ECLI:CZ:US:2021:2.US.2547.21.1
sp. zn. II. ÚS 2547/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o návrhu navrhovatele JUDr. Vladimíra Bartoše, proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 4 Ko 3/2018-2027 ze dne 2. 11. 2018 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 43 K 1001/2006-1948 ze dne 17. 7. 2018, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. V listopadu 2018 se navrhovatel obrátil na Krajský soud v Ústí nad Labem s podáním, kterým se domáhal toho, aby krajský soud určil, že rozhodnutí označená v záhlaví jsou neplatná a neúčinná. Namítal, že dosud nebylo rozhodnuto o jeho odvolání proti předchozím rozhodnutím, a napadená rozhodnutí proto neměla být vůbec vydána, že obecné soudy postupovaly nepředvídatelně a že jejich postup zasahuje "elementární vnímání spravedlnosti a hrubě koliduje s veřejným pořádkem".
2. Krajský soud začal věc projednávat jako žalobu pro zmatečnost. V srpnu 2020 žalobce při jednání před krajským soudem uvedl, že se "dozvěděl v právních rozhledech, že existuje možnost do 2 let napadnout rozhodnutí soudu určovací žalobou" a že své podání "nepovažoval za zmatečnost nebo opravný prostředek". Proti napadeným rozhodnutím podal již tři žaloby pro zmatečnost, řízení o jedné z nich již bylo zastaveno po zpětvzetí žaloby. Navrhovatel následně uvedl, že "bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces" a že jeho podání mělo být projednáno "jako ústavní stížnost s ohledem na to, že je obsahem nejblíže tomu, o co usiloval".
3. Krajský soud poté usnesením přerušil řízení za účelem předložení věci Ústavnímu soudu s tím, že nemůže předjímat, zda je podání projednatelné jako ústavní stížnost. V září 2021 byla věc předložena Ústavnímu soudu.
4. Ústavní soud konstatuje, že podání navrhovatele, které je třeba posuzovat dle jeho obsahu, není ústavní stížností. Navrhovatel nenamítá porušení svých základních práv a nedomáhá se z toho důvodu zrušení napadených rozhodnutí a svým podáním se ani neobrací na Ústavní soud. Při hodnocení podání je přitom rozhodné, co v něm bylo vyjádřeno, nikoliv pozdější prohlášení navrhovatele o tom, jak by mělo podání být posuzováno. Nejde ani o jiný návrh, k jehož projednání by byl Ústavní soud příslušný. Proto Ústavnímu soudu nezbývá než návrh pro nepříslušnost odmítnout dle §43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
5. Nadto je třeba poukázat, že navrhovatel byl poučen o tom, jaké náležitosti má mít ústavní stížnost, a to dříve, než se obrátil v listopadu 2018 na krajský soud [viz usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2155/18 ze dne 31. 10. 2018]. Navrhovatel se obrací na Ústavní soud opakovaně a i přes poučení o náležitostech ústavní stížnosti a o povinnosti advokátního zastoupení vady svých návrhů neodstraňuje a tyto musí být z tohoto důvodu odmítány (viz např. usnesení sp. zn. II. ÚS 293/20 ze dne 7. 4. 2020, usnesení sp. zn. III. ÚS 3499/19 ze dne 14. 1. 2020 nebo již citované usnesení sp. zn. II. ÚS 2155/18). Jak Ústavní soud uvedl již v usnesení sp. zn. III. ÚS 1320/21 ze dne 30. 6. 2021, navrhovatel si "již musí být vědom všech zákonných podmínek řízení o ústavní stížnosti, nicméně tyto opakovaně nereflektuje". I kdyby bylo návrh možno posoudit jako ústavní stížnost, o jejích vadách by již nebylo nezbytné stěžovatele poučovat, neboť si jich musí být vědom, a bylo by namístě přistoupit přímo k odmítnutí pro vady [srov. např. usnesení sp. zn. III. ÚS 6/06 ze dne 31. 1. 2006, usnesení sp. zn. II. ÚS 2860/16 ze dne 8. 11. 2016, usnesení sp. zn. III. ÚS 240/21 ze dne 8. 2. 2021]. Vedle toho navíc princip subsidiarity ústavní stížnosti vede k závěru, že ústavní stížnost je návrhem nepřípustným, je-li současně vedeno i řízení o žalobě pro zmatečnost, [srov. usnesení sp. zn. III. ÚS 2419/20 ze dne 8. 9. 2020, usnesení sp. zn. IV. ÚS 3307/20 ze dne 1. 12. 2020].
6. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu jako návrh, k jehož projednání není příslušný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. listopadu 2021
Kateřina Šimáčková, v. r.
soudkyně zpravodajka