ECLI:CZ:US:2022:1.US.118.22.1
sp. zn. I. ÚS 118/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu obchodní korporace Metrostav Infrastructure, a. s., se sídlem v Praze 8, Koželužská 2246/5, zastoupené JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, advokátem se sídlem v Praze 3, Kolínská 1686/13, proti předvolání Vrchního soudu v Praze ve věci vedené pod sp. zn. 2 To 127/2020 ze dne 29. prosince 2021, ve spojení s návrhem na přednostní projednání věci a na vydání předběžného opatření, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
1. Navrhovatelka se domáhá zásahu Ústavního soudu proti postupu Vrchního soudu v Praze (dále jen "vrchní soud"), který ji předvolal jako obžalovanou k veřejnému zasedání (6. - 8. dubna 2022) za situace, kdy v řízení před soudem prvního stupně v tomto postavení nevystupovala. Obžalovanou právnickou osobou v původním řízení byla pouze navrhovatelku ovládající (právnická) osoba. Navrhovatelka je přesvědčena, že předvoláním byla porušena její základní práva; neví, čeho se věc má týkat, a jen z jiného řízení (viz věc vedená pod sp. zn. IV. ÚS 2707/21) má povědomí o (podle ní nesprávné) aplikační teorii vrchního soudu týkající se singulární sukcese původního obviněného podle zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů. Současně navrhovatelka požádala o projednání věci mimo pořadí podle §39 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") a dále navrhla, aby Ústavní soud předběžným opatřením podle §80 zákona o Ústavním soudu zakázal vrchnímu soudu jednat s ní jako s obžalovanou do ukončení tohoto řízení.
2. Na základě zásady subsidiarity ústavní stížnosti je rozhodovací činnost vybudována na přezkumu věcí v případech, v nichž nelze protiústavnost napravit žádnými dalšími procesními prostředky, vyplývajícími z příslušných právních norem. Tuto zásadu upravuje §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a je rozpracována v četné judikatuře Ústavního soudu [viz například nález sp. zn. III. ÚS 62/95 ze dne 30. listopadu 1995 (N 78/4 SbNU 243) či usnesení sp. zn. II. ÚS 293/97 ze dne 19. prosince 1997 (U 22/9 SbNU 467), sp. zn. Pl. ÚS 38/10 ze dne 9. února 2011 (U 1/60 SbNU 759) aj.]. Podle uvedené zásady ochrana základních práv není a z podstaty věci ani nemůže být úkolem pouze Ústavního soudu, ale všech orgánů veřejné moci (čl. 4 Ústavy České republiky).
3. Námitky, které navrhovatelka ve svém podání uvádí, může uplatnit především v řízení před obecným (vrchním) soudem, který je povolán šetřit její základní práva, a teprve v případě, nestane-li se tak, bude prostor pro zásah Ústavního soudu.
4. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl dle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, neboť před jejím podáním navrhovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky ochrany, které jí zákon k ochraně práv přiznává.
5. Odmítá-li návrh soudce zpravodaj z důvodů daných v §43 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, činí tak zpravidla bezprostředně po doručení návrhu, a proto nebylo nutné o přednostním projednání samostatně rozhodovat. Ze shodného důvodu nebylo namístě vydat ve věci předběžné opatření.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. ledna 2022
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj