostupná na http://nalus.usoud.cz).
Ústavní soud proto z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti návrh stěžovatele soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků za přiměřeného užití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. srpna 2021
Jaroslav Fenyk v. r.
soudce Ústavního soudu