ECLI:CZ:US:2021:3.US.240.21.1
sp. zn. III. ÚS 240/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o ústavní stížnosti stěžovatelky Aleny Houžvičkové, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 10. 2020, č. j. 4 Co 188/2020 - 150, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 7. 2020, č. j. 47 Co 59/2018 - 141, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 27. 1. 2021 bylo Ústavnímu doručeno faxem a dne 2. 2. 2021 poštou podání, v němž stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud pro porušení práva na spravedlivý proces zrušil v záhlaví označená rozhodnutí soudů, a dále aby "z právních předpisů odstranil povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační i ústavní stížnosti i jejich zpoplatnění soudními poplatky".
Podání stěžovatelky nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§34, §72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), a pro řízení před Ústavním soudem nebyla stěžovatelka zastoupena advokátem (§30, §31 zákona o Ústavním soudu).
Z desítek dalších řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatelka u Ústavního soudu vedla, se podává, že tento postup (jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí dlouhodobě, ačkoliv byla Ústavním soudem opakovaně poučena, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, a vyzvána k odstranění uvedeného nedostatku podání (viz kupř. ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. IV. ÚS 2056/11, sp. zn. II. ÚS 740/11, sp. zn. III. ÚS 452/11, sp. zn. II. ÚS 404/11, sp. zn. III. ÚS 340/11, sp. zn. IV. ÚS 1270/10, sp. zn. IV. ÚS 1836/10, sp. zn. III. ÚS 2371/10, IV. ÚS 29/08, sp. zn. IV. ÚS 3239/13, sp. zn. IV. ÚS 3556/13, sp. zn. II. ÚS 3147/14, sp. zn. III. ÚS 3542/14, sp. zn. I. ÚS 518/15, sp. zn. III. ÚS 629/16; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Stěžovatelka však i nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byla soudem v minulosti dostatečně a opakovaně poučena o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti. Významné též je, že stěžovatelka v těchto věcech k výzvě Ústavního soudu formální a obsahové nedostatky návrhu neodstranila, a to ani v prodloužené lhůtě.
Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady); vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se uvedený nedostatek odstranit nezdaří.
Ústavní soud je však toho názoru (který vyjádřil ve své judikatuře opakovaně, srov. kupř. usnesení ze dne 26. 1. 2006 sp. zn. III. ÚS 5/06, ze dne 28. 4. 2009 sp. zn. I. ÚS 987/09, ze dne 18. 5. 2010 sp. zn. II. ÚS 1361/10, ze dne 18. 5. 2010 sp. zn. IV. ÚS 1273/10, ze dne 29. 11. 2011 sp. zn. III ÚS 3359/11, ze dne 9. 2. 2015 sp. zn. IV. ÚS 92/15 a další), že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly stěžovatelce objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.
Stejně jako ve věcech vedených např. pod sp. zn. IV. ÚS 696/16, sp. zn. IV. ÚS 1061/16, sp. zn. I. ÚS 1316/16, sp. zn. IV. ÚS 1407/16, sp. zn. I. ÚS 1691/16, sp. zn. I. ÚS 1903/16, sp. zn. I. ÚS 2081/16, sp. zn. IV. ÚS 3071/16, sp. zn. III. ÚS 3212/16, sp. zn. I. ÚS 3679/16, sp. zn. IV. ÚS 3755/16, sp. zn. III. ÚS 2231/17, sp. zn. I. ÚS 2260/20, jakož i v řadě dalších, se z výše uvedených důvodů Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. února 2021
Vojtěch Šimíček v. r.
soudce zpravodaj