Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího soudu s právní větou v roce 2009

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
29 Cdo 65/2007 22. 12. 2009 A Rozhodnutí konkursního soudu o nákladech konkursu ve smyslu §44a odst. 3 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007, není rozhodnutím o nákladech (konkursního) řízení. Nebyla-li v konkursu vedeném podle zákona č. 328/1991 Sb. odměna a hotové výdaje správce konkursní podstaty ve výši určené pravomocným usnesením o schválení konečné zprávy a odměny a výdajů správce konkursní podstaty uspokojena jako pohledávka za podstatou před vydáním rozvrhového usnesení, rozhodne o způsobu jejího uhrazení konkursní soud v rozvrhovém usnesení. Není-li možné tuto pohledávku plně uspokojit z majetku konkursní podstaty ani ze zálohy na náklady konkursu, konkursní soud rozhodne, kdo je povinen zbývající (neuhrazenou) část takové pohledávky zaplatit. Jestliže poté, co odvolací soud zrušil usnesení o prohlášení konkursu na majetek dlužníka a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, bylo konkursní řízení zastaveno pro zpětvzetí návrhu na prohlášení konkursu, rozhodne konkursní ...
29 Cdo 4136/2009 17. 12. 2009 A Tvrzení, podle kterého se adresát v místě doručení písemnosti v době doručení písemnosti nezdržoval, není ve smyslu ustanovení §205a odst. 1 písm. c) o. s. ř. skutečností způsobilou zpochybnit věrohodnost důkazu doručenkou.
25 Cdo 176/2008 17. 12. 2009 A Za škodu způsobenou vadami notářského zápisu o rozhodnutí orgánu právnické osoby stát neodpovídá.
21 Cdo 4498/2008 17. 12. 2009 A Na stát, jemuž dědictví připadlo na základě odúmrti (§462 obč. zák.), byl-li zůstavitel (výlučným) členem bytového družstva a (výlučným) nájemcem družstevního bytu, přechází členství (členská práva a povinnosti) zůstavitele v bytovém družstvu a nájem družstevního bytu.
29 NSCR 18/2009 16. 12. 2009 A Prostřednictvím usnesení o odmítnutí přihlášky podle §185 insolvenčního zákona se v insolvenčním řízení deklaruje již dříve nastalá skutečnost, s jejíž existencí spojuje insolvenční zákon ten důsledek, že se nepřihlíží k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce. Insolvenční správce může účinně vzít zpět popření pravosti nevykonatelné pohledávky (a ve smyslu ustanovení §201 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona tak přivodit její zjištění) jen po dobu, po kterou se podle insolvenčního zákona k takto popřené pohledávce v insolvenčním řízení přihlíží. K účinnému zpětvzetí popření pravosti nevykonatelné pohledávky insolvenčním správcem tak může dojít do doby, než marně uplyne lhůta stanovená věřiteli popřené pohledávky k podání incidenční žaloby u insolvenčního soudu a podá-li věřitel včas žalobu o určení pravosti popřené nevykonatelné pohledávky, pak do doby, než rozhodnutí insolvenčního soudu o této žalobě nabude právní moci.
29 Cdo 4712/2007 16. 12. 2009 A Ustanovení §183k obch. zák. zakládá právo akcionáře domáhat se určení výše přiměřeného protiplnění i právo domáhat se zaplacení (doplacení) protiplnění v přiměřené výši. V rámci jednoho řízení vedle sebe obstojí návrhy dvou či více navrhovatelů, z nichž některý se domáhá nároků plynoucích z ustanovení §183k obch. zák. návrhem na určení výše přiměřeného protiplnění a některý návrhem na zaplacení (doplacení) protiplnění v přiměřené výši. Při rozhodování o kterémkoli z uvedených žalobních návrhu není soud vázán tím, jak žalobce vyčíslil výši přiměřeného protiplnění na jednu akcii ani celkovou výší požadovaného protiplnění.
21 Cdo 1997/2008 15. 12. 2009 A Při zjišťování, jaký výdělek by poškozený (bývalý) zaměstnanec dosáhl u jiného zaměstnavatele za práci, kterou by pro něho vykonal, kdyby nedošlo k poškození na zdraví následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, soud přihlíží ke zdravotnímu stavu zaměstnance (v podobě neovlivněné následky pracovního úrazu nebo nemoci z povolání), k jeho schopnostem, k získané kvalifikaci, k situaci na trhu práce v místě, o němž lze důvodně předpokládat, že by v něm zaměstnanec konal práci, kdyby nedošlo k pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, popř. též k dalším okolnostem, ukazuje-li se, že mají (by mohly mít) význam při přijímání postiženého zaměstnance do pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu k jinému zaměstnavateli nevyžaduje se, aby se poškozený zaměstnanec opravdu ucházel u jiného (konkrétního) zaměstnavatele o práci a aby bylo takové pracovní místo volné. Průměrný výdělek před vznikem škody se v tomto případě stanoví jako pravděpodobný výdělek, který by poškoze ...
8 Tdo 708/2009 10. 12. 2009 A I. Skutková podstata trestného činu pletich při řízení konkursním a vyrovnacím podle §256b odst. 3 tr. zák. (ve znění účinném do 31. 12. 2007) je ve vztahu speciality vůči trestnému činu přijímání úplatku podle §160 odst. 1, 2 tr. zák. Proto je jejich jednočinný souběh vyloučen a jednání správce konkursní podstaty, který si nechal slíbit úplatek za to, že dodatečně uzná již dříve popřenou pohledávku věřitele, lze posoudit pouze jako trestný čin pletich při řízení konkursním a vyrovnacím ve smyslu §256b odst. 3 tr. zák. (ve znění účinném do 31. 12. 2007).*) II. Správce konkursní podstaty (resp. insolvenční správce) není veřejným činitelem ve smyslu §89 odst. 9 tr. zák.**) *) Poznámka redakce: nyní jde o rozlišení trestných činů pletichy v insolvenčním řízení podle §226 odst. 3 tr. zákoníku a přijetí úplatku podle §331 odst. 1, 2 tr. zákoníku. **) Poznámka redakce: nový trestní zákoník nahradil pojem „veřejný činitel“ pojmem „úřední osoba“ - §127 tr. zákoníku
31 Odo 1424/2006 9. 12. 2009 A Plná moc, kterou zástavní dlužník udělí zástavnímu věřiteli k prodeji zastavené nemovitosti za účelem splacení zajištěné pohledávky, je pro obcházení zákona neplatným právním úkonem (§39 obč. zák.). Kupní smlouva o prodeji nemovitostí uzavřená na základě takové plné moci je absolutně neplatným právním úkonem. Další nabyvatel nemovitosti (další kupující) převedené touto kupní smlouvou se nestává vlastníkem nemovitosti jen na základě toho, že při uzavření další kupní smlouvy jednal v dobré víře v zápis do katastru nemovitostí.
31 Cdo 3767/2009 9. 12. 2009 A Důvodnost žaloby na uložení povinnosti Pozemkovému fondu České republiky uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků podle §11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů není třeba - při liknavém postupu fondu - vázat na podmínku předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky.
31 Cdo 1328/2007 9. 12. 2009 A Oznámil-li postupitel dlužníku, že pohledávku postoupil postupníkovi, pak dlužník nemá (s výjimkou případů uvedených v §525 obč. zák., eventuálně případů, ve kterých by dlužník prokázal, že postoupení pohledávky mělo za následek změnu /zhoršení/ jeho právního postavení), vůči postupníku ve sporu o úhradu pohledávky k dispozici obranu založenou na námitce neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky.
21 Cdo 3841/2008 8. 12. 2009 A V řízení, jehož předmětem je odpovědnost soudního exekutora za škodu podle ustanovení §32 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), se písemnosti soudnímu exekutorovi jako účastníkovi řízení doručovaly v době od 1. 1. 2005 do 30. 6. 2009 způsobem předepsaným v ustanovení §48b občanského soudního řádu v tehdejším znění.
29 Cdo 124/2008 30. 11. 2009 A Pravomocný rozsudek, jímž bylo před prohlášením konkursu na majetek dlužníka rozhodnuto vůči dlužníku o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem (§80 písm. c/ o. s. ř.) nebo jímž bylo vůči dlužníku rozhodováno o vindikační žalobě ve smyslu §126 obč. zák., je ve smyslu §159a odst. 1 o. s. ř. závazný i pro správce konkursní podstaty, na kterého přešlo prohlášením konkursu podle zákona č. 328/1991 Sb., oprávnění nakládat s majetkem konkursní podstaty (§14 odst. 1 písm. a/ uvedeného zákona).
25 Cdo 968/2008 26. 11. 2009 A Závěr, že splatnost náhrady za ztížení společenského uplatnění v rozsahu jejího zvýšení podle §7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. (a tedy i prodlení s jejím zaplacením) nastává teprve po uplynutí lhůty k plnění stanovené soudním rozhodnutím, se uplatní i ve vztahu k nároku na plnění z garančního fondu České kanceláře pojistitelů dle §24 zákona č. 168/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
11 Tz 62/2009 26. 11. 2009 A Jestliže byl obviněný vydán z ciziny do České republiky pro účely výkonu trestu, lze konat trestní stíhání v jeho jiné trestní věci pouze při dodržení zásady speciality vyplývající z ustanovení §389 tr. ř., případně z příslušné mezinárodní smlouvy. V případě, že obviněný byl vydán cizím státem k výkonu trestu na základě takové mezinárodní smlouvy (např. Evropské úmluvy o vydávání publikované pod č. 549/1992 Sb.), která stanoví užší rozsah výjimek ze zásady speciality než ustanovení §389 tr. ř., pak posouzení otázky, zda je přípustné trestní stíhání v jiné trestní věci obviněného (popřípadě zda lze vykonat trest uložený mu v jiné trestní věci) se s ohledem na ustanovení §375 odst. 1 tr. ř. použije ustanovení o výjimkách ze zásady speciality uvedených v této mezinárodní smlouvě (viz např. ustanovení čl. 14 odst. 1 Evropské úmluvy o vydávání). Trestní stíhání, které se konalo v rozporu se zásadou speciality, nemůže být zákonným podkladem pro vydání meritorního rozhodnutí soudu č ...
25 Cdo 2429/2007 25. 11. 2009 A Nejde o odpovědnost zhotovitele za škodu způsobenou provozní činností podle ustanovení §420a obč. zák., jestliže škoda nemá původ v povaze činnosti žalovaného nebo věci při této činnosti použité. Došlo-li ke škodě v důsledku porušení právní povinnosti žalovaného, je třeba ji posoudit podle §420 obč. zák.
23 Cdo 2713/2009 25. 11. 2009 A Neujednají-li si smluvní strany jinak, použijí se na smluvní vztah mezi prokuristou a podnikatelem ustanovení obchodního zákoníku o mandátní smlouvě.
6 Tdo 1290/2009 25. 11. 2009 A Trestného činu úvěrového podvodu podle §250b odst. 1 tr. zák. se jako pachatel (§9 odst. 1 tr. zák.) dopustí i ten, kdo při sjednávání úvěrové smlouvy uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje v postavení osoby jednající za věřitele – poskytovatele úvěru (např. doloží úvěrovou smlouvu padělaným písemným prohlášením ručitele ve smyslu §546 obč. zák.). V takovém případě nemůže jít jen o pomoc k trestnému činu úvěrového podvodu podle §10 odst. 1 písm. c) a §250b odst. 1 tr. zák. spáchanému dlužníkem, který získal úvěr na základě těchto nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů.*) *) Poznámka redakce: nyní jde o ustanovení §211 odst. 1, §22 odst. 1 a §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku
25 Cdo 3829/2007 20. 11. 2009 A Po právní moci mezitímního rozsudku o důvodnosti základu nároku na náhradu škody na zdraví nelze žalobu ohledně některého z uplatněných nároků zamítnout z důvodu chybějící příčinné souvislosti mezi tvrzenou újmou a jednáním škůdce.
4 Tz 85/2009 19. 11. 2009 A Trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle §176 odst. 1 alinea 1 tr. zák. je dokonán již tím, že pachatel padělal veřejnou listinu nebo podstatně změnil její obsah v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé. Pozdější užití takové listiny jako pravé je jen realizací jeho záměru použít tuto listinu jako pravou, který existoval v době jejího padělání nebo pozměňování, a proto se pachatel takovým jednáním nedopouští též trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle §176 odst. 1 alinea 2 tr. zák. Jestliže pachatel v době, kdy padělal nebo podstatně změnil obsah veřejné listiny ještě neměl v úmyslu ji použít jako pravou, pak trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle §176 odst. 1 alinea 2 tr. zák. je dokonán až tím, že ji pachatel skutečně užije jako pravou např. v obchodním styku. Pokud v takovém případě pachatel veřejnou listinu (např. živnostenský list, do něhož dopsal oprávnění k provozování další živnosti) použije při uzavírání smlouvy na p ...
8 Tdo 1237/2009 19. 11. 2009 A Pro posouzení, zda jsou naplněny zákonné pojmy „hra“ a „výhra“ ve smyslu §250c odst. 1 tr. zák. o trestném činu provozování nepoctivých her a sázek*, nelze vycházet z jejich vymezení v ustanovení §1 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, neboť předmětem trestního postihu podle citovaného ustanovení trestního zákona jsou jen takové hry (sázky), které pachatel neprovozuje (a ani nemůže provozovat) podle zákona o loteriích a jiných podobných hrách, protože jejich pravidla nezaručují všem účastníkům rovné možnosti výhry. Provozováním nepoctivé hry (sázky) ve smyslu §250c odst. 1 tr. zák. se rozumí buď přímo provádění takové hry (např. činnost tzv. bankéře při hře označované jako „skořápky“ nebo „placičky“), anebo i širší činnost spočívající v organizování, zařizování, vytváření vhodných podmínek atd. hry, která vyžaduje spolupráci více osob, pokud je její provozování organizačně složitější. O nepoctivou peněžní hru se jedná i v p ...
21 Cdo 246/2008 11. 11. 2009 A Domáhá-li se zaměstnanec po zaměstnavateli, aby upustil od jeho diskriminace, aby odstranil její následky, aby mu dal přiměřené zadostiučinění nebo aby mu poskytnul náhradu nemajetkové újmy v penězích, popř. aby mu nahradil škodu vzniklou diskriminací, má zaměstnanec v občanském soudním řízení procesní povinnosti tvrzení a důkazní o tom, že byl (je) jednáním zaměstnavatele znevýhodněn ve srovnání s jinými (ostatními) zaměstnanci téhož zaměstnavatele. Tvrzení zaměstnance o tom, že pohnutkou (motivem) k jednání zaměstnavatele byly (jsou) zákonem stanovené diskriminační důvody, má soud ve smyslu ustanovení §133a odst.1 o. s. ř. (ve znění účinném do 31. 8. 2009) za prokázané, ledaže zaměstnavatel bude tvrdit a prostřednictvím důkazů prokáže nebo za řízení jinak vyplyne, že vůči svým zaměstnancům neporušil (neporušuje) zásadu rovného (stejného) zacházení.
31 Nd 209/2009 11. 11. 2009 A Soudci soudu, jenž vystupuje za stát v občanském soudním řízení jako jeho organizační složka, nejsou bez dalšího (jen proto, že u takového soudu působí) vyloučeni z projednávání a rozhodnutí příslušné věci. Tím méně mohou být pak vyloučeni jen proto, že je v jiném občanském soudním řízení veden spor se státem, za nějž vystupuje soud, u kterého tito soudci působí.
3 Tdo 692/2009 4. 11. 2009 A K naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu vraždy podle §219 odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. zák. spočívajícího v tom, že pachatel spáchal tento čin „v úmyslu získat majetkový prospěch“, není u účastníka třeba, aby získal nebo měl získat nějaký majetkový prospěch za svou účast na tomto trestném činu (např. ve formě pomoci). Proto postačí, pokud účastník věděl, že jde o trestný čin vraždy spáchaný za úplatu (tedy o tzv. nájemnou vraždu), a byl s tím přinejmenším srozuměn (§4 tr. zák.).
3 Tdo 839/2009 4. 11. 2009 A Na rozdíl od případů uvedených v ustanovení §40a tr. ř., v nichž předseda senátu rozhodne o zproštění ustanoveného obhájce povinnosti obhajování i bez návrhu, je postup podle §40 tr. ř. vždy podmíněn žádostí obviněného nebo jeho obhájce a existencí důležitých důvodů. Předseda senátu nemůže rozhodnout bez takové žádosti o zproštění povinnosti obhajování ani v případech, pokud by sám shledal důležité důvody ve smyslu §40 tr. ř. (např. při ztrátě důvěry mezi obviněným a obhájcem), neboť jinak by tím nepřípustně zasáhl do výkonu advokacie (do vztahu obhájce a jeho klienta – obviněného).
33 Cdo 2675/2007 30. 10. 2009 A Podle §31 písm. f) zákona č. 216/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů nelze zrušit rozhodčí nález proto, že zavazuje k plnění, které je v rozporu s dobrými mravy.
33 Cdo 1289/2007 30. 10. 2009 A Počátek běhu promlčecí doby podle §101 obč. zák. k uplatnění práva na televizní poplatek a přirážku podle §2 odst. 1 a §8 odst. 1 písm. a) zákona č. 252/1994 Sb. (ve znění zákonů č. 135/1997 Sb. a č. 231/2001 Sb.) není spojen s uplynutím přiměřené dodatečné lhůty, kterou provozovatel ze zákona poskytl poplatníkovi k zaplacení dlužných poplatků a přirážky ve smyslů §7 a §8 odst. 2 zákona č. 252/1994 Sb.
21 Cdo 3483/2008 23. 10. 2009 A Námitka odvolatele o tom, že napadené rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící), představuje odvolací důvod podle ustanovení §205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. O této námitce proto nerozhoduje nadřízený soud podle ustanovení §16 o. s. ř. a pro její uplatnění neplatí lhůta uvedená v ustanovení §15a odst. 2 o. s. ř. Její důvodnost posuzuje vždy odvolací soud, aniž by přitom byl vázán tím, zda, popř. jak otázku podjatosti soudce (přísedícího) posoudil ještě před vydáním napadeného rozhodnutí nadřízený soud (§16 o. s. ř.) shledá-li ji opodstatněnou, napadené rozhodnutí soudu prvního stupně bez dalšího zruší (§219a odst. 1 písm. a) o. s. ř.).
25 Cdo 479/2007 22. 10. 2009 A Za škodu způsobenou pozastavením splnění příkazu k úhradě stát odpovídá, nenaplňoval-li obchod znaky obchodu neobvyklého (podezřelého), tj. obchodu, jehož znaky jsou demonstrativně vypočteny v §1 odst. 5 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění účinném do 31. 7. 2000. Za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu činného v trestním řízení o zajištění peněžních prostředků na účtu stát odpovídá, bylo-li rozhodnutí pro nezákonnost zrušeno.
25 Cdo 4768/2007 22. 10. 2009 A Manželka obviněného, která mu namísto něj zvolí obhájce pro trestní řízení a zaplatí náklady nutné obhajoby, je aktivně věcně legitimována ve sporu proti státu o náhradu škody způsobené zahájením (vedením) trestního stíhání, které skončilo jeho zastavením nebo zproštěním obžaloby.
25 Cdo 3798/2007 22. 10. 2009 A Počátek běhu šestiměsíční prekluzivní doby k uplatnění nároku na náhradu škody způsobené v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními (§36 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení) u příslušného orgánu krizového řízení se odvíjí od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o tom, že mu vznikla majetková újma určitého druhu a rozsahu, kterou je možné objektivně vyjádřit v penězích a důvodně uplatnit u soudu. Na počátek běhu této doby nemá vliv průběh ani výsledek jednání či soudního sporu, který poškozený vede s pojišťovnou o výplatu pojistného plnění.
29 NSCR 27/2009 22. 10. 2009 A Věřitel, který přihlásil svou pohledávku vůči dlužníku do likvidace a o jehož pohledávce zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon neurčuje v souladu s ustanovením §165 odst. 2 insolvenčního zákona podle povahy jinak, může být v insolvenčním řízení poměrně uspokojen z dlužníkova majetku, jen jestliže přihlásí svou pohledávku do insolvenčního řízení postupem dle §173 a násl. insolvenčního zákona. Totéž platí pro věřitele, jehož pohledávka nebyla sporná a pro věřitele s vykonatelnou pohledávkou.
28 Cdo 1919/2009 21. 10. 2009 A Člen občanského sdružení je oprávněn domáhat se ve smyslu ustanovení §80 písm. c/ o. s. ř. určení svého členství.
20 Cdo 3567/2007 21. 10. 2009 A Pro rozhodnutí soudu o zastavení výkonu rozhodnutí vyklizení bytu bez zajištění bytové náhrady podle §268 odst. 1 písm. a) o. s. ř. je z hlediska jeho formální vykonatelnosti rozhodující stav v době vydání rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí a nikoliv stav v době vydání rozhodnutí o zastavení výkonu rozhodnutí.
5 Tdo 923/2009 21. 10. 2009 A I. Trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku podle §255 odst. 1 tr. zák.*) se může dopustit i správce konkursní podstaty, resp. insolvenční správce, jestliže nehospodárným nakládáním s majetkem konkursní (majetkové) podstaty poruší svou povinnost postupovat s odbornou péčí (§8 odst. 2 zákona o konkursu a vyrovnání, §36 odst. 1 insolvenčního zákona) a způsobí alespoň škodu nikoli malou na takovém majetku. Za škodu způsobenou trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku podle §255 odst. 1 tr. zák. však nelze bez dalšího považovat peněžní částku nacházející se v konkursní (majetkové) podstatě, kterou správce konkursní podstaty (insolvenční správce) neoprávněně dočasně poskytl jako vklad do základního kapitálu pro účely založení nové obchodní společnosti, byla-li tato peněžní částka ve shodě s úmyslem správce konkursní podstaty (insolvenčního správce) vrácena do konkursní (majetkové) podstaty po několika týdnech ihned po zápisu zakládané obch ...
Cpjn 6/2009 14. 10. 2009 A Odepření ochrany výkonu vlastnického práva, který je uplatňován v rozporu s dobrými mravy žalobou na vyklizení bytu (nebo nemovitosti sloužící k bydlení), se podle okolností daného případu projeví buď zamítnutím žaloby, nebo tím, že vyklizení bude podmíněno zajištěním bytové náhrady.
31 Cdo 2707/2007 14. 10. 2009 A Ujednání o smluvní pokutě v obchodněprávních vztazích je možné posuzovat jako neplatný právní úkon pro rozpor s dobrými mravy podle §39 obč. zák. pouze v případě, že by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, a to i případně ve spojení se skutečností, že byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta. Ujednání o smluvní pokutě není však možno v obchodněprávních vztazích považovat za neplatné podle §39 obč. zák. pouze z důvodu nepřiměřenosti sjednané výše smluvní pokuty.
30 Cdo 4431/2007 7. 10. 2009 A Zadostiučinění v penězích plní především satisfakční funkci, i když úlohu preventivního významu zákonu odpovídajícího a spravedlivého zadostiučinění nelze vylučovat. Vlastní zásah je nutno hodnotit vždy objektivně s přihlédnutím ke konkrétní situaci, za které k neoprávněnému zásahu došlo (tzv. konkrétní uplatnění objektivního kritéria), jakož i k osobě postižené fyzické osoby (tzv. diferencované uplatnění objektivního kritéria). Uplatnění konkrétního a diferencovaného objektivního hodnocení znamená, že o snížení důstojnosti postižené fyzické osoby či její vážnosti ve společnosti ve značné míře půjde pouze tam, kde za konkrétní situace, ze které k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo, jakož i s přihlédnutím k dotčené fyzické osobě, lze spolehlivě dovodit, že by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její důstojnosti či vážnosti ve společnosti, pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osob ...
Tpjn 303/2008 30. 9. 2009 A Instalace a použití automatického obranného zařízení, jehož účelem je odvrátit možný nebo předpokládaný budoucí útok na zájem chráněný trestním zákonem na určitém místě bez součinnosti obránce (např. nástražné systémy, samostříly, zapojení elektrického proudu do mříží či kovového oplocení nemovitosti), samo o sobě nevylučuje naplnění podmínek nutné obrany podle §13 tr. zák. K tomu, aby byly splněny podmínky nutné obrany v případě použití automatického obranného zařízení zejména v podobě nástražného systému, který se automaticky uvede v činnost po vniknutí útočníka do chráněného objektu, musí být zabezpečeno, aby se aktivovalo jen proti přímo hrozícímu či trvajícímu útoku na zájem chráněný trestním zákonem a aby jeho účinnost nebyla zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Při zaviněném nedodržení podmínek nutné obrany tím, kdo jej instaloval a odpovídá za jeho provoz, přichází v úvahu jeho odpovědnost za trestný čin spáchaný zpravidla z nedbalosti.*) *) Poznámka redakce: Nyní ...
25 Cdo 4228/2007 30. 9. 2009 A Na poměr, v jakém se na vzniku škody podílí jednání škůdce a poškozeného ve smyslu §441 obč. zák., může mít vliv i povaha (hodnota) právem chráněného zájmu, jenž byl narušen poškozeným, v porovnání s hodnotou zájmu, proti němuž směřoval útok škůdce.
29 Cdo 4284/2007 30. 9. 2009 A Jestliže valná hromada akciové společnosti konaná do šesti měsíců od posledního dne účetního období (§184 odst. 3 obch. zák.) projednala účetní závěrku za ono účetní období a na jejím základě rozhodla o rozdělení zisku, pak mimořádná valná hromada konaná v témže roce po uplynutí šesti měsíců od posledního dne účetního období není oprávněna na základě téže účetní závěrky rozhodnout o jiném rozdělení zisku. Usnesení valné hromady akciové společnosti o rozdělení zisku z minulých let mezi akcionáře lze ve smyslu ustanovení §4a odst. 1 písm. a) zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007 pokládat za jednání akciové společnosti směřující ke zmenšení jejího majetku nejde o „běžnou obchodní činnost“ akciové společnosti. Účelem sporu vyvolaného konkursem je vyjasnění otázek nezbytných pro zdárné dokončení konkursu přerušení takového sporu z důvodu spočívajících v tvrzené nezákonnosti prohlášeného konkursu proto postrádá smysl.
21 Cdo 1912/2008 24. 9. 2009 A I návrh na zahájení řízení o zbavení způsobilosti zůstavitele k právním úkonům, je-li podán jeho potomkem nikoliv v úmyslu chránit zůstavitelovy zájmy, může být, s ohledem na konkrétní okolnosti případu, kvalifikován jako chování neodpovídající řádnému chování potomka k rodiči, tedy chování odůvodňující vydědění ve smyslu ustanovení 469a odst. 1 písm. b) obč. zák.
8 Tdo 1020/2009 23. 9. 2009 A Jestliže bylo obviněnému pravomocným rozhodnutím přiznáno právo na bezplatnou obhajobu a byl poučen o tom, aby si zvolil obhájce, popřípadě aby požádal soud o jeho ustanovení (§33 odst. 2, 4 a 5 tr. ř.), záleží jen na obviněném, zda a kdy toto své právo uskuteční. Učiní-li tak se značným časovým odstupem (např. zvolí si obhájce až po uplynutí více jak šesti měsíců od přiznání práva na bezplatnou obhajobu) až poté, co orgány činné v trestním řízení prováděly úkony trestního řízení směřující k vydání meritorního rozhodnutí, pak ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. nemůže úspěšně namítat, že v řízení neměl obhájce, ač ho podle zákona měl mít.
21 Cdo 4066/2008 22. 9. 2009 A Jestliže zaměstnanec k výzvě zaměstnavatele sice dočasně odstraní neuspokojivé pracovní výsledky, ale v době posledních 12 měsíců od této písemné výzvy se stejné neuspokojivé pracovní výsledky projeví opětovně, pak z hlediska splnění předpokladů platné výpovědi podle §46 odst. 1 písm. e), části věty za středníkem, zákona č. 65/1965 Sb., zák. práce, ve znění účinném do 31.12. 2006, není třeba nové výzvy k odstranění těchto opakujících se neuspokojivých pracovních výsledků. *)
3 Tdo 1046/2009 10. 9. 2009 A V případě řidiče motorového vozidla jde o důležitou povinnost uloženou mu podle zákona (např. ve smyslu tohoto zákonného znaku trestných činů ublížení na zdraví podle §223 tr. zák. nebo §224 odst. 2 tr. zák.), pokud její porušení má zpravidla za následek vznik reálného nebezpečí pro lidský život a zdraví (srov. č. 45/2005-II. Sb. rozh. tr.). Jestliže řidič motorového vozidla při předjíždění, s ohledem na typ jak jím řízeného vozidla, tak předjížděného vozidla, povětrnostní podmínky, stav pozemní komunikace apod., nedodrží bezpečný boční odstup od předjížděného vozidla, a v důsledku toho vznikne např. vzdušný vír ohrožující stabilitu předjížděného účastníka provozu na pozemních komunikacích, lze takové jednání pokládat za porušení důležité povinnosti řidiče motorového vozidla vyplývající zejména z ustanovení §4 písm. a), §17 odst. 5 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů. Za situace, kdy pachatel řídil dlouhou nákladní soupravu sl ...
7 Tdo 1009/2009 10. 9. 2009 A I. K naplnění objektivní stránky účastenství ve formě organizátorství podle §10 odst. 1 písm. a) tr. zák. se vyžaduje, aby organizátor zosnoval nebo řídil spáchání trestného činu. Zosnování trestného činu je činnost, která spadá do stadia před spácháním trestného činu a spočívá zejména v iniciování dohody o spáchání trestného činu, ve vymyšlení plánu jeho spáchání, ve vyhledání osob, které se na něm budou podílet, v zajišťování jejich vzájemného styku, v rozdělení úkolů jednotlivým osobám, v zajištění odbytu výtěžku ze zamýšleného trestného činu apod. Řízení trestného činu je činnost, která spadá do stadia páchání trestného činu a jejíž podstatou jsou typicky úkony spočívající zejména v usměrňování osob podílejících se na trestném činu, ve vydávání pokynů těmto osobám, ve vyžadování, aby tyto osoby splnily vydané pokyny apod. II. Účast osoby (§10 odst. 1 tr. zák.) na jednotlivých dílčích útocích pokračujícího trestného činu téhož hlavního pachatele lze za splnění dalších podmí ...
29 Cdo 3526/2007 2. 9. 2009 A Za okamžik, kdy se společnost s ručením omezeným dozví ve smyslu ustanovení §398 obch. zák., o vzniku škody, způsobené jí jejím jediným jednatelem, je třeba zásadně považovat okamžik, kdy se o vzniku škody dozví nebo mohl dozvědět společník, popřípadě jiná osoba, která je oprávněna nárok na náhradu škody vůči jednateli uplatňovat. Podílel-li se na vniku škody i tento společník (společníci), dozví se společnost o vzniku škody až tehdy, kdy se o něm dozvěděla nebo mohla dozvědět jiná osoba, oprávněná vůči jednateli náhradu škody uplatňovat (např. správce konkursní podstaty).
8 Tdo 885/2009 2. 9. 2009 A I. Trestný čin braní rukojmí podle §234a tr. zák. je v poměru speciality vůči trestnému činu omezování osobní svobody podle §231 tr. zák. Objektivní stránka prvního z nich spočívá nejen v jednání, jímž se pachatel zmocní rukojmí, tzn. získá a vykonává faktickou fyzickou kontrolu nad jinou osobou, což je formou omezení její osobní svobody, ale současně hrozí, že usmrtí rukojmí nebo mu způsobí újmu na zdraví nebo jinou vážnou újmu. Z hlediska subjektivní stránky pachatel trestného činu braní rukojmí jedná se záměrem donutit jinou osobu než rukojmí, aby něco konala, opominula nebo strpěla.*) II. Ke spolupachatelství ve smyslu §9 odst. 2 tr. zák. není třeba, aby se všichni spolupachatelé podíleli na trestné činnosti stejnou měrou. Stačí i částečné přispění, třeba i v podřízené roli, pokud je vedeno stejným úmyslem jako činnost ostatních spolupachatelů a je-li objektivně i subjektivně složkou děje (článkem řetězu) tvořícího ve svém celku trestné jednání (viz např. rozhodnutí pod č ...
29 Cdo 2011/2007 1. 9. 2009 A Je-li smlouva o převzetí dluhu ve smyslu §531 odst. 1 obč. zák. absolutně neplatná, může se přejímatel, který převzatý dluh věřiteli uhradil namísto původního dlužníka, domáhat vrácení tohoto plnění vůči původnímu dlužníku, nikoliv po věřiteli. Zákazu formulovanému v ustanovení §161e obch. zák. odporuje také smlouva, kterou akciová společnost (přejímatel) převezme ve smyslu §531 odst. 1 obč. zák. za původního dlužníka jeho dluh z neplaceného úvěru poskytnutého původnímu dlužníku na nákup akcií přejímatele.
33 Cdo 1450/2008 31. 8. 2009 A Je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo na úroky z prodlení i za den, v němž dluh splněním zanikl.

Za rok 2009 bylo zveřejněno 153 rozhodnutí Nejvyššího soudu s právní větou, zobrazena strana 1 z celkem 4 stran,
v čase 0,000095 sekundy z toho 0,000030 sekundy NoSQL databáze.