ECLI:CZ:US:2022:4.US.845.22.1
sp. zn. IV. ÚS 845/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatelů Ing. Víta Nováka a Ing. Romana Diviše, zastoupených Mgr. Lucií Voborníkovou, advokátkou, sídlem Židovská 1143/31, Jihlava, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. února 2022 č. j. 18 Cm 54/2020-275, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a obchodní korporace Snaha, kožedělné družstvo Brtnice, sídlem Brtnice 353, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedeného usnesení s tvrzením, že jím bylo porušeno jejich právo na "včasnou" soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
2. Dříve, než se Ústavní soud může zabývat věcným posouzením napadaného rozhodnutí, je vždy povinen zkoumat, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení stanovené zákonem o Ústavním soudu.
3. Ústavní soud připomíná, že jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, vyčerpal-li navrhovatel ještě před jejím podáním všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a nejsou-li dány důvody přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky podle §75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Smysl a účel této zásady reflektuje maximu, podle níž ochrana ústavnosti není pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, zejména obecné justice. V neposlední řadě zásada subsidiarity odráží i princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti (pravomoci) jiných orgánů veřejné moci, jejichž rozhodnutí jsou v řízení o ústavních stížnostech přezkoumávána, a zásah Ústavního soudu připadá zásadně v úvahu pouze tehdy, není-li náprava tvrzené neústavnosti v systému ostatních orgánů veřejné moci již možná. Ústavní stížností se lze proto domáhat ochrany základních práv a svobod jen proti rozhodnutím "konečným", tj. rozhodnutím o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
4. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že ústavní stížnost směřuje proti usnesení Krajského soudu v Brně, kterým byl zamítnut návrh stěžovatelů ze dne 13. 2. 2022 na spojení věcí vedených u tohoto soudu pod sp. zn. 18 Cm 54/2020, sp. zn. 18 Cm 55/2020, sp. zn. 50 Cm 77/2020, sp. zn. 50 Cm 76/2020 a sp. zn. 18 Cm 223/2020. Toto rozhodnutí však nelze považovat za rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon stěžovatelům poskytuje k ochraně jejich práv. Jde totiž pouze o rozhodnutí procesní povahy. Případné námitky týkající se nehospodárnosti postupu soudu mohou stěžovatelé uplatňovat v dalších stadiích řízení, podobně jako námitky o údajných průtazích v řízení o první žalobě (s využitím adekvátních procesních prostředků). Obdobným způsobem posoudil Ústavní soud přezkum usnesení, jímž byl obecným soudem zamítnut návrh účastníka na spojení věcí [např. v usnesení ze dne 31. 7. 2018 sp. zn. III. ÚS 2113/18 (ve věcech osvobození od soudních poplatků), ale také ve věcech exekučních (usnesení ze dne 4. 9. 2013 sp. zn. III. ÚS 971/13 či usnesení ze dne 11. 5. 2018 sp. zn. IV. ÚS 1378/18), v řízení týkajících se týchž účastníků (vypořádání společného jmění a výživné manželky - viz usnesení ze dne 12. 8. 2019 sp. zn. I. ÚS 2152/19); všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz], ale také usnesení, jimiž ke spojení věcí došlo (srov. usnesení ze dne 30. 12. 2020 sp. zn. II. ÚS 3449/20).
5. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj podle §75 odst. 1 a §43 odst. l písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. dubna 2022
Josef Fiala v. r.
soudce zpravodaj