ECLI:CZ:US:2022:3.US.2855.22.1
sp. zn. III. ÚS 2855/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka a soudců Ludvíka Davida a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti JUDr. Tomáše Matouška, Ph. D., advokáta, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. září 2022 č. j. 26 Cdo 1282/2022-1104, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. června 2020 č. j. 54 Co 40/2020-852 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. října 2019 č. j. 39 C 211/2009-806, spojené s návrhem, aby Ústavní soud konstatoval, že činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou v České republice znemožněny, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníků řízení, a Bytového družstva B., jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí
1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho základní právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), resp. čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a čl. 47 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i další ústavně zaručená práva zakotvená v čl. 23, čl. 37 odst. 3, čl. 11 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny.
2. Z obsahu ústavní stížnosti, napadených rozhodnutí a vyžádaného spisu (spis Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 39 C 211/2009) Ústavní soud zjistil následující skutečnosti. Vedlejší účastník řízení (žalobce) se po stěžovateli (žalovaném) domáhal vyklizení původně družstevního bytu, který byl posléze vymezen jako bytová jednotka podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), blíže specifikovaného v žalobě (dále jen "předmětný byt").
3. Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") rozsudkem ze dne 18. 6. 2020 č. j. 54 Co 40/2020-852 potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen "obvodní soud") ze dne 8. 10. 2019 č. j. 39 C 211/2009-806, jímž byla uložena povinnost předmětný byt vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku, a rozhodl o náhradě nákladů soudního řízení.
4. Proti rozsudku městského soudu podal stěžovatel dne 30. 8. 2020 dovolání. Podáním dovolání vznikla stěžovateli povinnost zaplatit soudní poplatek z dovolání [§4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů].
5. Obvodní soud usnesením ze dne 2. 9. 2020 č. j. 39 C 211/2009-887 vyzval stěžovatele k zaplacení soudního poplatku za dovolání, který měl podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků, jenž tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., činit 4 000 Kč. Toto usnesení bylo doručeno stěžovateli do jeho profesní datové schránky advokáta. Stěžovatel na ně reagoval návrhem na vydání rozhodnutí o neúčinnosti doručení zásilky podle §50d zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), neboť v řízení vystupuje jako soukromá fyzická osoba a nikoliv jako advokát, pročež mu má být doručováno na adresu jeho pobytu. Současně požádal o osvobození od placení soudního poplatku z dovolání.
6. Obvodní soud usnesením ze dne 25. 9. 2020 č. j. 39 C 211/2009-899 dovolací řízení zastavil. Toto usnesení bylo opět doručeno stěžovateli do jeho profesní datové schránky. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel odvolání, přičemž opět navrhl vyslovit neúčinnost doručení (ze stejného důvodu jako výše) a požádal o osvobození od soudních poplatků.
7. Na základě podaného odvolání městský soud usnesením ze dne 13. 11. 2020 č. j. 54 Co 369/2020-939 usnesení obvodního soudu o zastavení dovolacího řízení zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že obvodní soud musí nejprve rozhodnout o žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků. Usnesení městského soudu bylo doručeno stěžovateli do jeho profesní datové schránky. Na toto usnesení stěžovatel opět reagoval návrhem na vyslovení neúčinnosti doručení zásilky podle §50d o. s. ř.
8. Obvodní soud usnesením ze dne 10. 12. 2020 č. j. 39 C 211/2009-945 návrh stěžovatele na vyslovení neúčinnosti doručení usnesení obvodního soudu ze dne 25. 8. 2020 č. j. 39 C 211/2009-865 (jímž byl zamítnut návrh stěžovatele na vyslovení neúčinnosti doručení rozsudku městského soudu), usnesení obvodního soudu ze dne 2. 9. 2020 č. j. 39 C 211/2009-887 a usnesení městského soudu ze dne 13. 11. 2020 č. j. 54 Co 369/2020-939 zamítl s tím, že má-li stěžovatel zřízenou datovou schránku, lhostejno přitom, že jde o datovou schránku podnikající fyzické osoby a nesdělil-li soudu jinou adresu pro doručování, je třeba doručovat do zřízené datové schránky. Rovněž toto usnesení bylo stěžovateli doručeno do jeho profesní datové schránky. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel odvolání a opět vyslovil přesvědčení, že doručení bylo neúčinné.
9. Městský soud usnesením ze dne 9. 11. 2021 č. j. 54 Co 404/2021-1056 potvrdil usnesení obvodního soudu ze dne 25. 8. 2020 č. j. 39 C 211/2009-865, jímž byl zamítnut návrh stěžovatele na vyslovení neúčinnosti doručení rozsudku městského soudu.
10. Mezitím obvodní soud usnesením ze dne 15. 1. 2021 č. j. 39 C 211/2009-964, které bylo opět doručeno do profesní datové schránky stěžovatele, rozhodl, že se stěžovateli nepřiznává osvobození od soudních poplatků, neboť stěžovatel neosvědčil tíživé finanční poměry, které by osvobození odůvodňovaly. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel odvolání a opět vyslovil přesvědčení, že doručení bylo neúčinné.
11. Městský soud usnesením ze dne 6. 4. 2021 č. j. 54 Co 78/2021-990 usnesení obvodního soudu o nepřiznání osvobození od soudních poplatků potvrdil.
12. Za této procesní situace předložil obvodní soud dovolání stěžovatele Nejvyššímu soudu k rozhodnutí (viz č. l. 1074). Poté, co Nejvyšší soud zjistil, že stěžovatel soudní poplatek nezaplatil, nebylo mu přiznáno osvobození od soudního poplatku a obvodní soud ho ani následně nevyzval ke splnění poplatkové povinnosti, vyzval stěžovatele sám usnesením ze dne 22. 6. 2022 č. j. 26 Cdo 1282/2022-1100 k jeho zaplacení, a to ve výši 14 000 Kč podle položky 23 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků. Toto usnesení Nejvyšší soud doručoval stěžovateli prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (České pošty, s. p.) na adresu trvalého pobytu stěžovatele, neboť se soudní kanceláři nepodařilo dohledat datovou schránku stěžovatele (viz č. l. 1102 spisu). Vzhledem k tomu, že si stěžovatel v úložní době zásilku nevyzvedl, byla mu vhozena dne 13. 7. 2022 do domovní schránky. Následně Nejvyšší soud usnesením ze dne 15. 9. 2022 č. j. 26 Cdo 1282/2022-1104 dovolací řízení zastavil pro nezaplacení soudního poplatku. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno (obvodním soudem) opět do datové schránky.
II.
Argumentace stěžovatele
13. Stěžovatel v obšírně zpracované ústavní stížnosti namítá porušení shora uvedených ústavně zaručených práv. Podrobně rozebírá okolnosti vzniku sporu, průběh samotného soudního řízení i řízení jemu předcházejících nebo s tímto řízením souvisejících, jakož i obsah napadených rozhodnutí. Uplatňuje celou řadu námitek hmotněprávního i procesního charakteru, včetně námitek vztahujících se k nákladům řízení. Rovněž popisuje okolnosti při zasílání výzvy k zaplacení soudního poplatku z dovolání Nejvyšším soudem. Poukazuje na to, že v době, kdy mu tato výzva (usnesení ze dne 22. 6. 2022 č. j. 26 Cdo 1282/2022-1100), na jejímž základě měl stěžovatel uhradit soudní poplatek ve výši 3,5 násobku původně vyměřeného soudního poplatku, byla zasílána, neměl přístup do bytu v důsledku probíhající exekuce a na adrese trvalého pobytu se proto nezdržoval. Podle pokynu Nejvyššího soudu měla být sice výzva zaslána do datové schránky (viz č. l. 1101 spisu), nicméně soudní kancelář ji nezaslala do datové schránky, nýbrž ji doručovala poštou do domovní schránky, a to s odůvodněním, že stěžovatel datovou schránku nemá zřízenou. Stěžovatel se pozastavuje na tímto postupem, neboť předchozí komunikace obvodního soudu a městského soudu (přinejmenším od roku 2016) probíhala prostřednictvím datových schránek. Tím, že následně bylo dovolací řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, byl stěžovatel zbaven možnosti jednat před soudem.
14. Závěrem stěžovatel navrhl odložit vykonatelnost napadených rozhodnutí podle §79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
III.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
15. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas, oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný; stěžovatel splňuje podmínku stanovenou v §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ve spojení se stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne 8. 10. 2015 sp. zn. Pl. ÚS-st. 42/15, neboť je advokátem. Ústavní stížnost je rovněž přípustná (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario).
16. K projednání návrhu, aby Ústavní soud konstatoval, že činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou v České republice ve smyslu čl. 23 Listiny znemožněny, Ústavní soud není příslušný. Obecné vyhlášení naplnění podmínek práva na odpor dle čl. 23 Listiny totiž nepatří mezi pravomoci Ústavního soudu, které jsou dány jednak čl. 87 odst. 1 a 2 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"), jednak jeho dílčími oprávněními vázanými k jednotlivým typům řízení a specifikovanými v zákoně o Ústavním soudu. Realizace práva na odpor ostatně spočívá ve vzepření se veřejné moci. Nevyžaduje tudíž a z povahy věci ani nemůže vyžadovat, aby jakýkoli orgán veřejné moci nejdříve konstatoval, že pro realizaci práva dle čl. 23 Listiny jsou naplněny podmínky blíže [viz usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 11. 2018 sp. zn. I. ÚS 3304/18 (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)].
IV.
Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti
17. Ústavní soud úvodem připomíná, že není součástí soustavy soudů [čl. 91 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava")] a nepřísluší mu výkon dozoru nad jejich rozhodovací činností. Do rozhodovací činnosti soudů je Ústavní soud v řízení o ústavní stížnosti podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody stěžovatele.
18. Byť je ústavní stížnost poměrně obsáhlá, jejím stěžejním bodem, na který se rovněž zaměřil Ústavní soud, je v tuto chvíli problematika doručení výzvy (usnesení) k zaplacení soudního poplatku z dovolání, kterou zaslal Nejvyšší soud stěžovateli prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (České pošty, s. p.) do domovní schránky v domě, v němž se nachází předmětný byt a kde má stěžovatel trvalý pobyt. Stěžovatel si tuto zásilku v úložní době nevyzvedl, a proto nastala fikce doručení, která měla za následek, že stěžovateli počala běžet lhůta pro zaplacení soudního poplatku. Vzhledem k tomu, že soudní poplatek z dovolání nebyl ve lhůtě zaplacen, bylo dovolací řízení zastaveno.
19. Stěžovatel přitom přinejmenším v poslední fázi soudního řízení (po vydání potvrzujícího rozsudku městského soudu) usiloval o to, aby mu nebylo doručováno do jeho profesní datové schránky. V přípisu datovaného dnem 11. 11. 2019 (viz č. l. 857), který však byl doručen do datové schránky obvodního soudu dne 9. 6. 2019, uváděl, že veškeré písemnosti od 9. 9. 2016 jsou v rozporu s občanským soudním řádem doručovány do jeho profesní datové schránky a nebyly doručeny na jeho doručovací adresu.
20. Jelikož jednání stěžovatele bylo zjevně účelové a obstrukční povahy a i z důvodu možného vyslovení neúčinnosti doručení výzvy (usnesení) o zaplacení soudního poplatku do poštovní schránky podle §50d o. s. ř. Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků zčásti podle §43 odst. 1 písm. d) a zčásti podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. prosince 2022
Vojtěch Šimíček v. r.
předseda senátu