ECLI:CZ:US:2023:Pl.US.48.23.1
sp. zn. Pl. ÚS 48/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy (soudce zpravodaje) a soudkyň a soudců Josefa Fialy, Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové, Tomáše Lichovníka, Kateřiny Ronovské, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Jana Wintra, Jiřího Zemánka a Daniely Zemanové o návrhu Mgr. Roberta Sobotky, zastoupeného JUDr. Václavem Veselým, advokátem, sídlem Gutova 3297/4, Praha 10 - Strašnice, na zahájení řízení v kompetenčním sporu mezi Ministerstvem zdravotnictví a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky o pravomoc zahájit a vést přezkumné řízení ve věci rozhodnutí Revizní komise Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky ze dne 14. prosince 2022 č. j. VZP-22-05628039-D4GE, sp. zn. S-ZP-VZP-22-04044782-J446 a s ním spojeném návrhu na vyslovení nicotnosti sdělení Ministerstva zdravotnictví ze dne 26. ledna 2023 č. j. MZDR 232/2023-4/PRO, za účasti a) Ministerstva zdravotnictví a b) Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, sídlem Orlická 2020/4, Praha 3 - Vinohrady, jako účastníků řízení, takto:
Návrhy se odmítají.
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci
1. Návrh na zahájení řízení v záhlaví uvedeném kompetenčním sporu podle čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §120 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, s nímž byl spojen návrh na vyslovení nicotnosti sdělení Ministerstva zdravotnictví (dále jen "ministerstvo") ze dne 26. 1. 2023 č. j.
MZDR 232/2023-4/PRO, podal navrhovatel jako eventuální návrh ke své ústavní stížnosti, vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1647/23.
2. Uvedenou ústavní stížností se navrhovatel domáhal zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 6. 2023 č. j. Komp 1/2023-59, kterým byl odmítnut jeho návrh označený jako kompetenční žaloba podle §97 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v níž šlo o stejný záporný kompetenční spor o pravomoc zahájit a vést přezkumné řízení. Protože však nešlo o spor mezi správními orgány vymezenými v §97 odst. 1 soudního řádu správního v některé z tam uvedených kombinací, Nejvyšší správní soud shledal kompetenční žalobu navrhovatele nepřípustnou a podle §46 odst. 1 písm. d) ve spojení s §99 písm. a) soudního řádu správního ji odmítl.
3. Ústavní stížnost směřovala také proti postupu ministerstva spočívajícího v nezahájení přezkumného řízení ve věci rozhodnutí Revizní komise Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (dále jen "revizní komise") ze dne 14. 12. 2022 č. j.
VZP-22-05628039-D4GE, sp. zn. S-ZP-VZP-22-04044782-J446.
4. Ústavní soud usnesením ze dne 31. 10. 2023 sp. zn. IV. ÚS 1647/23 (všechna v tomto usnesení odkazovaná rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz) tuto ústavní stížnost odmítl zčásti jako návrh zjevně neopodstatněný (jde-li o návrh specifikovaný v bodu 2) a zčásti jako návrh nepřípustný (jde-li o návrh specifikovaný v bodu 3). Současně rozhodl, že se návrh na zahájení řízení v kompetenčním sporu a s ním spojený návrh vylučují k samostatnému projednání. Učinil tak z toho důvodu, že podle čl. 1 odst. 1 písm. a) a čl. 1 odst. 2 písm. a) rozhodnutí pléna Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014 č. Org. 24/14 o atrahování působnosti, publikovaného jako sdělení Ústavního soudu č. 52/2014 Sb., je o návrhu na zahájení kompetenčního sporu příslušné rozhodovat plénum Ústavního soudu, a to i o odmítnutí návrhu.
II.
Skutkové okolnosti věci a argumentace navrhovatele
5. Navrhovatel se domáhal u Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (dále jen "Všeobecná zdravotní pojišťovna") mimořádné úhrady zdravotní služby jinak ze zdravotního pojištění nehrazené podle §16 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně přeočkování proti pertusi (dávivému či černému kašli). Všeobecná zdravotní pojišťovna jeho žádost zamítla. Revizní komise následně v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítla navrhovatelovo odvolání.
6. Dne 3. 1. 2023 podal navrhovatel ministerstvu i Všeobecné zdravotní pojišťovně podnět k provedení přezkumného řízení podle §94 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 303/2013 Sb., jehož předmětem měl být přezkum rozhodnutí revizní komise o jeho odvolání. Ministerstvo vyrozumělo navrhovatele v záhlaví uvedeným sdělením, že přezkumné řízení nezahájí, neboť není nadřízeným správním orgánem Všeobecné zdravotní pojišťovny a není tak příslušné k přezkumnému řízení. Podle tohoto sdělení přichází v úvahu pouze postup podle §95 odst. 2 správního řádu, tedy autoremedurní přezkumné řízení vedené Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Toto sdělení zaslalo ministerstvo také Všeobecné zdravotní pojišťovně.
7. Všeobecná zdravotní pojišťovna přípisem ze dne 16. 3. 2023 sdělila navrhovateli, že obdržela přípis od ministerstva, k přezkumnému řízení podle §95 odst. 2 správního řádu ale neshledala podmínky.
8. Pro případ, že Ústavní soud neshledá důvod ke zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu ve věci jeho kompetenční žaloby, navrhovatel navrhl, aby Ústavní soud podle čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy sám rozhodl v kompetenčním sporu mezi ministerstvem a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou o pravomoc zahájit a vést přezkumné řízení ve věci rozhodnutí revizní komise.
9. Své oprávnění k podání návrhu v kompetenčním sporu navrhovatel odůvodnil poukazem na nález ze dne 12. 9. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 87/06 (N 139/46 SbNU 313), v němž bylo rozhodováno o návrhu JUDr. Ivy Brožové, která byla v dané době odvolána z funkce předsedkyně Nejvyššího soudu. Na straně jedné byla tehdy vykonatelnost rozhodnutí prezidenta republiky o jejím odvolání z funkce odložena usnesením Ústavního soudu, na straně druhé však byl "kompetenční ústavní návrh" podán v době, kdy byla v dočasné pracovní neschopnosti a funkci předsedkyně Nejvyššího soudu reálně vykonávat nemohla. Navrhovatel se proto domnívá, že návrh podala jako osoba "dotčená" rozhodnutím prezidenta republiky ze dne 8. 11. 2006, kterým byl JUDr. Jaroslav Bureš jmenován místopředsedou Nejvyššího soudu, a řízení o něm bylo pomyslným "nosičem" k vyřešení vzniklého reálně existujícího kladného kompetenčního sporu.
III.
Oprávnění podat návrh na zahájení řízení v kompetenčním sporu
10. Návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem je podle §27 odst. 1 zákona o Ústavním soudu oprávněn podat ten, komu tento zákon takové oprávnění přiznává.
Jde-li o návrh na zahájení řízení v kompetenčním sporu, podle §120 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je takovýto návrh oprávněn podat státní orgán v kompetenčním sporu mezi státem a územním samosprávným celkem nebo v kompetenčním sporu mezi státními orgány navzájem (odstavec 1), nebo zastupitelstvo územního samosprávného celku v kompetenčním sporu mezi územním samosprávným celkem a státem nebo v kompetenčním sporu mezi územními samosprávnými celky navzájem (odstavec 2).
11. Zákon o Ústavním soudu tedy nepřiznává oprávnění podat návrh na zahájení řízení v kompetenčním sporu tomu, o jehož právech nebo povinnostech bylo nebo mělo být rozhodováno státním orgánem nebo územním samosprávným celkem. Tvrdí-li osoba, že bylo zasaženo do jejích veřejných subjektivních práv rozhodnutím nebo jiným zásahem nepříslušného orgánu veřejné moci, nebo že je orgán veřejné moci nečinný, ačkoli měl vydat rozhodnutí nebo postupovat určitým způsobem, pak procesním prostředkem k ochraně jeho práva není návrh na zahájení řízení v kompetenčním sporu. Místo toho musí využít procesní prostředky, které za tímto účelem stanoví zákon, a není-li takového zákonného procesního prostředku a jde-li o ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod, ústavní stížnost.
12. Oprávnění navrhovatele podat návrh na zahájení řízení v kompetenčním sporu nevyplývá ani z nálezu sp. zn. Pl. ÚS 87/06. V dané věci podala JUDr. Iva Brožová takovýto návrh nikoli jako fyzická osoba k ochraně svých veřejných subjektivních práv, ale jako předsedkyně Nejvyššího soudu, tedy jako státní orgán, který s ohledem na své oprávnění udělit souhlas s přidělením soudce k Nejvyššímu soudu [§70 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)] "sdílel" s prezidentem republiky pravomoc jmenovat místopředsedu Nejvyššího soudu podle čl. 62 písm. f) Ústavy. V době podání návrhu dne 22. 11. 2006 bylo nálezem Ústavního soudu zrušeno rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 30. 1. 2006 o jejím odvolání z funkce předsedkyně Nejvyššího soudu [nález ze dne 12. 9. 2006 sp. zn. II. ÚS 53/06 (N 159/42 SbNU 305)], jehož vykonatelnost byla navíc již dříve odložena (usnesení ze dne 9. 2. 2006 sp. zn. II. ÚS 53/06). I kdyby přitom bylo možné přisvědčit tvrzení navrhovatele, že v době podání návrhu byla tehdejší předsedkyně Nejvyššího soudu v pracovní neschopnosti, tato skutečnost by byla z hlediska návrhového oprávnění bez významu. Nic by totiž neměnila na tom, že JUDr. Iva Brožová svou funkci i v této době vykonávala.
13. Z těchto důvodů Ústavní soud rozhodl v plénu (viz odkaz na rozhodnutí o atrahování působnosti v bodu 4 tohoto usnesení) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o odmítnutí návrhu navrhovatele na zahájení řízení v kompetenčním sporu podle §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako podaného někým zjevně neoprávněným. Stejným způsobem rozhodl Ústavní soud o návrhu na vyslovení nicotnosti, který byl ve vztahu k návrhu na zahájení řízení v kompetenčním sporu pouze akcesorický (navrhovatel spatřoval základ pro takovéto rozhodnutí patrně v §125 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. listopadu 2023
Josef Baxa v. r.
předseda Ústavního soudu