ECLI:CZ:US:2022:4.US.278.22.1
sp. zn. IV. ÚS 278/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Jana Filipa (soudce zpravodaje) a Radovana Suchánka v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele M. K., zastoupeného Mgr. Petrem Václavkem, advokátem, sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1 - Nové Město, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2021 č. j. 39 Co 252/2021-2568 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. května 2021 č. j. 14 Nc 1028/2016-2315, 22 P a Nc 67/2016, 22 P a Nc 188/2021, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníků řízení, a 1. nezletilého T. K., 2. nezletilé A. K. a 3. J. J., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
1. Nezletilému T. K. a nezletilé A. K. se opatrovníkem pro řízení před Ústavním soudem ve věci sp. zn. IV. ÚS 278/22 jmenuje Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.
2. Návrh stěžovatele na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2021 č. j. 39 Co 252/2021-2568 se zamítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel (dále též "otec") se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") domáhá zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jeho základní práva zaručená podle čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 1 a 6, čl. 36 odst. 1 a čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a podle čl. 6 a 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Obvodní soud pro Prahu 4 (dále jen "obvodní soud") napadeným rozsudkem 1. vedlejšího účastníka a 2. vedlejší účastnici (dále též "nezletilí") počínaje dnem 1. 9. 2016 svěřil do péče matky (výrok I), uložil otci povinnost přispívat na výživu nezletilého T. v období od 1. 9. 2016 do 31. 8. 2019 částkou 3 000 Kč měsíčně, počínaje dnem 1. 9. 2019 částkou 4 000 Kč měsíčně a na výživu nezletilé A. v období od 1. 9. 2016 do 31. 8. 2020 částkou 2 000 Kč měsíčně, počínaje dnem 1. 9. 2020 částkou 3 000 Kč měsíčně, splatnými vždy ke každému 15. dni v měsíci, za který je výživné hrazeno, k rukám 3. vedlejší účastnice (dále též "matka") [výrok II], dlužné výživné za dobu od 1. 9. 2016 do 31. 5. 2021 ve výši 142 320 Kč pro nezletilého T. a ve výši 72 320 Kč pro nezletilou A. uložil otci splácet spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku po 2 000 Kč měsíčně pro každého z nezletilých do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek (výrok III), rozhodl, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilým T. v době letních prázdnin v každém kalendářním roce od 8. 7. od 7 hodin do 24. 7. do 20 hodin a od 8. 8. od 20 hodin do 23. 8. do 7 hodin, v době vánočních prázdnin v každém lichém kalendářním roce od 23. 12. od 7 hodin do 29. 12. do 20 hodin a v každém sudém kalendářním roce od 27. 12. od 20 hodin do 5. 1. následujícího roku do 7 hodin. V době velikonočních prázdnin v každém sudém kalendářním roce od čtvrtka od 7 hodin do úterý do 7 hodin, v době jarních prázdnin v každém lichém kalendářním roce od soboty předcházející prázdninám od 20 hodin do následující soboty 7 hodin (výrok IV). Dále rozhodl, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilou A. v rámci běžného styku jednou měsíčně o víkendu následujícím po každém druhém pátku kalendářního měsíce, a to v době od pátku od 18 hodin do neděle do 16 hodin. V době letních prázdnin v každém kalendářním roce od 8. 7. od 7 hodin do 24. 7. do 20 hodin a od 8. 8. od 20 hodin do 23. 8. do 7 hodin, v době vánočních prázdnin v každém lichém kalendářním roce od 23. 12. od 7 hodin do 29. 12. do 20 hodin a v každém sudém kalendářním roce od 27. 12. od 20 hodin do 5. 1. následujícího roku do 7 hodin. V době velikonočních prázdnin v každém sudém kalendářním roce od čtvrtka od 7 hodin do úterý do 7 hodin, v době jarních prázdnin v každém lichém kalendářním roce od soboty předcházející prázdninám od 20 hodin do následující soboty 7 hodin (výrok V). Dále shledal, že v době speciální úpravy o prázdninách a svátcích neplatí běžná úprava styku (výrok VI), stanovil, že nezletilé si budou rodiče v rámci běžného i speciálního styku předávat tak, že otec si bude nezletilé děti přebírat v bydlišti matky v K., matka si nezletilé děti převezme po skončení styku v bydlišti otce v P. (výrok VII), rozhodl, že tento rozsudek je předběžně vykonatelný (výrok VIII) a konečně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IX).
3. K odvolání obou rodičů Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek obvodního soudu ve výroku I o svěření nezletilých do péče matky pouze s tou změnou, že se vypouští slova "počínaje dnem 1. 9. 2016" (výrok I), ve výroku II o výživném jej změnil tak, že otec je povinen přispívat na výživu nezletilého T. od 1. 9. 2016 do 31. 8. 2019 částkou 2 000 Kč měsíčně a od 1. 9. 2019 částkou 3 000 Kč měsíčně, na výživu nezletilé A. je povinen přispívat od 1. 9. 2016 do 31. 8. 2020 částkou 1 500 Kč měsíčně a od 1. 9. 2020 částkou 2 500 Kč měsíčně; výživné na obě děti je povinen zasílat k rukám matky vždy do každého 15. dne v měsíci předem (výrok II), ve výroku III o dlužném výživném se rozsudek obvodního soudu změnil tak, že dluh na výživném za dobu od 1. 9. 2016 do 31. 10. 2021 ve výši 90 169,50 Kč pro nezletilého T. a ve výši 47 169,50 Kč pro nezletilou A. je otec povinen splácet spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po doručení rozsudku do zaplacení v měsíčních splátkách po 2 500 Kč pro nezletilého T. a 1 300 Kč pro nezletilou A. pod ztrátou výhody splátek (výrok III), ve výrocích IV, V, VI a VII o úpravě styku změnil rozsudek obvodního soudu tak, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilým T. jednou měsíčně o víkendu o každém druhém pátku kalendářního měsíce od 18 hodin do 20 hodin, s nezletilou A. jednou měsíčně o víkendu od každého druhého pátku kalendářního měsíce od 18 hodin do neděle do 18 hodin, s nezletilým T. a A. každý sudý rok o podzimních prázdninách od 17.30 hodin dne prázdninám předcházejícím do 18 hodin posledního dne těchto prázdnin, o vánočních prázdninách v lichém kalendářním roce od 23. 12. od 7 hodin do 29. 12. do 19 hodin, o vánočních prázdninách v sudém kalendářním roce od 27. 12. od 17.30 hodin do 6. 1. do 19 hodin, každý lichý rok o jarních prázdninách od soboty od 17.30 hodin do neděle následující za týden do 7 hodin, každý sudý rok o velikonočních prázdninách od středy od 17.30 hodin do úterý do 7 hodin, o letních prázdninách od 8. 7. od 7 hodin do 24. 7. do 19 hodin, od 8. 8. od 17.30 hodin do 23. 8. do 7 hodin, přičemž v době svátků a prázdnin neplatí úprava styku v běžném roce. Místem předání a převzetí dětí při styku v běžném roce je místo bydliště matky. Při styku v době svátků a prázdnin otec děti převezme v místě bydliště matky, po skončení styku matka děti převezme v místě bydliště otce (výrok IV). Konečně žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok V).
4. V řízení o ústavní stížnosti mají nezletilí postavení vedlejších účastníků řízení a jeho zákonní zástupci, otec (jako stěžovatel) a matka (jako 3. vedlejší účastník), jsou rovněž účastníky řízení. Protože by mohlo v posuzované věci dojít ke střetu jejich zájmů, je nutno jmenovat nezletilým kolizního opatrovníka.
5. Podle §892 odst. 3 a §943 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nemůže-li dítě (z důvodů kolize zájmů v řízení) zastoupit žádný z rodičů, jmenuje soud dítěti opatrovníka, který bude dítě v řízení nebo při určitém právním úkonu zastupovat.
6. Opatrovníkem s ohledem na povahu sporu se zpravidla jmenuje orgán vykonávající sociálněprávní ochranu dětí, což je v posuzované věci Úřad městské části Praha 4. Nicméně vzhledem k přeshraniční povaze sporu, kdy se otec nachází v České republice a matka s nezletilými ve Slovenské republice, a k možné nutnosti přeshraniční spolupráce při zastupování nezletilých v řízení před Ústavním soudem, kdy Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí je personálně vybaven k tomu, aby mohl řádně hájit nejlepší zájem nezletilých v řízení před Ústavním soudem, a napadená rozhodnutí byla vydána v oblasti spadající do jeho působnosti, rozhodl Ústavní soud usnesením tak, jak je ve výroku I uvedeno.
7. Spolu s ústavní stížností navrhl stěžovatel, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadeného rozsudku městského soudu podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, jelikož má za to, že výkonem rozhodnutí hrozí závažná újma na právech nezletilých, která spočívá především v omezení stěžovatele jako otce v absolvování jeho styku s nezletilými dětmi, kdy je tento omezen a spojen se značnou náročností dlouhých cest za nezletilými dětmi a zpět do místa bydliště stěžovatele, kdy městský soud nijak nezohlednil skutečnost, že to byla právě matka, která je bez souhlasu otce odvezla z České republiky. Rozhodnutí městského soudu rovněž zcela "neprakticky" upravuje styk stěžovatele s nezletilými dětmi a zasahuje tak rovněž do nejlepších zájmů nezletilých dětí. Stěžovatel na tomto místě podotýká, že městský soud dokonce styk s jeho nezletilým synem stanovil v rámci běžného styku na pouhé dvě hodiny, což je bezpochyby omezující a neplní stanovený styk tak svůj účel. Dále je újma na straně stěžovatele způsobena stanovením místa předávání v rámci běžného styku, když bylo místo předávání stanoveno pouze v místě bydliště matky, což se jeví jako nepřiměřené vůči stěžovateli, který je tak sám povinen podnikat dlouhé a náročné cesty.
8. Ústavní soud nepřiznal ústavní stížnosti odkladný účinek podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, neboť je zjevné, že výkonem napadeného rozhodnutí městského soudu nehrozí bezprostřední závažná újma nezletilým ani stěžovateli.
9. Napadené rozhodnutí městského soudu zajišťuje základní styk stěžovatele s nezletilými (jehož rozsah bude mj. i předmětem přezkumu před Ústavním soudem), nicméně výkonem napadeného rozsudku městského soudu nehrozí zpřetrhání vazeb mezi stěžovatelem a nezletilými ani jiná závažná újma hrozící jemu nebo nezletilým. Hlavním důvodem stěžovatelova návrhu je zjevně jeho (do jisté míry pochopitelný) diskomfort při pravidelných cestách P. - K., nicméně ten nemůže vést k použití §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu jako mimořádného institutu, jehož aplikaci je nutno vykládat restriktivně (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 6. 2004 sp. zn. I. ÚS 254/02 - všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Nadto nutno zdůraznit, že odložením vykonatelnosti napadeného rozsudku městského soudu by došlo toliko k obnovení právních účinků rozsudku obvodního soudu, který byl předběžně vykonatelný (srov. výrok VIII rozsudku obvodního soudu), když ten je pro stěžovatele v některých aspektech ještě nepříznivější (nebyl stanoven žádný běžný styk s nezletilým T., bylo stanoveno větší výživné apod.). Ústavní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto usnesení.
10. Ústavní soud tímto rozhodnutím nikterak nepředjímá výsledek řízení o ústavní stížnosti. Účelem institutu odložení vykonatelnosti je v případech takovýchto sporů zabránit vzniku stavu, kdy by v důsledku výkonu pravomocného soudního rozhodnutí byla prokazatelně a nevratně ovlivněna práva nezletilých, k čemuž v posuzované věci nedošlo, a to ve fázi před přezkumem napadených rozhodnutí Ústavním soudem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. března 2022
Josef Fiala v. r.
předseda senátu