ECLI:CZ:US:2022:1.US.1110.22.1
sp. zn. I. ÚS 1110/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Vladimíra Sládečka a Pavla Šámala o ústavní stížnosti stěžovatelky GLOBAL CARE s. r. o., se sídlem v Praze 3, Koněvova 2660/141, zastoupené JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1518/2, proti usnesením Nejvyššího soudu č. j. 26 Cdo 1010/2021-114 ze dne 15. 2. 2022, Městského soudu v Praze č. j. 58 Co 189/2020-67 ze dne 30. 6. 2020 a Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 65 C 78/2019-53 ze dne 20. 2. 2020, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 1, jako účastníků řízení, a společnosti FINOX s. r. o., se sídlem v Praze 1, Hybernská 1271/32, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Včasnou a přípustnou ústavní stížností se stěžovatelka jako osoba oprávněná a řádně zastoupená advokátem [k podmínkám řízení viz §30 odst. 1, §72 odst. 3 a §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu")] domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů, kterými bylo pro nezaplacení soudního poplatku (k opakované výzvě soudu) zastaveno řízení o její žalobě o zaplacení 40 000 000 Kč s příslušenstvím (proti vedlejší účastnici). Podle stěžovatelky byl porušen čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") tím, že nebylo před rozhodnutím o zastavení řízení vyhověno jejímu návrhu na osvobození od soudních poplatků podle §138 občanského soudního řádu.
2. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, neboť stěžovatelka neuvádí nic nad rámec toho, co zaznělo již v řízení před obecnými soudy a bylo jimi (byť nikoli k její spokojenosti) beze zbytku vypořádáno.
3. Obranu stěžovatelky představuje výkladová konstrukce podústavního práva [§9 odst. 4 písm. c) ve spojení s §9 odst. 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění], kterou uplatnila již v řízení před obecnými soudy. Stručně řečeno se stěžovatelka prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá vydání samostatného usnesení, kterým by bylo rozhodnuto o jejím návrhu na postup podle zmíněných ustanovení; dosud jí totiž "není známo", jak o podaném návrhu obecné soudy rozhodly. Obecné soudy však stěžovatelce dostatečně vysvětlily, že jí dovozovaná procesní povinnost soudu ze zákona neplyne a z odůvodnění napadených rozhodnutí je zjevné, jak se k jejímu návrhu postavily.
4. Jak dále plyne z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2185/2017 ze dne 14. 6. 2017 (dostupné na https://www.nsoud.cz), stěžovatelkou uváděné ustanovení §9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích nemíří na případy, kdy poplatníkovi nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, a on nesouhlasí s důvody, pro které tak bylo rozhodnuto. Je logické, že předpoklad zmíněného ustanovení (nebezpečí z prodlení v důsledku nemožnosti zaplatit soudní poplatek bez viny poplatníka včas) nedopadá na situace, kdy má nemožnost spočívat v pohledávce, kterou poplatník uplatňuje vůči žalované straně (srov. bod 16 usnesení Městského soudu v Praze); optikou stěžovatelky by placení soudních poplatků bylo obsoletním. Podle Ústavního soudu tedy dopadá Nejvyšším soudem odkazovaná judikatura i na případ stěžovatelky, a není proto přiléhavé tvrzení, že by položila dosud neřešenou otázku, kterou by dovolací soud nevypořádal.
5. Otázkou běhu lhůty k zaplacení soudního poplatku k výzvě soudu se Ústavní soud jako nadbytečnou nezabýval, neboť jednak jde rovněž o pouhou polemiku s odůvodněnými závěry obecných soudů, a dále je z podání stěžovatelky zjevné, že její argumentace primárně cílí na absolutní nemožnost (nedostatek prostředků) soudní poplatek zaplatit.
6. Jelikož z podání stěžovatelky ani napadených rozhodnutí tvrzenému porušení čl. 36 odst. 1 Listiny nic nenasvědčuje, Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. května 2022
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu