Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího soudu s právní větou v roce 2014

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
21 Cdo 1774/2013 30. 12. 2014 A Vykonatelné usnesení soudu, kterým bylo státu (České republice) uloženo vrátit poplatníku soudní poplatek nebo přeplatek na soudním poplatku, je způsobilým titulem pro výkon rozhodnutí nebo exekuci. V řízení o výkon rozhodnutí nebo v exekučním řízení vedeném podle takového titulu vystupuje za stát (Českou republiku) Ministerstvo financí.
21 Cdo 385/2014 18. 12. 2014 A Právní vztah založený tím, že zaměstnavatel poskytl zaměstnanci peněžní částku k zaplacení pokuty, která byla zaměstnanci uložena příslušným orgánem za přestupek, není vztahem pracovněprávním, a to ani v případě, že se zaměstnanec přestupku dopustil při plnění svých pracovních úkolů.
30 Cdo 4139/2013 17. 12. 2014 A Vzdá-li se obžalovaný odvolání proti odsuzujícímu rozsudku, kterým mu je i ukládán trest podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, má se za to, že je se stanoveným druhem trestu a jeho výměrou srozuměn, a to i z hlediska kompenzace nepřiměřené délky trestního řízení, a nemůže se z důvodu nepřiměřené délky trestního řízení domáhat ještě zadostiučinění v penězích.
23 Cdo 1612/2014 17. 12. 2014 A EU Je-li celním úřadem zboží v celním režimu vnější tranzit zadrženo s podezřením na porušení práva duševního vlastnictví, tíží důkazní břemeno k tvrzení, že zboží je určeno k uvedení na vnitřní trh členského státu Evropské unie, toho, kdo tvrdí, že jeho práva duševního vlastnictví jsou porušována.
23 Cdo 2702/2012 17. 12. 2014 A Za zavinění rovnocenné úmyslu podle práva České republiky je pro účely ustanovení článku 29 odst. 1 a článku 32 odst. 1 Úmluvy CMR třeba považovat hrubou nedbalost. Hrubá nedbalost je nedbalostí nejvyšší intenzity, jež svědčí o lehkomyslném přístupu škůdce k plnění jeho povinností, kdy je zanedbán požadavek náležité opatrnosti takovým způsobem, že to svědčí o zřejmé bezohlednosti škůdce k zájmům jiných osob.
30 Cdo 170/2014 17. 12. 2014 A Osoba ve výkonu trestu odnětí svobody může přijmout (samozřejmě i odmítnout) pouze takovou zdravotní péči, kterou indikovali lékaři Vězeňské služby České republiky, či na základě uzavřené dohody lékaři jiných zdravotnických zařízení (event. přivolaný lékař lékařské služby první pomoci nebo zdravotnické záchranné služby), a kterou lze poskytnout ve zdravotnických zařízeních Vězeňské služby České republiky, příp. za podmínek §5 odst. 2 zákona č. 169/1999 Sb. ve zdravotnickém zařízení mimo objekty spravované Vězeňskou službou České republiky. Jinou zdravotní péči lze poskytnout pouze po rozhodnutí o přerušení výkonu trestu (§56 odst. 3 zákona č. 169/1999 Sb. nebo §325 odst. 1 tr. ř.). Za újmu vzniklou osobě ve výkonu trestu odnětí svobody při poskytování zdravotní péče ze strany lékařů Vězeňské služby České republiky či v jejích zdravotnických zařízeních odpovídá stát podle obecných ustanovení o náhradě škody.
15 Tdo 887/2014 17. 12. 2014 A Trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle §199 tr. zákoníku je trestným činem trvajícím.
31 Cdo 1170/2012 10. 12. 2014 A Ztratí-li fyzická osoba, po níž se žalobce domáhá uhrazení své směnečné pohledávky, v průběhu řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu způsobilost být účastníkem řízení, je třeba zkoumat míru odpovědnosti dědice za dluhy zůstavitele a za přiměřené náklady spojené s pohřbem (§470 obč. zák.) již v souvislosti s rozhodováním o tom, zda a s kým bude v řízení pokračováno (§107 o. s. ř.).
6 Tdo 1277/2014 9. 12. 2014 A I. Podmínkou beztrestnosti pachatele jednajícího v negativním právním omylu je omluvitelnost jeho omylu. U pachatele, který měl z důvodu výkonu své funkce (např. jako statutární orgán příspěvkové organizace) povinnost seznámit se s příslušnou právní úpravou, ale neučinil tak, sama skutečnost, že spoléhal na ujištění jiné osoby o správnosti svého postupu, který ve skutečnosti odporoval právním předpisům (např. ohledně otázky subjektu oprávněného rozhodnout o udělení odměny a její výše), nemusí vylučovat závěr, že jeho právní omyl je neomluvitelný. II. Zjištění skutkového stavu věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí soudu ve smyslu §2 odst. 5 tr. ř. v případě posuzování trestní odpovědnosti pachatele, jenž se činu dopustil v negativním právním omylu, vyžaduje, aby bylo provedeno dokazování zaměřené na objasnění otázky, zda se mohl vyvarovat svého omylu. V odůvodnění rozsudku, jímž byl obviněný podle §226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby proto, že jednal v omluvitelném negativn ...
Tpjn 300/2014 4. 12. 2014 A Neoprávněným vypěstováním rostliny konopí [§24 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů], která je sama o sobě omamnou látkou ve smyslu přílohy č. 3 (seznamu č. 3 omamných látek) k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., může pachatel s ohledem na množství vypěstovaných rostlin, způsob jejich pěstování a na další okolnosti naplnit zákonné znaky trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku spočívající v tom, že „jinému opatří“ nebo „pro jiného přechovává“ omamnou látku. Samotné neoprávněné pěstování rostliny konopí nelze ztotožňovat s pojmem „výroba“ omamné nebo psychotropní látky ve smyslu §283 odst. 1 tr. zákoníku (viz rozhodnutí pod č. 18/2007 Sb. rozh. tr.). O výrobu, resp. některou její fázi, by mohlo jít pouze v případech, pokud by rostlina konopí byla sklizena a následně došlo k jejímu neoprávněnému zpracování v procesu, v němž by jako vstupní k ...
30 Cdo 3947/2013 4. 12. 2014 A Evidence osoby v materiálech Státní bezpečnosti není nesprávným úředním postupem ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) bez zřetele k tomu, že soud určil, že šlo o evidenci neoprávněnou.
30 Cdo 4286/2013 4. 12. 2014 A Splnění požadavku změny či zrušení rozhodnutí pro nezákonnost ve smyslu §8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) nelze obecně nahradit předběžným posouzením rozhodnutí jako nezákonného v odškodňovacím řízení ani v případě prvostupňových rozhodnutí, proti nimž není přípustný opravný prostředek.
21 Cdo 559/2014 4. 12. 2014 A Účastníkem dražby prováděné při likvidaci dědictví soudním exekutorem podle ustanovení §76 odst. 2 ex. ř. je notář, jenž byl soudem pověřen, aby jako soudní komisař provedl úkony v řízení o dědictví, a na jehož návrh se provádí zpeněžení zůstavitelova majetku v dražbě prováděné soudním exekutorem v dražbě má postavení oprávněného. Povinný v této dražbě nevystupuje. Udělil-li soudní exekutor v dražbě nemovitosti prováděné při likvidaci dědictví podle ustanovení §76 odst. 2 ex. ř. příklep, mohou proti usnesení o příklepu podat odvolání pouze notář, jenž byl soudem pověřen, aby jako soudní komisař provedl úkony v řízení o dědictví, vydražitel a dražitelé, kteří po udělení příklepu vznesli námitky, popřípadě též osoby, které mají na dražené nemovitosti předkupní právo, věcné právo (s výjimkou práv zajišťujících pohledávky) nebo nájemní právo, kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražby. Ten, kdo popírá, že určitá věc, právo nebo jiná maj ...
29 Cdo 2483/2012 27. 11. 2014 A Postoupí-li prodávající pohledávku na zaplacení kupní ceny, nemůže – nesjednají-li si strany v kupní smlouvě něco jiného – odstoupit od kupní smlouvy pro prodlení kupujícího se splněním povinnosti zaplatit kupní cenu.
29 NSCR 39/2014 27. 11. 2014 A Zástavní věřitel, jenž má vůči dlužníku pouze "zástavní pohledávku" (dlužník je zástavním dlužníkem, nikoliv však osobním dlužníkem), je v případě, že zástava je v době rozhodnutí o úpadku ve vlastnictví dlužníka, povinen přihlásit "zástavní pohledávku" do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka do skončení propadné procesní lhůty určené v rozhodnutí o úpadku. Jestliže vady nebo neúplnost přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení, které brání jejímu zařazení na seznam přihlášených pohledávek (§189 odst. 1, věta druhá, insolvenčního zákona, v rozhodném znění), nebrání současně posouzení včasnosti přihlášky, takže lze uzavřít, že přihláška je opožděná, lze přihlášku pohledávky z tohoto důvodu odmítnout (§173 odst. 1, §185 insolvenčního zákona), aniž by předtím bylo nutné odstraňovat vady přihlášky.
29 NSCR 113/2014 27. 11. 2014 A Rozhodnutí o úpadku vydané insolvenčním soudem na základě insolvenčního návrhu, k němuž se nepřihlíží, jelikož nebyl řádně podepsán (§97 odst. 2 insolvenčního zákona), je postiženo zmatečností ve smyslu §229 odst. 1 písm. d) o. s. ř. Tvrzení, že pravomocné a vykonatelné rozhodnutí o úpadku dlužníka, proti němuž již nelze podat opravný prostředek (odvolání nebo žalobu pro zmatečnost), je postiženo tzv. zmatečnostní vadou řízení, je pro další chod insolvenčního řízení právně bezvýznamné o důvod ke zrušení konkursu na majetek dlužníka nejde. Insolvenční navrhovatel, jehož insolvenčnímu návrhu soud vyhověl rozhodnutím o úpadku, není osobou subjektivně oprávněnou k podání opravného prostředku proti rozhodnutí o úpadku, i když tvrdí, že rozhodnutí je postiženo tzv. zmatečnostní vadou řízení.
29 Cdo 3919/2014 27. 11. 2014 A Plná moc udělená k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu o právním jednání (§441 odst. 2 in fine o. z.), není neplatná pro nedostatek formy vyžadované zákonem, není- li pochyb o tom, kdo (která osoba) plnou moc udělil. Plná moc k založení obchodní korporace je právním jednáním týkajícím se založení obchodní korporace ve smyslu §6 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb.
25 Cdo 3076/2014 26. 11. 2014 A Skutečnost, že se žalobce dostal do nepříznivé finanční situace v důsledku trestného činu žalovaného, kterým mu byla způsobena škoda, a u soudu se domáhá náhrady této škody, je zásadně podstatnou okolností svědčící pro naplnění podmínky existence zvlášť závažných důvodů pro úplné osvobození od soudních poplatků ve smyslu §138 odst. 1 o. s. ř., nicméně nezakládá naplnění této podmínky bez dalšího a vždy záleží na dalších okolnostech konkrétního případu.
30 Cdo 3717/2013 26. 11. 2014 A Byla-li věc v exekučním řízení prodána v dražbě jako věc nemovitá, je vydražitel uvedený v §336m odst. 2 o. s. ř. povinen uspokojit nároky podle §336n o. s. ř., i kdyby vyšlo najevo, že šlo o věc movitou.
5 Tdo 1332/2014 26. 11. 2014 A I. K rozlišování úmyslné a nedbalostní formy zavinění u trestných činů ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty podle §156 a §157 tr. zákoníku. II. Jestliže pachatel měl na prodej a prodával alkohol nebezpečný lidskému zdraví, a to bez kontrolních pásek, porušil tak důležitou povinnost uloženou mu podle zákona ve smyslu §156 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku a §157 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, neboť byť takové označení primárně slouží pro daňové účely, je současně i zárukou toho, že při výrobě nápojů z lihu byly dodrženy stanovené výrobní normy a postupy (srov. §1 zákona č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu, ve znění účinném do 30. 11. 2013, nyní §1 zákona č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu, ve znění pozdějších předpisů). Tomuto postupu nebrání skutečnost, že k uvedenému porušení zákona se současně přihlíželo i z hlediska přečinu porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží podle §244 odst. 1 alinea druhá tr. zákoníku, n ...
11 Tdo 1172/2014 26. 11. 2014 A Z vykonávání úkonů trestního řízení pro poměr k projednávané věci (§30 odst. 1 tr. ř.) je vyloučen soudce, který v jiném řízení hodnotil výpověď svědka, jenž nyní jako obviněný je trestně stíhán pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, jehož se měl dopustit právě svou svědeckou výpovědí v dřívějším řízení.
21 Cdo 953/2014 20. 11. 2014 A Nevyvratitelná právní domněnka, že určitý majetek byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně (§225 odst. 3 insolvenčního zákona), nenastane tehdy, jestliže insolvenční soud na základě včas podané žaloby pravomocně rozhodne, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Otázku, zda určitý majetek byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně, je povolán řešit výlučně insolvenční soud, a to na základě žaloby na vyloučení majetku z majetkové podstaty, kterou projedná a rozhodne jako incidenční spor jiný než insolvenční soud nemůže posuzovat příslušnost určitého majetku k majetkové podstatě dlužníka, a to ani jako otázku předběžnou.
21 Cdo 389/2014 20. 11. 2014 A V pracovněprávních vztazích je tzv. fiduciární cese pohledávky zaměstnavatele nebo zaměstnance zakázána.
21 Cdo 4442/2013 20. 11. 2014 A Rozhodnutí zaměstnavatele o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce může být realizováno nejen snížením fyzického počtu zaměstnanců, kteří u zaměstnavatele vykonávají práci ve stanovené týdenní pracovní době, a rozvázáním pracovního poměru s těmi z nich, kteří se v důsledku tohoto rozhodnutí zaměstnavatele stali nadbytečnými, ale i sjednáním kratší pracovní doby se zaměstnanci vykonávajícími práci ve stanovené týdenní pracovní době nebo s některými z nich. Odmítne-li zaměstnanec, který u zaměstnavatele vykonává práci ve stanovené týdenní pracovní době a jehož práce není v tomto rozsahu pro zaměstnavatele v dalším období potřebná, uzavřít se zaměstnavatelem dohodu o změně obsahu pracovního poměru spočívající ve sjednání kratší pracovní doby, je ve vztahu k němu dán důvod výpovědi uvedený v ustanovení §52 písm. c) zák. práce, neboť se stal vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o snížení stavu zaměstnanců nadbytečným.
30 Cdo 3850/2014 19. 11. 2014 A V řízení o přiměřeném zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle §31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) spolu úzce souvisí konstatování porušení práva poškozeného a omluva státu (orgánu) za toto porušení není-li omluva vyslovena ve vazbě na konstatování porušení práva, mělo by porušení konkrétního práva poškozeného vyplývat přímo z obsahu omluvy. Je-li porušení práva poškozeného konstatováno již v rámci předběžného projednání (§14 zákona č. 82/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a příslušný úřad se za ně omluvil, a má-li soud následně tuto formu zadostiučinění za přiměřenou, musí žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Způsob vypořádání poměrů mezi účastníky vyplývá z právního předpisu, proto bez ohledu na to, který z účastníků a v jakém rozsahu napadne odvoláním rozsudek soudu prvního stupně, nemohou ani dílčí výroky o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění nabýt právní moci a vykonatelnosti.
31 Nd 316/2013 12. 11. 2014 A EU Je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu dle §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Před vydáním rozhodnutí, jímž vyzve k určení místně příslušného soudu Nejvyšší soud, je soud, u kterého byla podána žaloba, povinen náležitě zkoumat, zda v případě sporu s mezinárodním prvkem je dána pravomoc českého soudu, a tento svůj závěr v takovém rozhodnutí (dospěje-li k závěru, že pravomoc českých soudů je dána, takže je namístě postup dle §11 odst. 3 a §105 o. s. ř.) náležitě odůvodnit. Pravomoc českých soudů v řízení o soudní úschově mohla být založena i podle §37 odst. 1 zákona č. 97/1963 Sb., ve spojení s §86 odst. 1 o. s. ř., byl-li příjemcem ze soudní ú ...
31 Cdo 1168/2013 12. 11. 2014 A Podle právního řádu platného a účinného do 31. 12 2013 (resp. do 31. 12. 2014, viz §3064 o. z.) nemohlo (nemůže) - vyjma zákonem stanovených způsobů - dojít k tomu, že by oprávněný držitel mohl při pouhé dobré víře v zápis do katastru nemovitostí nabýt vlastnické právo k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí od nevlastníka.
31 Cdo 3931/2013 12. 11. 2014 A Pro rozpor s dobrými mravy lze odepřít výkon práva realizovaný žalobou na vyklizení i v případě nebytových prostor. Po prohlášení konkursu na majetek osoby, která byla původcem jednání, v němž lze spatřovat rozpor s dobrými mravy, musí soud ve sporu zahájeném reivindikační žalobou o vyklizení nemovitosti při úvaze, zda ve vztahu k insolvenčnímu správci (jako stávajícímu žalobci) lze pro jednání (insolvenčního) dlužníka (původního žalobce) odepřít právo na vyklizení nemovitosti (garáže), přihlédnout i k tomu, zda to lze spravedlivě žádat též s přihlédnutím ke společnému zájmu věřitelů (insolvenčního) dlužníka.
8 Tdo 1217/2014 12. 11. 2014 A I. Pro naplnění znaku podněcování u trestného činu šíření toxikomanie podle §287 tr. zákoníku se nevyžaduje, aby pachatel, pokud nabízí k prodeji prostředky sloužící ke zneužívání drogy, nabízel přímo látky, jež předmětné omamné nebo psychotropní látky obsahují, ale postačí, jestliže veřejně prezentuje širší sortiment takových produktů, látek, nástrojů či výrobků apod., které se ke zneužívání omamných a psychotropních látek obvykle používají, tyto látky připomínají nebo na ně v různých souvislostech poukazují. Podněcováním v uvedeném smyslu je posuzovaná činnost tehdy, jestliže je ve svém souhrnu způsobilá ovlivnit rozhodnutí jiných osob k tomu, aby návykové látky jiné než alkohol zneužily, nebo v nich takové rozhodnutí vzbudit, aniž by k tomuto účinku skutečně došlo. II. Zákonná podmínka §101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, že „jde o věc nebo jinou majetkovou hodnotu Poznámka redakce: Jedná se o ustanovení §101 odst. 1 tr. zákoníku ve znění účinném do 31. 5. 2015. Zákonem č. ...
29 ICdo 20/2012 31. 10. 2014 A 1) Smlouvou o vzájemném plnění se ve smyslu §253 odst. 1 insolvenčního zákona (ve znění účinném do 31. 12. 2013) rozumí vedle tam výslovně uvedené smlouvy o smlouvě budoucí především (typově) kupní smlouva, směnná smlouva nebo smlouva o dílo. 2) Zvláštní úprava obsažená v §253 insolvenčního zákona (ve znění účinném do 31. 12. 2013) nahrazuje za trvání konkursu na majetek účastníka smlouvy o vzájemném plnění ta ustanovení hmotného práva, jež smluvním stranám dovolovala odstoupit od takové smlouvy pro její neplnění v době před prohlášením konkursu. 3) Je-li smlouva o vzájemném splnění ke dni prohlášení konkursu na majetek jedné ze stran smlouvy (dlužníka) zcela splněna druhou stranou smlouvy, nemůže druhá strana smlouvy od smlouvy odstoupit proto, že dlužník před prohlášením konkursu sám řádně a včas nesplnil (a v důsledku prohlášení konkursu již nesplní) své povinnosti z této smlouvy, a to bez zřetele k tomu, zda smlouva obsahuje ujednání o právu odstoupit od smlouvy. 4) Nebyl ...
8 Tdo 148/2014 30. 10. 2014 A EU I. K odpovědnosti novináře za pravdivost zveřejňovaných informací. II. Soud může v hlavním líčení podle §222 odst. 2 tr. ř. postoupit věc jinému příslušnému orgánu jen tehdy, má-li ve výsledcích provedeného dokazování dostatečný podklad pro závěr, že jednání, které není trestným činem, by mohlo být posouzeno jako přestupek. Musí tedy jít o zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je výslovně označeno v přestupkovém zákoně nebo jiném zákoně, přičemž nejde o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin (§2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů). V opačném případě soud obviněného obžaloby podle §226 písm. b) tr. ř. zprostí.
21 Cdo 3555/2013 29. 10. 2014 A Předpoklady odpovědnosti zaměstnance za nesplnění povinnosti k odvrácení škody podle ustanovení §251 odst. 1 zák. práce, která představuje sankci za porušení právní povinnosti zaměstnance stanovené v §249 zák. práce, jsou vznik škody, porušení povinnosti upozornit na hrozící škodu, popřípadě proti ní zakročit, příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením povinnosti upozornit na hrozící škodu, popřípadě proti ní zakročit, zavinění alespoň ve formě vědomé nedbalosti a skutečnost, že škodu není možné uhradit jinak. Jsou-li splněny podmínky odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli uvedené v ustanovení §250 odst. 1 zák. práce, je vyloučena odpovědnost zaměstnance za nesplnění povinnosti k odvrácení téže škody podle ustanovení §251 odst. 1 zák. práce.
30 Cdo 4176/2013 29. 10. 2014 A Je-li proti poškozenému nepřiměřenou délkou řízení krom kárného řízení vedeno pro tentýž skutek rovněž řízení trestní, stav nejistoty ohledně jeho právního postavení se vztahuje ve větší míře k výsledku řízení trestního, neboť výsledek trestního řízení může mít pro poškozeného zpravidla daleko závažnější důsledky než výsledek řízení kárného, což výrazně ovlivňuje význam kárného řízení pro poškozeného.
30 Cdo 594/2013 29. 10. 2014 A Stát neodpovídá konkursnímu věřiteli za škodu spočívající v marně vynaložených nákladech právního zastoupení při podání přihlášky jeho pohledávky.
21 Cdo 3182/2014 23. 10. 2014 A Soudní exekutor je povinen po zahájení insolvenčního řízení na majetek v exekuci povinného vydat do majetkové podstaty úpadce jím v exekuci vymožené plnění bez odpočtu nákladů exekuce a jako věřitel úpadce náklady exekuce (svoji pohledávku) přihlásí do insolvenčního řízení.
23 Cdo 2000/2013 22. 10. 2014 A Skutková podstata nepřípustné srovnávací reklamy ve smyslu §50a obch. zák. je naplněna i porovnáním kupních cen výrobků jednoho soutěžitele s kupními cenami výrobků druhého soutěžitele v různých časových obdobích.
31 Cdo 4134/2011 8. 10. 2014 A Regresní nárok České kanceláře pojistitelů na náhradu částek, které plnila ze škodné události namísto pojišťovny, s níž měl mít vlastník vozidla smlouvu uzavřenu, lze uplatnit vůči tomu, kdo její povinnost plnit z garančního fondu vyvolal. Tím je řidič vozidla nebo jeho provozovatel, nikoliv vlastník, který vozidlo nepojistil.
5 Tdo 171/2014 8. 10. 2014 A Pokud byl trestný čin porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle §270 tr. zákoníku spáchán neoprávněným zpřístupněním rozmnoženiny chráněného autorského díla prostřednictvím veřejně přístupné počítačové sítě (Internetu), a to např. jejím umístěním do datového úložiště, škoda tím způsobená nositelům autorských a souvisejících práv k takovému dílu má formu ušlého zisku. Stanovení jeho výše se bude odvíjet od toho, jakou částku by získali nositelé těchto práv, kdyby sami legálně zpřístupnili srovnatelným způsobem a ve stejném rozsahu rozmnoženiny téhož díla v téže době. Výši ušlého zisku nelze odvozovat od obvyklé ceny legálně prodávaného hmotného nosiče (např. DVD nebo CD) s rozmnoženinou takového díla v běžné obchodní síti. Nelze-li výši škody spolehlivě zjistit tímto způsobem a neodůvodňuje-li použití vyšší trestní sazby ani prokázaný prospěch pachatele, je třeba zvažovat, zda v případě rozsáhlejšího zásahu pachatele do chráněných ...
3 Tz 45/2014 8. 10. 2014 A Jestliže v trestním řízení byli k podání jednoho znaleckého posudku přibráni nejméně dva znalci, zvyšuje se paušální částka nákladů trestního řízení stanovená podle §1 vyhlášky č. 312/1995 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení, ve znění pozdějších předpisů, o částku 7000 Kč (§3 písm. a/ citované vyhlášky). O stejnou částku (tj. pouze o částku 7000 Kč) se náklady stanovené podle §1 této vyhlášky zvyšují i tehdy, byly-li ve věci podány dva znalecké posudky (popřípadě i více znaleckých posudků), přičemž k vypracování každého z nich byli přibráni nejméně dva znalci.
21 Cdo 2299/2013 7. 10. 2014 A Věřitel nemá po zahájení insolvenčního řízeni aktivní věcnou legitimaci k podání odpůrčí žaloby, kterou by se domáhal určení, že jsou vůči němu právně neúčinné právní úkony jeho dlužníka (§42a obč. zák.) to platí i tehdy, jestliže svou pohledávku neuplatnil v insolvenčním řízení přihláškou a jestliže proto nemůže být pohledávka v rámci insolvenčního řízení uspokojena.
8 Tdo 1007/2014 1. 10. 2014 A EU Provedení zkráceného přípravného řízení ve smyslu §179f odst. 1 písm. a) tr. ř. per analogiam zásadně brání, je-li obviněný ve výkonu trestu odnětí svobody v jiné trestní věci a nemá obhájce. Výkon trestu odnětí svobody omezuje práva obviněného na obhajobu, zejména při jeho výslechu jako podezřelého podle §179b odst. 3 tr. ř. po sdělení podezření, obdobně jako jeho vzetí do vazby. Bylo-li přesto zkrácené přípravné řízení konáno a byl-li podán návrh na potrestání, samosoudce jej podle §314c odst. 1 písm. c) tr. ř. z důvodu §179f odst. 1 písm. a) tr. ř. per analogiam odmítne.
23 Cdo 3150/2012 30. 9. 2014 A Princip nezávislého a nestranného rozhodování, jež je určující pro rozhodování soudců, se uplatní i pro rozhodování rozhodců. Běžná profesní spolupráce advokátů nemusí sama o sobě znamenat okolnost, která by vzbuzovala důvodné pochybnosti o případném poměru rozhodce z řad advokátů k jinému advokátovi zastupujícího účastníka rozhodčího řízení. Důvodné pochybnosti o poměru rozhodce z řad advokátů k jinému advokátovi zastupujícího účastníka rozhodčího řízení může vyvolat spolupráce nikoli jednorázová, ale dlouhodobá, mající povahu určité ekonomické závislosti, např. spolupráce ve společné advokátní kanceláři.
21 Cdo 2972/2013 30. 9. 2014 A Tvrzení dražitele, že při elektronické dražbě nemovitosti provedené soudním exekutorem prostřednictvím internetové stránky dražeb došlo k porušení zákona ve smyslu ustanovení §336k odst. 3 o. s. ř., spočívajícímu v tom, že se mu po uplynutí vymezeného času nezobrazilo na monitoru počítače poslední podání jiného dražitele (jemuž byl udělen příklep na nemovitosti), bylo v době od 1. 9. 2009 do 31. 12. 2012 možno poměřovat jen ustanovením §336o o. s. ř., tedy zkoumat, zda dražební vyhláška byla vydána v souladu s ustanovením §336o odst. 2 o. s. ř. a zda při provádění dražby byl dodržen postup podle ustanovení §336b až 336n o. s. ř., která se při dražbě nemovitostí prováděné soudním exekutorem použijí obdobně. Při provedení elektronické dražby je zákon porušen například tím, že programové vybavení portálu, na němž byla prostřednictvím internetu dražba prováděna, neumožňovalo provádět dražbu za podmínek, jež byly stanoveny dražební vyhláškou, nebo neumožňovalo stálý přístup všech ...
29 ICdo 26/2012 29. 9. 2014 A Skutečnost, že prodávající postoupil třetí osobě pohledávku na zaplacení kupní ceny, která byla splatná před dodáním zboží, nebrání kupujícímu, aby od kupní smlouvy odstoupil pro prodlení prodávajícího s dodáním zboží. Důsledkem odstoupení od kupní smlouvy je i v takovém případě zánik pohledávky na zaplacení kupní ceny.
Tpjn 302/2014 25. 9. 2014 A Ochranné léčení podle §99 odst. 1, věta druhá, a §99 odst. 2 tr. zákoníku je možné na návrh státního zástupce uložit podle §239 tr. ř. i v případě, že ve smyslu ustanovení §159a tr. ř. došlo k odložení věci. Zahájení trestního stíhání podle §160 odst. 1 tr. ř. není nezbytnou podmínkou pro uložení ochranného léčení.
Tpjn 303/2014 25. 9. 2014 A Zkrácené přípravné řízení se koná ve skutkově, právně a důkazně jednoduchých věcech. Tomu by měla odpovídat i délka prověřování předcházejícího zkrácenému přípravnému řízení. Podmínky uvedené v ustanovení §179a odst. 1 písm. b) tr. ř., tzn. prověřováním trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání zjištěné skutečnosti, jinak odůvodňující zahájení trestního stíhání, včetně samostatně posuzované doby prověřování a očekávání, že podezřelého bude možné ve lhůtě uvedené v §179b odst. 4 tr. ř. postavit před soud, zpravidla nebudou splněny, uplynula-li od počátku prověřování do sdělení podezření podle §179b odst. 3 tr. ř. doba podstatně převyšující dva týdny. V takovém případě samosoudce podle §314c odst. 1 písm. c) tr. ř. návrh na potrestání odmítne.
Tpjn 301/2014 25. 9. 2014 A I. Za policejní provokaci se považuje aktivní činnost policie, která směřuje k podněcování určité osoby (fyzické či právnické) ke spáchání konkrétního trestného činu s cílem získat usvědčující důkazy a vyvolat její trestní stíhání, a jejímž důsledkem je vzbuzení úmyslu spáchat trestný čin podněcovanou osobou, ačkoliv předtím tato osoba žádný takový úmysl neměla. Policejní provokací je i taková aktivní činnost policie, jíž dochází k doplňování chybějících zákonných znaků základní skutkové podstaty určitého trestného činu, k záměrnému podstatnému navýšení rozsahu spáchaného činu podněcovanou osobou, či k jiným způsobem vyvolané změně právní kvalifikace spáchaného činu k tíži podněcované osoby, zejména pokud jde o okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, byť by jinak tato osoba byla k spáchání činu v obecném smyslu rozhodnuta. II. Pokud při provádění zkoušky spolehlivosti realizované podle §41 zák. č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně s ...
21 Cdo 2811/2013 25. 9. 2014 A Zavinění ve formě nepřímého úmyslu je dáno tehdy, jestliže jednající věděl, že škodu může způsobit, a pro případ, že ji způsobí, s tím byl srozuměn. Na srozumění jednajícího se způsobením škody lze usoudit tehdy, jestliže jednající nepočítal s žádnou konkrétní okolností, která by mohla zabránit škodnímu následku, který si představoval jako možný, nebo jestliže spoléhal jen na okolnosti, které nebyly reálně způsobilé takovému následku zamezit. Zavinění ve formě vědomé nedbalosti je dáno tehdy, jestliže jednající věděl, že škodu může způsobit, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že ji nezpůsobí. Pro účely rozlišení vědomé nedbalosti od nepřímého úmyslu je třeba hodnotit, zda důvody, pro které jednající spoléhá na to, že škodu nezpůsobí, mají charakter takových konkrétních okolností, které sice v posuzovaném případě nebyly způsobilé zabránit škodě (nešlo o „přiměřené“ důvody), které by ale v jiné situaci a za jiných podmínek k tomu reálně způsobilé být mohly. Odvolací soud při p ...
5 Tdo 326/2014 24. 9. 2014 A EU Pokud došlo již k dokonání trestných činů, pak i ty části skutků, které v případě, že by čin nebyl dokonán, byly jen přípravou, jsou součástí tohoto dokonaného trestného činu, byť přípravné jednání se ještě v celém rozsahu neuplatnilo při jeho spáchání, neboť dojde-li k pokusu nebo k dokonání činu, příprava se již v právní kvalifikaci pachateli zvlášť nepřičítá (srov. §20 odst. 1 tr. zákoníku). To ovšem neznamená, že by skutkové okolnosti neměly být v tomto směru v popisu skutku ve výroku o vině uvedeny (srov. č. 38/1959 Sb. rozh. tr.), neboť jsou rozhodné z hlediska rozsahu, povahy a závažnosti trestné činnosti, která byla nad rámec dokonaných trestných činů zamýšlena. Příprava má v poměru k pokusu, dokonanému zvlášť závažnému zločinu i k účastenství podpůrnou povahu. Proto jakmile přípravné jednání přerostlo již pouhé vytváření podmínek pro jeho spáchání a dostalo se již do stadia pokusu nebo dokonání, bude pachatel trestný jen pro tuto dosaženou závažnější formu deliktu (u ...
30 Cdo 1982/2012 24. 9. 2014 A Dítětem podle ustanovení §62 zák. o rod. se rozumí i dítě zletilé. V takovém případě při posuzování zájmu zletilého dítěte nelze vycházet z Úmluvy o právech dítěte. Vedle zájmu zletilého dítěte je třeba stejně pečlivě vážit také zájmy dalších osob, které by popřením otcovství matrikového otce mohly být dotčeny. Test DNA vyhotovený na základě vzorku DNA odebraného z těla zemřelého, aniž by k tomu dal souhlas před smrtí sám zemřelý, nebo po jeho smrti osoby oprávněné k pietní ochraně osobnosti podle §15 obč. zák., je nezákonně získaným důkazem, a jako takový je v řízení nepřípustný.

Za rok 2014 bylo zveřejněno 162 rozhodnutí Nejvyššího soudu s právní větou, zobrazena strana 1 z celkem 4 stran,
v čase 0,000094 sekundy z toho 0,000027 sekundy NoSQL databáze.