ECLI:CZ:US:2022:2.US.1217.22.1
sp. zn. II. ÚS 1217/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatelek 1) Ing. Ivany Brabcové a 2) Jiřiny Křesinové, jíž se domáhaly přezkoumání postupu obecných soudů v dědickém řízení po Josefu Brabcovi, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 9. 5. 2022 byl Ústavnímu soudu doručen návrh označený jako ústavní stížnost proti postupu obecných soudů v dědickém řízení po Josefu Brabcovi zemřelém dne 1. 7. 2001. Návrh podala stěžovatelka 1) s tím, že návrh podává i za svou sestru stěžovatelku 2).
2. Návrh nesplňoval náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ústavní soud vyzval stěžovatelku 1) přípisem ze dne 19. 5. 2022 k odstranění vad návrhu s tím, že jí stanovil lhůtu pro jejich odstranění v trvání 30 dní od doručení výzvy. Současně Ústavní soud stěžovatelku upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, odmítne již bez dalšího její návrh postupem dle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
3. Výzva byla stěžovatelce doručena fikcí dne 2. 6. 2022 a následně vhozena do poštovní schránky. Stěžovatelka na výzvu reagovala přípisem, v němž dále rozvádí svou argumentaci. Žádá o zrušení povinnosti právního zastoupení advokátem nebo o upuštění od ní v tomto případě, neboť by podle jejího závěru v dané věci svou funkci neplnilo. Žádá zároveň o prodloužení lhůty k odstranění vad do obdržení vyjádření vlády a parlamentu, o něž stěžovatelka požádala.
4. Podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Již ve výzvě k odstranění vad byla stěžovatelka upozorněna na to, že každá fyzická nebo právnická osoba musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem. Toto povinné zastoupení je předepsáno od samého počátku řízení, je tedy nezbytné, aby již stížnost byla podána kvalifikovaným právním zástupcem. Plná moc advokáta musí být pro každého stěžovatele speciálně určená pro zastupování před Ústavním soudem. Účel povinného zastoupení spočívá v tom, aby ústavní stížnost splňovala všechny náležitosti, které zákon stanoví, tj. zejména aby z podání bylo patrno, jaké věci se týká, co sleduje a čeho se navrhovatel domáhá, jakož i označení důkazů k tvrzením obsaženým ve stížnosti. Především pak musí být z návrhu zjevné, k porušení jakých ústavně zaručených práv a svobod v konkrétním případě, podle názoru stěžovatele, došlo. Splnění náležitosti právního zastoupení advokátem nelze prominout. Jen na okraj lze dodat, že je v judikatuře Ústavního soudu opakovaně konstatováno, že ustanovení, stanovující obligatorní právní zastoupení, je obsaženo v zákoně o Ústavním soudu záměrně, aby nedocházelo k neúměrnému zatěžování specializované instituce nekvalifikovanými podáními (srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 89/94, stanovisko Pl. ÚS-st. 1/96, usnesení sp. zn. II. ÚS 671/04 a řada dalších).
5. Podmínky citovaného ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu byly splněny, neboť stěžovatelka vytčené vady ve lhůtě k tomu stanovené neodstranila. Nesouhlas stěžovatelky s právní úpravou povinného zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem na této skutečnosti nemůže nic změnit. K prodloužení lhůty k odstranění vad za účelem doplnění vyjádření vlády a parlamentu Ústavní soud neshledal důvody, neboť vyjádření uvedených institucí nemůže zhojit skutečnost, že stěžovatelka neodstranila vytčené vady podání v soudcovské lhůtě k tomu stanovené.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. července 2022
David Uhlíř v. r.
soudce zpravodaj