ECLI:CZ:US:2022:2.US.3271.22.1
sp. zn. II. ÚS 3271/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy a soudce zpravodaje Davida Uhlíře a soudců Tomáše Lichovníka a Jaromíra Jirsy, ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů L. K. a L. K., zastoupených JUDr. Jiřím Gajdarusem, advokátem se sídlem Synkovská 1327/6, Praha 6, proti usnesení státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Praze ze dne 15. listopadu 2022, č. j. KZV 56/2022-149, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci a ústavní stížnost
1. Ústavní stížností se stěžovatelé domáhají zrušení usnesení Krajského státního zastupitelství v Praze, státní zástupkyně Mgr. Barbory Štěpkové, ze dne 15. listopadu 2022 č. j. KZV 56/2022-149, a to pro porušení čl. 6, čl. 38 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dále práva stěžovatelů na zachování principu právního státu, ústavně zaručeného v čl. 1 odst. 1 Ústavy.
2. Proti stěžovatelům bylo na základě usnesení Policie České republiky - Národní protidrogové centrály SKPV, pod spis. zn. NPC-933-389/TČ-2021-2200E2 ze dne 1. června 2022, zahájeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle ustanovení §283 odst. 1, 3 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Proti unesení o zahájení podali oba stěžovatelé prostřednictvím svého obhájce stížnost, a to v případě L. K. přímo do trestního spisu v rámci výslechu obviněné dne 1. června 2022, v případě L. K. písemným podáním ze dne 5. června 2022. V rámci odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání oba stěžovatelé uvedli, že tuto odůvodní poté, co jim bude orgány činnými v trestním řízení umožněno seznámit se s celým trestním spisem.
3. Napadeným usnesením státního zastupitelství státní zástupkyně stížnost obou stěžovatelů proti usnesení o zahájení trestního stíhání zamítla dle §148 odst. 1 písm. c) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Skutečnosti uvedené v usnesení o zahájení trestního stíhání mají v současné době oporu v důkazních materiálech, s nimiž se mohli obvinění do dnešního dne seznámit. Ustanovení §65 trestního řádu přitom upravuje možnost obviněných a jejich obhájců nahlížet do spisů, přičemž není výslovně konkretizováno, do jakých spisů mají obvinění a obhájci právo nahlížet. Lze jim i toto právo ze závažných důvodů odepřít. Obviněným a jejich obhájcům byly poskytnuty informace potřebné v daném stadiu trestního řízení k přípravě jejich obhajoby. Kompletní spisový materiál bude obviněným a jejich obhájcům předložen při skončení vyšetřování.
4. Stěžovatelé v ústavní stížnosti namítají, že státní zastupitelství zamítlo stížnost s vědomím, že obhájci stěžovatelů nebylo umožněno se seznámit s trestním spisem. Poté, co se obhájce stěžovatelů dostavil dne 20. září 2022 k seznámení se s trestním spisem, bylo mu sděleno, že nadále jsou části trestního spisu vedeny jako vyhrazené a nebude mu umožněno se s nimi seznámit. Uvedená skutečnost je zřejmá ze záznamu o nahlédnutí do trestního spisu ze dne 20. září 2022. Přípisem ze dne 21. září 2022 pak reagoval obhájce stěžovatelů na výzvu k doplnění odůvodnění stížnosti proti unesení o zahájení trestního stíhání, když uvedl, že trvá na tom, aby mu bylo umožněno seznámit se s celým trestním spisem, tj. s částí, která je dosud vedena v režimu vyhrazené s tím, že po tomto seznámení se s trestním spisem podanou stížnost obratem odůvodní. V jejich věci nebylo vydáno žádné rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení, kterým by bylo rozhodnuto o odepření práva nahlížet do některých částí trestního spisu, a to ze závažných důvodů. Takové rozhodnutí by muselo být nejenom vydáno, ale musela by být odůvodněna právě i závažnost důvodů pro toto odepření tak, aby tato důvodnost mohla být předmětem přezkumu. V opačném případě se jedná o zvůli na straně orgánů činných v trestním řízení, kdy tyto zcela bezdůvodně brání obviněným (stěžovatelům) a jejich obhájci v možnosti seznámit se se všemi skutečnostmi rozhodnými pro volbu způsobu obhajoby v trestním řízení.
II.
Posouzení Ústavním soudem
5. K projednání ústavní stížnosti je Ústavní soud příslušný a jde zároveň o návrh přípustný, neboť směřuje proti rozhodnutí krajského státního zastupitelství, proti němuž není dostupný žádný další opravný prostředek. Včas podaná ústavní stížnost je procesně bezvadná a byla podána oprávněnými osobami, které jsou řádně zastoupeny.
6. Ústavní soud posoudil argumentaci stěžovatelů i obsah rozhodnutí a dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný, a proto jej odmítl. Podle ustanovení §43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.
7. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti. Tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Ústavní soud dlouhodobě deklaruje, že není součástí soustavy obecných soudů, a do jeho pravomocí nespadá možnost instančního přezkumu jejich rozhodnutí (viz např. nález ze dne 1. 2. 1994 sp. zn. III. ÚS 23/93). V řízení o ústavní stížnosti tedy není sama o sobě významná námitka nesprávnosti napadeného rozhodnutí, a není rozhodné, je-li dovozována z hmotného či procesního (tzv. podústavního) práva.
8. Problematiku nahlížení do spisu a jeho odepření upravuje trestní řád. Podle §65 trestního řádu mají obviněný (stejně jako poškozený a zúčastněná osoba), jejich obhájci a zmocněnci právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka podle §55 odst. 2, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí (odst. 1). Podle odst. 2 téhož ustanovení může státní zástupce nebo policejní orgán v přípravném řízení právo nahlédnout do spisů a spolu s tím ostatní práva uvedená v odstavci 1 ze závažných důvodů odepřít. Závažnost důvodů, ze kterých tato práva odepřel policejní orgán, je na žádost osoby, jíž se odepření týká, státní zástupce povinen urychleně přezkoumat. Tato práva nelze odepřít obviněnému a obhájci, jakmile byli upozorněni na možnost prostudovat spisy, a při sjednávání dohody o vině a trestu.
9. V nyní projednávané věci přezkoumává Ústavní soud usnesení státní zástupkyně, která rozhodovala o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání. I ústavní stížnost je formulována tak, že se dovolává přezkumu správnosti zahájení trestního stíhání. Jestliže napadené usnesení uvádí, že skutečnosti uvedené v usnesení o zahájení trestního stíhání mají v současné době oporu v důkazních materiálech, s nimiž se mohli obvinění stěžovatelé do dne vydání napadeného rozhodnutí seznámit, tento závěr (a bližší argumentaci) považuje Ústavní soud vzhledem k neodůvodněné stížnosti za plně dostačující. Argumentace přednesená stěžovateli proti přezkumu zahájení trestního stíhání de facto znamená, že bez nahlédnutí do celého obsahu spisu včetně jeho vyhrazených částí nelze trestní stíhání vůbec zahájit. Taková argumentace je ovšem lichá.
10. Právo obviněného nahlížet do spisu je bezpochyby jednou ze složek jeho práva na obhajobu, zaručovaného čl. 40 odst. 3 Listiny. Ústavní soud však neshledal žádné další významné okolnosti, které by jeho kasační zásah opravňovaly a s nimiž se výše uvedeným přezkumem nevypořádal. Stěžovatelům především nic nebránilo argumentaci přednesenou Ústavnímu soudu uvést již v odůvodnění stížnosti - pokud by tak učinili. Představa, že se argumenty stěžovatelů bude (nyní poprvé) meritorně zabývat Ústavní soud, odporuje zásadě subsidiarity kasačních zásahů Ústavním soudem.
11. Proto rozhodl Ústavní soud podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení o odmítnutí ústavní stížnosti stěžovatelů jako zjevně neopodstatněné.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. prosince 2022
David Uhlíř v. r.
předseda senátu