infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 04.10.2022, sp. zn. III. ÚS 1169/22 [ usnesení / DAVID / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2022:3.US.1169.22.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2022:3.US.1169.22.1
sp. zn. III. ÚS 1169/22 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky ALL SPORTS a. s. se sídlem Blanenská 1996/12a, Kuřim, zastoupené Mgr. Liborem Valentou, advokátem se sídlem Pražákova 1024/66a, Brno, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2022 č. j. 30 Cdo 3551/2021-37, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Výše označená stěžovatelka podala v zákonné lhůtě prostřednictvím advokáta a po vyčerpání všech procesních prostředků, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ústavní stížnost. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, neboť má za to, že jím bylo porušeno její právo na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základní práv a svobod. 2. Jak vyplynulo ze spisu, ústavní stížnosti a souvisejících rozhodnutí, stěžovatelka se žalobou domáhala přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena nepřiměřenou délkou trestního řízení. Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 8. 6. 2021 č. j. 26 C 91/2021-15 žalobu odmítl z důvodu nezpůsobilosti žaloby k projednání před soudem, neboť nebylo jasné, čeho se stěžovatelka domáhá. Nalézací soud vyzval stěžovatelku k odstranění vady žaloby a poučil ji, že v případě nevyhovění výzvě soudu žalobu odmítne. Stěžovatelka sdělila, že žalovaná částka je "nejméně 75 000 Kč". Odvolací soud rozhodnutí nalézacího soudu potvrdil. Nejvyšší soud podané dovolání odmítl, neboť "z dovolání není seznatelná žádná právní otázka, na které by odvolací soud své napadené rozhodnutí ve smyslu §237 o. s. ř. založil a kterou měl vyložit podle stěžovatelky nesprávně". 3. Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti namítá, že v řízení o přiměřeném zadostiučinění dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, je na uvážení soudu, o jakém způsobu náhrady nemajetkové újmy rozhodne. Dále brojí proti nezákonnému postupu nalézacího soudu při aplikaci §43 odst. 2 o. s. ř.. 4. Ústavní soud je dle článku 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti, přičemž v rámci této své pravomoci mj. rozhoduje o ústavních stížnostech proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. článek 87 odst. 1 písm. d) Ústavy]. 5. Ústavní soud neshledal protiústavnost v postupu a rozhodnutí Nejvyššího soudu, kterým došlo k odmítnutí stěžovatelem podaného dovolání. Stěžovatelka v dovolání řádně nevymezila předpoklady jeho přípustnosti, což je však jeho obligatorní náležitostí [k tomu srov. stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16 ze dne 28. 11. 2017, publikované pod č. 460/2017 Sb., nebo nález sp. zn. I. ÚS 2135/16 ze dne 3. 5. 2017 (N 70/85 SbNU 247) či usnesení sp. zn. III. ÚS 772/13 ze dne 28. 3. 2013 (U 5/68 SbNU 541)]. 6. Ústavní soud konstatuje, že ačkoliv brojí stěžovatelka ústavní stížností proti usnesení Nejvyššího soudu, které požaduje zrušit, argumentaci podporující tento požadavek nepodává. V ústavní stížnosti argumentuje porušením svých základních práv a svobod, avšak její námitky představují pouhou polemiku a nesouhlas s aplikací podústavního práva, respektive s procesním postupem obecných soudů. Úvahy obecných soudů se však zakládají na ústavně souladné racionální argumentaci a jsou reflexí kautely nezávislého soudního rozhodování vyjádřené v čl. 82 odst. 1 Ústavy, pročež postačí v podrobnostech na obsah odůvodnění napadených soudních rozhodnutí odkázat. 7. Z důvodů výše uvedených dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost stěžovatele postrádá ústavněprávní dimenzi, a proto ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 4. října 2022 Vojtěch Šimíček, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2022:3.US.1169.22.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 1169/22
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 4. 10. 2022
Datum vyhlášení  
Datum podání 3. 5. 2022
Datum zpřístupnění 3. 11. 2022
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgán SOUD - NS
Soudce zpravodaj David Ludvík
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.3
Ostatní dotčené předpisy
  • 82/1998 Sb., §31a
  • 99/1963 Sb., §237
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na odškodnění za rozhodnutí nebo úřední postup
Věcný rejstřík škoda/náhrada
újma
dovolání/náležitosti
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=3-1169-22_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 121445
Staženo pro jurilogie.cz: 2022-11-06