ECLI:CZ:NSS:2016:1.AS.139.2016:27
sp. zn. 1 As 139/2016 - 27
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobců: a) Mgr. J. Ř.,
b) Š. Z. D., c) J. Z., a d) PhDr. M. P., všichni zastoupeni Mgr. Pavlem Francem, advokátem se
sídlem Údolní 33, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, se sídlem Nad Štolou 3,
Praha 7, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, v řízení o kasační stížnosti politické
strany ProKraj, zastoupené JUDr. Evou Machovou, advokátkou se sídlem Na Sadech 21, České
Budějovice, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 5. 2016, č. j. 11 A 215/2015 – 63,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 5. 2016, č. j. 11 A 215/2015 – 63,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobci brojí u Městského soudu v Praze žalobou na ochranu před nezákonný zásahem
žalovaného, který podle nich spočívá v „registraci strany ProKraj Ministerstvem vnitra dne 9. 11. 2015“.
Navrhují, aby soud určil, že jednání žalovaného, který dne 9. 11. 2015 registroval změnu stanov
politické strany B10.cz spočívající ve změně názvu politické strany na ProKraj.cz, bylo
nezákonným zásahem. Současně navrhují, aby soud určil, že nezákonným zásahem bylo jednání
žalovaného, který nepostupoval podle §6 odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování
v politických stranách a v politických hnutích (dále jen „zákon o sdružování v politických
stranách“) a nevydal rozhodnutí o odmítnutí návrhu na registraci.
[2] Soud nejprve ve smyslu §34 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
(dále jen „s. ř. s.“) vyrozuměl politickou stranu ProKraj o konání předmětného řízení a vyzval
ji ke sdělení, zda bude v řízení před soudem uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení.
Přípisem ze dne 26. 1. 2016 politická strana oznámila, že bude uplatňovat práva osoby
zúčastněné na řízení. Následně Městský soud v Praze v záhlaví specifikovaným usnesením
rozhodl, že politická strana ProKraj není osobou zúčastněnou na řízení. Uvedl,
že z podmínek formulovaných v §34 s. ř. s. plyne, že řízení před soudem, jehož může být
zúčastněná osoba účastna, musí být vždy vedeno toliko o žalobě proti rozhodnutí, nebo o žalobě
proti nečinnosti správního orgánu, spočívající naopak v nevydání rozhodnutí tam, kde po právu
vydáno být mělo. V projednávané věci se však vede řízení o žalobě proti nezákonnému zásahu
správního orgánu ve smyslu ustanovení §82 a násl. s. ř. s. Účast osoby zúčastněné na řízení
je proto v dané věci nepřípustná.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalobců
[3] Proti usnesení městského soudu podala kasační stížnost politická strana ProKraj. Opírá
ji o důvody podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a navrhuje zrušení usnesení městského soudu
[4] Zdůrazňuje, že §82 s. ř. s. upravuje případy, kdy byl někdo přímo zkrácen na svých
právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není
rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo
zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl
nezákonný.
[5] Podle §11 odst. 2 a §8 odst. 2 zákona o sdružování v politických stranách, provede
ministerstvo registraci či rozhodne o jejím odmítnutí. Postup ministerstva jak z formálního, tak
z obsahového hlediska naplňuje všechny znaky rozhodnutí, nejde však o rozhodnutí podle
zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ale o zvláštní formu registračního řízení, kdy
ministerstvo po zjištění potřebných údajů rozhodne o změně, a to vydáním registrační doložky
na stanovy. Jak u přijetí, tak u odmítnutí žádosti o změnu stanov lze učinit závěr, že z pohledu
právní síly se v každém případě jedná o rozhodnutí. Zatímco u odmítnutí toto zákon výslovně
uvádí, u přijetí hovoří pouze o registraci. Tato úprava byla přijata z vůle zákonodárců, kteří chtěli
dosáhnout rychlosti při registraci a i při změně stanov.
[6] Podle stěžovatelky §34 s. ř. s. přímo dopadá na její postavení. Napadené usnesení
je podle ní ryze formální, opomíjí další aspekty věci. Pokud by účastníku byla odepřena možnost
účasti v řízení, došlo by k porušení práva na spravedlivý proces.
[7] Podle žalobců městský soud posoudil věc příliš formalisticky. Jeho přístup nemá oporu
ani v zákoně, ani ve výkladu §34 odst. 1 s. ř. s. Jsou toho názoru, že v posuzované věci jsou
naplněny všechny podmínky pro to, aby soud přistupoval ke stěžovatelce jako k osobě
zúčastněné na řízení.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[8] Kasační stížnost je přípustná. Nejvyšší správní k tomu podotýká, že se již v minulosti
vypořádal s otázkou, zda kasační stížnost proti rozhodnutí o tom, že určitá osoba není osobou
zúčastněnou na řízení, není s ohledem na §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. vyloučena. Dospěl
k názoru, že tomu tak není, neboť v daném případě nejde o kasační stížnost proti usnesení,
kterým se pouze upravuje vedení řízení, nýbrž naopak takové usnesení má zásadní dopad
na práva osoby, o níž se prohlašuje, že osobou zúčastněnou na řízení není (rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 31. srpna 2005 č. j. 7 As 43/2005 - 53, publikován pod č. 710/2005 Sb.
NSS).
[9] Důvodnost kasační stížnosti soud posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatněných
důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž je povinen
přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
pokr a č ová n í 1 As 139/2016 - 28
[10] Kasační stížnost je důvodná.
[11] Podle §34 s. ř. s. platí, že „[o]sobami zúčastněnými na řízení jsou osoby, které byly přímo dotčeny
ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí nebylo vydáno,
a ty, které mohou být přímo dotčeny jeho zrušením nebo vydáním podle návrhu výroku rozhodnutí soudu, nejsou-li
účastníky a výslovně oznámily, že budou v řízení práva osob zúčastněných na řízení uplatňovat.”
[12] Výklad městského soudu, podle něhož je institut osoby zúčastněné na řízení
neaplikovatelný v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo
donucením správního orgánu podle §82 a násl. s. ř. s., dříve zastávala i judikatura (srov. rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 10. 2008, č. j. 3 Aps 5/2008 - 282).
[13] Tento názor byl však překonán usnesením rozšířeného senátu ze dne 18. 9. 2012,
č. j. 2 As 86/2010 - 76, publ. pod č. 2725/2013 Sb. NSS, v němž soud dovodil, že institut osoby
zúčastněné na řízení lze případ od případu použít i v řízení o žalobě na o chranu před
nezákonným zásahem, pokynem či donucením.
[14] Pro posouzení postavení stěžovatelky jako osoby zúčastněné na řízení není rozhodující
žalobní typ, stěžejní je kumulativní naplnění podmínek vymezených v §34 s. ř. s.
[15] V projednávané věci stěžovatelka výslovně oznámila, že bude uplatňovat práva osoby
zúčastněné na řízení. Vzhledem k tomu, že žalobci spatřují nezákonný zásah v registraci změny
stanov politické strany B10.cz spočívající ve změně názvu politické strany na ProKraj.cz, není
v posuzované věci pochyb o možném dotčení právní sféry stěžovatelky – příslušné politické
strany. V posuzované věci jsou proto splněny jak formální, tak materiální podmínky.
IV. Závěr a náklady řízení
[16] Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů napadené usnesení městského soudu
podle §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V tomto řízení je městský soud
vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu, který byl vysloven v odůvodnění tohoto
rozsudku.
[17] O návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní
soud samostatně nerozhodoval, neboť bez prodlení po podání tohoto návrhu a ve lhůtě
stanovené pro rozhodnutí o odkladném účinku (§73 odst. 4 s. ř. s.) rozhodl ve věci samé.
[18] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud v novém rozhodnutí
(§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. července 2016
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu