ECLI:CZ:US:2024:1.US.3365.23.1
sp. zn. I. ÚS 3365/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Wintra, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Pavla Šámala o ústavní stížnosti stěžovatele L. F., zastoupeného Mgr. Petrem Musilem, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Mírové náměstí 103/27, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 3 Tdo 697/2023-580 ze dne 13. září 2023 a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 4 To 40/2023-518 ze dne 27. března 2023, za účasti Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Ústí nad Labem, jako účastníků řízení, a Nejvyššího státního zastupitelství a Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Ústí nad Labem (dále jen "okresní soud") uznal rozsudkem č. j. 27 T 90/2020-477 ze dne 1. listopadu 2022 stěžovatele vinným ze spáchání zločinu vydírání podle §175 odst. 1 a 2 písm. c) trestního zákoníku a přečinu ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 téhož zákona. Za to a za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, kterým byl stěžovatel uznán vinným trestním příkazem okresního soudu č. j. 62 T 154/2019-184 ze dne 31. prosince 2019, mu okresní soud uložil souhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let ve věznici s ostrahou; současně zrušil výrok o trestu z citovaného trestního příkazu, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu.
2. Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen krajský soud") ve veřejném zasedání k odvolání státního zástupce zrušil výrok o trestu z rozsudku okresního soudu a nově stěžovateli uložil souhrnný trest odnětí svobody v trvání čtyř roků a šesti měsíců ve věznici s ostrahou při současném zrušení výroku o trestu z trestního příkazu, jakož i všech dalších rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Odvolání stěžovatele krajský soud zamítl. Nejvyšší soud dovolání stěžovatele odmítl jako zjevně neopodstatněné.
3. Řádně zastoupený stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), namítá porušení svých práv zakotvených v čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 a ve čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a navrhuje zrušit napadená rozhodnutí.
4. Stěžovatel má za to, že krajský soud nepostupoval správně, vydal-li napadený rozsudek ve veřejném zasedání v nepřítomnosti stěžovatele, který se ze zdravotních důvodů řádně omluvil a požádal o odročení jednání. Obecné soudy nesprávně uzavřely, že nešlo o závažné zdravotní důvody bránící účasti stěžovatele, který nadále pracuje v SRN a nemá lékařem stanovená léčebná omezení, u zasedání. Podle stěžovatele nejsou obecné soudy povolány posuzovat jeho zdravotní stav a negativně hodnotit jeho pracovní činnost v zahraničí. Rozhodnutí obecných soudů proto považuje za účelové, neboť nebylo v jeho silách prokazovat svůj skutečný zdravotní stav kvalitněji než zprávou ošetřujícího lékaře. Okolnost, že nebyl hospitalizován, závažnost nemoci nesnižuje. Projednání odvolání v nepřítomnosti podle stěžovatele odpovídá přístupu krajského soudu k odročování jakýchkoli jednání.
5. Ústavní soud není další instancí v soustavě trestních soudů a není zásadně oprávněn zasahovat do jejich rozhodovací činnosti. Úkolem Ústavního soudu je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy České republiky) a jeho zásah připadá v úvahu jen při nejzávažnějších pochybeních, představujících porušení ústavně zaručených základních práv a svobod, zejména vykazuje-li rozhodování obecných soudů znaky svévole.
6. Z rozsudku krajského soudu se podává, že k projednání odvolání bylo nařízeno veřejné zasedání na 27. března 2023, o čemž byl stěžovatel vyrozuměn dne 17. února 2023. Dne 20. března 2023 doručil stěžovatel do datové schránky krajského soudu omluvu z veřejného zasedání a žádost o jeho odročení z důvodů vážných zdravotních problémů (ledvinová kolika). Krajský soud žádosti nevyhověl (21. března 2023), s tím, že podle předložených lékařských zpráv opakovaně nebyly zjištěny patologické nálezy a stěžovatel nadále normálně pracuje (v SRN). Při návštěvě pohotovosti pro náhlé bolesti stěžovatel odmítl hospitalizaci (4. března 2023), podle poslední zprávy ze dne 14. března 2023 měl užívat léky, nebyl však uznán práce neschopným, nebyl stanoven termín další návštěvy a lékař ani nevyloučil neschopnost účasti stěžovatele u jednání soudu. Následně stěžovatel znovu (24. března 2023 v 11:51 h a ve 13:13 h) omluvil svoji nepřítomnost, avšak bez jakékoli aktuální lékařské zprávy. Za této situace krajský soud ve veřejném zasedání věc projednal v nepřítomnosti stěžovatele.
7. Podle odůvodnění usnesení Nejvyšší soud ověřil správnost zjištění krajského soudu a dále se důkladně zabýval podmínkami, za nichž může veřejné zasedání v řízení o odvolání proběhnout v nepřítomnosti odsouzeného (je-li vyrozuměn nikoli předvolán). Odkázal na relevantní judikaturu, podle které není porušením práva na projednání věci v přítomnosti účastníka řízení ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny, nedostaví-li se bez závažných překážek jednání soudu (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 749/202 ze dne 8. října 2002). Porušením tohoto práva naopak je, konalo-li se veřejné zasedání, z něhož se účastník řádně omluvil a sdělil, že na své přítomnosti trvá [nálezy sp. zn. II. ÚS 2152/08 ze dne 9. července 2009 (N 156/54 SbNU 27) či sp. zn. I. ÚS 2971/09 ze dne 17. února 2010 (N 28/56 SbNU 315)]. V projednávané věci podle Nejvyššího soudu stěžovatel nedoložil objektivní překážku bránící mu v účasti na veřejném zasedání. Nejvyšší soud rovněž v odůvodnění uvedl, že úkolem obecných soudů není hodnotit zdravotní stav kteréhokoli z účastníků, ale posoudit, existuje-li objektivně překážka, která mu v účasti na jednání brání.
8. Právo na přístup k soudu (čl. 36 odst. 1 Listiny) představuje záruku, že o věci bude rozhodovat nezávislý a nestranný soud na základě předem stanovených podmínek; nezaručuje však, že účastník bude ve věci úspěšný a soudy vyhoví všem jeho návrhům a požadavkům. Podle čl. 38 odst. 2 Listiny má každý právo být přítomen veřejného projednání své věci a mít možnost vyjádřit se k projednávaným důkazům. Takto zakotvená zásada přímosti je "pojistkou", která zaručuje, že účastník ví o řízení a může ovlivňovat jeho průběh, nejde však o jediný požadavek spravedlivého procesu - soudy jsou rovněž povinny rozhodnout bez zbytečných průtahů.
9. Posouzení důvodnosti průtahů - existence objektivních okolností, pro které je namístě odročit jednání - je uloženo obecným soudům příslušnými procesními předpisy. Nebyl-li stěžovatel v pracovní neschopnosti a z lékařských zpráv neplynula ani žádná jiná omezení, bylo na krajském soudu vyhodnotit, zda jde o důvodnou překážku, pro kterou je třeba požadavku vyhovět. Krajský soud (následně i Nejvyšší soud) srozumitelně vysvětlil, proč nelze důvody, o které stěžovatel opírá svůj požadavek na odročené věci, považovat za objektivně dané. Takový postup není v rozporu s právem na osobní účast na jednání a není porušením základního práva stěžovatele, nejde ani o porušení práva na obhajobu zaručenou v čl. 40 odst. 3 Listiny. Stěžovatel byl v odvolacím řízení zastoupen obhájcem, který mohl ve veřejném zasedání, jehož se stěžovatel ze subjektivních důvodů nezúčastnil, uvést okolnosti, které by mohly vést ke změně rozhodnutí.
10. Stěžovatel v ústavní stížnosti vyjádřil jen svůj nesouhlas s postupem krajského soudu potvrzený Nejvyšším soudem. Neuvedl však žádnou okolnost, která by svědčila, že by obecné soudy porušily jeho základní práva a svobody. Krajský soud i Nejvyšší soud v řízení postupovaly v souladu s procesními předpisy a svá rozhodnutí řádně odůvodnily.
11. Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. ledna 2024
Jan Wintr v. r.
předseda senátu