ECLI:CZ:US:2021:2.US.2758.21.1
sp. zn. II. ÚS 2758/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatele Jana Houžvičky, proti usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 21. července 2021, č. j. 23 EXE 845/2018, a příkazu k úhradě nákladů exekuce vydanému soudním exekutorem JUDr. Ivem Luhanem ze dne 11. června 2021, č. j. 099 EX 3621/18-168, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí a současně žádá o zrušení příkazu k úhradě nákladů exekuce. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.
2. Návrh stěžovatele trpí zjevnými vadami; stěžovatel především není zastoupen advokátem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se v minulosti opakovaně obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi a jsou mu tedy známy formální a obsahové požadavky kladené na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu, včetně toho, že musí být zastoupen advokátem již při jejím podání. Nutnosti povinného zastoupení si je navrhovatel vědom, neboť v ústavní stížnosti informoval, že se obrátil na ČAK.
3. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.
4. Vzhledem k uvedeným důvodům se Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost (podobně jako ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 2440/18, sp. zn. II. ÚS 2668/18, sp. zn. IV. ÚS 3541/18, sp. zn. III. ÚS 3788/18, sp. zn. I. ÚS 1/19, sp. zn. IV. ÚS 255/19, sp. zn. III. ÚS 4014/19, sp. zn. IV. ÚS 1316/20, sp. zn. I. ÚS 2609/20, sp. zn. II. ÚS 106/21) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. října 2021
David Uhlíř v. r.
soudce zpravodaj