ECLI:CZ:US:2008:1.US.1323.08.1
sp. zn. I. ÚS 1323/08
Nález
Nález Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Vojena Güttlera - ze dne 15. července 2008 sp. zn. I. ÚS 1323/08 ve věci ústavní stížnosti společnosti FOCUS-METAL, s. r. o., se sídlem Jiráskova 399/11, 757 01 Valašské Meziříčí, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 2. 2008 sp. zn. 8 Co 111/2008, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 4. 1. 2008 sp. zn. 12 C 256/2007 o zastavení řízení a současně bylo odvolacím soudem rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 2. 2008 sp. zn. 8 Co 111/2008 se zrušuje.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. Opírá ji zejména o následující důvody:
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 2. 2008 sp. zn. 8 Co 111/2008 bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 4. 1. 2008 sp. zn. 12 C 256/2007 o zastavení řízení a současně bylo odvolacím soudem rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Podle stěžovatele bylo výrokem odvolacího soudu, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, porušeno jeho právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Právo na spravedlivý proces v sobě mimo jiné zahrnuje i právo na přiznání přiměřené a právním předpisem stanovené náhrady nákladů, které úspěšné straně v řízení vzniknou [viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 712/01 ze dne 15. 1. 2003 (N 6/29 SbNU 41)]. Odvolací soud odůvodnil svůj výrok o nákladech řízení tak, že stěžovateli jako procesně úspěšné straně v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly. Tento závěr však neodpovídá skutečnosti. Stěžovatel se nechal v řízení před odvolacím soudem právně zastoupit a plnou moc zaslal prostřednictvím svého právního zástupce soudu prvního stupně s průvodním dopisem ze dne 1. 2. 2008. Právní zástupce stěžovatele později podal okresnímu soudu vyjádření k odvolání žalobce proti usnesení soudu prvního stupně, a to přípisem ze dne 18. 2. 2008. Advokát stěžovatele tedy učinil v odvolacím řízení dva právní úkony (převzetí a přípravu zastoupení a sepis vyjádření k podanému odvolání). Odvolací soud měl proto účtované náklady řízení, tj. paušální odměnu podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve znění dalších vyhlášek, 2x režijní paušál a 300 Kč + 19 % DPH. Odvolací soud však tyto úkony právní pomoci zcela opominul a nepravdivě konstatoval, že stěžovateli žádné náklady odvolacího řízení nevznikly. Stěžovatel proto navrhl, aby Ústavní soud napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě zrušil.
II.
Ze spisu Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. 12 C 256/2007 Ústavní soud zjistil, že společnost VaK Bruntál, a. s., podala dne 14. 9. 2007 žalobu na určení neplatnosti rozhodčí smlouvy a vyloučení rozhodce proti společnosti FOCUS-METAL, s. r. o., (stěžovatel) a proti Mgr. M. M. Usnesením ze dne 4. 1. 2008 č. j. 12 C 256/2007-112 Okresní soud ve Frýdku-Místku řízení zastavil. Rozhodnutí odůvodnil tím, že Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku byla postoupena Okresním soudem v Bruntále věc žalobce VaK Bruntál, a. s., proti žalovaným FOCUS-METAL, s. r. o., a Mgr. M. M. o určení neplatnosti rozhodčí smlouvy a vyloučení rozhodce. Soud zjistil, že žalobce podal žalobu dne 5. 9. 2007 Okresnímu soudu v Bruntále a že odůvodnění žaloby je zcela totožné s odůvodněním žaloby podané dne 14. 9. 2007 u Okresního soudu ve Frýdku-Místku; řízení není dosud skončeno. Soud se opřel o §83 o. s. ř., podle kterého zahájení řízení brání tomu, aby o věci probíhalo u soudu jiné řízení. Řízení vedené původně u Okresního soudu v Bruntále zahájené dne 5. 9. 2007 tedy brání tomu, aby v téže věci probíhalo řízení u Okresního soudu ve Frýdku-Místku, na základě žaloby podané dne 14. 9. 2007.
Žalobce VaK Bruntál, a. s., napadl uvedené usnesení odvoláním, o kterém Krajský soud v Ostravě rozhodl napadeným usnesením ze dne 28. 2. 2008 č. j. 8 Co 111/2008-138 tak, že usnesení okresního soudu potvrdil. Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Tento výrok odůvodnil tím, že procesně úspěšným žalovaným prokazatelně v odvolacím řízení žádné náklady nevnikly.
Z předmětného spisu je však zřejmé, že stěžovateli náklady řízení vznikly. Je v něm založen přípis advokáta (okresnímu soudu doručen 5. 2. 2008 - č. l. 133) s přiloženou plnou mocí ze dne 10. 7. 2007 vystavenou stěžovatelem pro advokáta Mgr. R. G., ve kterém advokát žádá o zaslání stejnopisu odvolání k vyjádření. Dále je ve spisu založen přípis advokáta - okresnímu soudu doručen dne 19. 2. 2008 - obsahující vyjádření stěžovatele k odvolání žalobce s vyčíslením nákladů odvolacího řízení, které advokát účtuje, s průvodním dopisem okresního soudu ze dne 27. 2. 2008 (č. l. 141-142). Tyto přípisy advokáta však krajský soud nevzal v úvahu ani se o nich v odůvodnění svého výroku o nákladech řízení nijak nezmínil. Dále je ve spise založeno usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 5. 2008 č. j. 8 Co 111/2008-147, jímž se zamítá návrh stěžovatele ze dne 31. 3. 2008 (ve spise nezaložen) na provedení opravy zřejmé nesprávnosti usnesení odvolacího soudu, která se měla podle stěžovatele týkat právě chybného výroku o nákladech řízení. Obecný soud odůvodnil své rozhodnutí tím, že nešlo o chybu v psaní, v počtech či o jinou nesprávnost; plná moc pro advokáta byla obecnému soudu doručena dne 5. 2. 2008 a žádné další úkony stěžovatele nebyly do dne rozhodnutí odvolacího soudu podle obsahu spisu učiněny; podle soudu je nepřípustné, aby soud požadovaným postupem měnil obsah jinak bezchybného rozhodnutí.
III.
Ústavní soud zaslal návrh k vyjádření Krajskému soudu v Ostravě. Ten však jen odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Proto Ústavní soud nevzal toto vyjádření za základ svého zjištění a rozhodnutí.
IV.
Dle ustanovení §44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, může Ústavní soud se souhlasem účastníků od ústního jednání upustit, nelze-li od něho očekávat další objasnění věci. Vzhledem ke skutečnosti, že se stěžovatel ve stanovené lhůtě k žádosti o upuštění od ústního jednání nevyjádřil (stěžovatel byl poučen Ústavním soudem, že pokud ve stanovené lhůtě jeho souhlas či nesouhlas nebude Ústavnímu soudu doručen, bude mít Ústavní soud za to, že s upuštěním od ústního jednání souhlasí) a účastník řízení podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 12. 6. 2008 vyjádřil svůj souhlas s upuštěním od ústního jednání, a dále vzhledem k tomu, že Ústavní soud má za to, že od ústního jednání nelze očekávat další objasnění věci, bylo od ústního jednání v předmětné věci upuštěno.
V.
Ústavní soud již mnohokrát ve svých rozhodnutích konstatoval, že není součástí obecné soudní soustavy, a nepřísluší mu proto právo vykonávat dohled nad rozhodovací činností obecných soudů. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je oprávněn zasáhnout pouze tehdy, došlo-li jejich pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byl stěžovatel účastníkem, k porušení jeho základních práv či svobod chráněných ústavním pořádkem. Vzhledem k tomu, že se stěžovatel dovolával ochrany svého základního práva na spravedlivý proces, přezkoumal Ústavní soud z tohoto hlediska napadená rozhodnutí i řízení jim předcházející a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná.
Dle své ustálené judikatury Ústavní soud v detailech nepřezkoumává každé jednotlivé rozhodnutí obecných soudů o nákladech řízení. To neplatí pouze tehdy, pokud by došlo v rozhodnutí obecného soudu k procesnímu excesu, který by neměl toliko povahu běžného porušení podústavního práva, jehož náprava není úkolem Ústavního soudu, nýbrž by naopak měl charakter extrémního rozporu s principy spravedlnosti, či vykazoval-li by prvky svévole [srov. kupř. nález sp. zn. III. ÚS 607/04 ze dne 16. 2. 2006 (N 39/40 SbNU 325), nález sp. zn. III. ÚS 191/06 ze dne 25. 1. 2007 (N 14/44 SbNU 183), nález sp. zn. III. ÚS 624/06 ze dne 8. 2. 2007 (N 27/44 SbNU 319), usnesení sp. zn. III. ÚS 413/08 ze dne 4. 3. 2008 (ve SbNU nepublikováno, dostupné na http://nalus.usoud.cz)]. Právě v posuzovaném případě však k takovému rozporu s principy spravedlnosti došlo. Krajský soud v Ostravě výrok o nákladech řízení odůvodnil tím, že procesně úspěšným žalovaným prokazatelně v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly. Ze spisu však vyplývá, že stěžovateli náklady řízení, byť malé, vznikly. Stěžovatel (jeho právní zástupce) v řízení včas uplatnil právo na náhradu nákladů řízení, soud se však s touto otázkou dostatečně nevypořádal. To je zřejmé již z rekapitulace uvedené na jiném místě tohoto nálezu. Je vcelku nerozhodné, zda se tak stalo pro administrativní nedopatření (příslušné přípisy nebyly včas založeny do spisu) nebo z jiného důvodu. Postup krajského soudu v posuzované věci byl v rozporu s §224 o. s. ř. a je třeba jej hodnotit jako zásah do stěžovatelova práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.
Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání ústavní stížnosti podle §82 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, vyhověl a napadené rozhodnutí zrušil.