ECLI:CZ:US:2022:1.US.550.22.1
sp. zn. I. ÚS 550/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Davida Uhlíře a soudců Josefa Fialy a Tomáše Lichovníka o návrhu na vyloučení soudce Jaromíra Jirsy z rozhodování o ústavní stížnosti stěžovatelky Salabka, s. r. o., se sídlem Chlumova 313/6, Praha 3, zastoupené JUDr. Klárou Kořínkovou, Ph.D., LL.M., advokátkou se sídlem Fügnerovo nám. 1808/3, Praha 2, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 23 Cdo 1222/2020-420 ze dne 23. listopadu 2021 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 47 Co 172/2019-341 ze dne 3. prosince 2019, za účasti Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, a dále obchodních společností a) Stavební firma JANDA s. r. o., se sídlem v Jablonci nad Jizerou 322, a b) Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, se sídlem Pobřežní 665/21, Praha 8, takto:
Soudce Jaromír Jirsa je vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 550/22.
Odůvodnění:
1. Soudce Ústavního soudu Jaromír Jirsa oznámil předsedovi II. senátu přípisem ze dne 11. 10. 2022, že se dlouhodobě zná a spolupracuje se zástupkyní stěžovatelky, která je rovněž prezidentkou České asociace právniček, z.s., pro níž soudce přednáší. Naposledy dne 7. 10. 2022 vystoupil na konferenci s příspěvkem týkajícím se problematiky odčinění újmy na zdraví, což také byla činnost honorovaná. Bližší vztah však nemají a soudce se necítí být subjektivně podjatý. Přesto podle něj může vzniknout pochybnost o jeho nepodjatosti.
2. Podle §36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Nestrannost soudce je třeba posuzovat jednak z hlediska subjektivního, jež vychází z osobního vztahu soudce k účastníkům řízení či k věci, tak i z hlediska objektivního, tj. zda soudce skýtá veřejně dostatečné záruky, vylučující legitimní pochybnosti o jeho nepodjatosti (srov. např. usnesení ze dne 12. 8. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 40/06). K závěru o podjatosti musí existovat rozumně opodstatněná obava, že soudce není zcela nestranný; osobní přesvědčení účastníka řízení samo o sobě nepostačí. Na druhé straně se soudce jako nestranný také musí veřejně "jevit".
3. Druhý senát, který je podle §10 odst. 1 (ve spojení s čl. 9 odst. 1) rozvrhu práce Ústavního soudu na období od 1. 1. 2022 příslušný k rozhodnutí o vyloučení soudce I. senátu, dospěl k závěru, že v daném případě existuje důvod podle §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu k vyloučení soudce Jaromíra Jirsy z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 550/22. Ačkoliv se soudce sám necítí subjektivně podjatý, z hlediska objektivního by jeho rozhodování v dané věci mohlo u účastníků vzbudit pochybnost o jeho nepodjatosti. Proto rozhodl, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. října 2022
David Uhlíř v. r.
předseda senátu