ECLI:CZ:US:2023:4.US.2993.22.1
sp. zn. IV. ÚS 2993/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti Chalgor Real, s. r. o., sídlem Jemnická 345/5, Praha 4 - Michle, zastoupené Mgr. Petrem Rudlovčákem, advokátem, sídlem Revoluční 1082/8, Praha 1 - Nové Město, proti vyrozumění Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 30. srpna 2022 č. j. 1 KZN 239/2019-190 a vyrozumění Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu, Služby kriminální policie a vyšetřování, Expozitury České Budějovice, ze dne 11. srpna 2022 č. j. NCOZ-7400-2/ČJ-2022-417204, za účasti Městského státního zastupitelství v Praze a Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu, Služby kriminální policie a vyšetřování, Expozitury České Budějovice, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, in eventum navrhuje, aby Ústavní soud zakázal výše uvedeným orgánům činným v trestním řízení pokračovat v porušování práva a přikázal jim, aby obnovily stav před porušením, jestliže je to možné.
2. Z obsahu ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že Policie České republiky, Národní centrála proti organizovanému zločinu, Služba kriminální policie a vyšetřování, Expozitura České Budějovice (dále jen "policejní orgán") nadepsaným vyrozuměním s poukazem na §65 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, odepřel stěžovatelce (jako tzv. "jiné osobě") právo nahlížet do spisu vedeného pod sp. zn. NCOZ-6077/TČ-2019-417204-F. Policejní orgán uvedl, že stěžovatelka je účastníkem řízení v občanskoprávní věci a svědčí jí právo soudu navrhnout, aby si jí označené listiny vyžádal coby důkazní prostředky.
3. Městské státní zastupitelství v Praze (dále jen "městské státní zastupitelství") ústavní stížností rovněž napadeným vyrozuměním stěžovatelce sdělilo, že postup policejního orgánu shledalo věcně správným a není nutné přijímat jakékoli další opatření.
II.
Argumentace stěžovatelky
4. Stěžovatelka namítá, že městské státní zastupitelství své vyrozumění neopatřilo odůvodněním, v důsledku čehož je nepřezkoumatelné. Policejní orgán podle stěžovatelky uplatnil stanovisko, které nutí tzv. "jiné osoby", aby zahajovaly řízení ve věcech občanskoprávních a až v jeho průběhu se prostřednictvím soudu obeznámily s důkazní situací, což však řadu potenciálních žalobců odradí od podání žaloby, a tím omezí jejich právo na soudní ochranu. Policejní orgán též nevzal v potaz, že stěžovatelka byla jednou z osob, proti které byly úkony trestního řízení uplatňovány.
III.
Procesní předpoklady projednání návrhu
5. Ústavní soud se předně zabýval otázkou, zda jsou splněny předpoklady pro věcné posouzení ústavní stížnosti podle zákona o Ústavním soudu.
6. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.
7. Stěžovatelka nedoložila, že vyčerpala podnět k výkonu dohledu nejblíže vyššího státního zastupitelství podle §12d odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o státním zastupitelství"), ačkoli vyrozumění městského státního zastupitelství o výsledku přezkoumání důvodů, pro které policejní orgán odepřel nahlížení do spisu, mohlo být v rámci tohoto dohledu posouzeno. Z judikatury Ústavního soudu vyplývá, že podnět k výkonu dohledu je nutné uplatnit též v souvislosti s předchozím postupem podle §65 odst. 1 a 2 trestního řádu [srov. nález ze dne 21. 3. 2017 sp. zn. IV. ÚS 3526/16 (N 48/84 SbNU 559) a usnesení ze dne 1. 9. 2020 sp. zn. II. ÚS 138/20, ze dne 29. 4. 2020 sp. zn. II. ÚS 140/20, ze dne 17. 3. 2020 sp. zn. I. ÚS 179/20, ze dne 17. 3. 2020 sp. zn. III. ÚS 646/20 či ze dne 20. 7. 2021 sp. zn. IV. ÚS 1528/21 (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)].
8. V této souvislosti Ústavní soud zdůrazňuje maximu [srov. též např. nález ze dne 13. 7. 2000 sp. zn. III. ÚS 117/2000 (N 111/19 SbNU 79) nebo nález ze dne 2. 10. 2008 sp. zn. III. ÚS 2111/07 (N 160/51 SbNU 3)], podle níž ochrana ústavnosti není a ani z povahy věci nemůže být úkolem pouze Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci (srov. §2 odst. 4 trestního řádu a §2 odst. 2 zákona o státním zastupitelství).
9. Podmínka přípustnosti ústavní stížnosti bude splněna až poté, co bude stěžovatelka podle §16a odst. 6 zákona o státním zastupitelství vyrozuměna o způsobu vyřízení podání. Z její ústavní stížnosti nelze dovodit, že by k takovémuto vyrozumění došlo. Ústavní stížnost je tak z důvodu nevyčerpání zákonných prostředků k ochraně práva nepřípustná podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
10. Z těchto důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl stěžovatelčinu ústavní stížnost jako návrh nepřípustný podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. března 2023
Josef Fiala v. r.
soudce zpravodaj