ECLI:CZ:NSS:2019:13.KSS.1.2019:191
sp. zn. 13 Kss 1/2019 - 191
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedkyně
JUDr. Miluše Doškové a členů JUDr. Václava Dudy, JUDr. Petra Kulawiaka, Mgr. Ing. Michala
Hanycha, JUDr. Petra Čápa a doc. JUDr. Markéty Selucké, Ph.D., v právní věci kárné
navrhovatelky: předsedkyně Okresního soudu v Chomutově JUDr. Kateřiny Vltavské, proti
kárně obviněnému JUDr. Liboru Lhoťanovi, soudci Okresního soudu v Chomutově, adresa
pro doručování Okresní soud v Chomutově, Na Příkopech 663, Chomutov, zast. JUDr. Jiřím
Císařem, advokátem se sídlem Revoluční 551/6, Ústí nad Labem, v řízení o kárné odpovědnosti
soudce, o návrhu na zahájení kárného řízení ze dne 8. 2. 2019,
takto:
JUDr. Libor Lhoťan, nar. X,
soudce Okresního soudu v Chomutově
se podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců
a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů
u zn áv á v i n n ým, že
jako soudce Okresního soudu v Chomutově zaviněným porušením svých povinností podle §79
odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně
některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) způsobil v době od 7. 10. 2014
do 7. 2. 2019 nedůvodné průtahy neprovedením úkonů v níže uvedených věcech vedených
u Okresního soudu v Chomutově:
1) sp. zn. 24 C 96/2012 v době od 7. 10. 2014 do 28. 11. 2016
2) sp. zn. 11 C 3/2015 v době od 21. 9. 2015 do 20. 10. 2017 a v době od 13. 8. 2018
do 7. 2. 2019
3) sp. zn. 11 C 12/2015 v době od 4. 5. 2015 do 8. 3. 2016 a v době od 13. 12. 2016
do 2. 9. 2018
4) sp. zn. 11 C 15/2015 v době 28. 4. 2015 do 11. 9. 2018
5) sp. zn. 11 C 51/2015 době od 21. 9. 2015 do 21. 7. 2016 a v době od 28. 11. 2016
do 2. 10. 2018
6) sp. zn. 11 C 75/2015 v době od 11. 11. 2015 do 3. 10. 2018
7) sp. zn. 11 C 77/2015 době od 17. 12. 2015 do 210. 2018
8) sp. zn. 11 C 79/2015 v době od 10. 12. 2015 do 17. 10. 2018
9) sp. zn. 11 C 105/2015 v době od 1. 4. 2016 do 7. 10. 2018
10) sp. zn. 11 C 111/2015 v době od 10. 12. 2015 do 2. 10. 2018
11) sp. zn. 11 C 140/2015 v době od 1. 4. 2016 do 2. 10. 2018
12) sp. zn. 11 C 187/2015 v době od 7. 1. 2016 do 6. 9. 2018
13) sp. zn. 11 C 188/2015 v době od 7. 1. 2016 do 1. 11. 2018
14) sp. zn. 11 C 195/2015 v době od 23. 3. 2016 do 4. 10. 2018
15) sp. zn. 44 Nc 9244/2009 v době od 2. 5. 2016 do 7. 2. 2019
16) sp. zn. 11 EXE 6/2017 v době od 28. 8. 2017 do 3. 1. 2019
17) sp. zn. 11 EXE 10/2017 v době od 13. 10. 2017 do 7. 2. 2019
18) sp. zn. 11 EXE 8/2017 v době od 30. 8. 2017 do 3. 1. 2019
19) sp. zn. 11 EXE 9/2017 v době od 15. 9. 2017 do 3. 1. 2019
20) sp. zn. 11 EXE 11/2017 v době od 17. 10. 2017 do 7. 2. 2019
21) sp. zn. 11 EXE 12/2017 v době od 20. 10. 2017 do 7. 2. 2019
22) sp. zn. 11 EXE 13/2017 v době od 2. 11. 2017 do 3. 1. 2019
23) sp. zn. 11 EXE 15/2017 v době od 10. 11. 2017 do 2. 1. 2019
24) sp. zn. 11 E 1/2018 v době od 15. 1. 2018 do 7. 2. 2019
25) sp. zn. 11 E 10/2017 v době od 13. 9. 2017 do 14. 11. 2018
26) sp. zn. 11 E 12/2017 v době od 10. 1. 2018 do 7. 2. 2019
27) sp. zn. 35 Sd 17/2013 v době od 18. 3. 2014 do 1. 11. 2015 a v době od 15. 12. 2015
do 7. 2. 2019
28) sp. zn. 35 Sd 1/2014 v době od 16. 12. 2015 do 7. 2. 2019
29) sp. zn. 35 Sd 2/2014 v době od 27. 3. 2014 do 1. 11. 2015 a v době od 3. 11. 2015
do 7. 2. 2019
30) sp. zn. 35 Sd 3/2014 v době od 10. 11. 2015 do 7. 2. 2019
31) sp. zn. 35 U 3/2013 v době od 7. 12. 2015 do 26. 7. 2017 a v době od 6. 2. 2018
do 7. 2. 2019
32) sp. zn. 35 U 2/2014 v době od 7. 11. 2017 do 7. 2. 2019
33) sp. zn. 35 U 8/2014 v době od 12. 1. 2016 do 26. 7. 2017 a v době od 16. 11. 2017
do 7. 2. 2019
t e dy
zaviněně porušil povinnosti soudce a ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů,
t í m s p ách al
kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb.
a za t o se mu u k l ád á
podle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb.
kárné opatření
snížení platu o 30 % na dobu 12 měsíců
Odůvodnění:
I.
Návrh na zahájení kárného řízení
[1] Předsedkyně Okresního soudu v Chomutově (dále též „navrhovatelka“) podala podle §8
odst. 2 písm. g) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „kárný zákon“) dne 8. 2. 2019 k Nejvyššímu
správnímu soudu jako soudu kárnému návrh na zahájení kárného řízení proti soudci téhož soudu
JUDr. Liboru Lhoťanovi (dále též „kárně obviněný“). Obvinila jej ve smyslu §87 zákona
č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších
zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, ze zaviněného porušení
svých povinností způsobením průtahů v následujících věcech, přičemž popsala způsob porušení
povinností
takto:
„1) sp. zn. 24 C 96/2012
Žaloba o neúčinnosti převodu majetku ve formě dohody dědiců došla soudu dne 31. 8. 2012. Dne
21. 7. 2014 vydal vyšší soudní úředník usnesení dle §107a o.s.ř. o nástupnictví na straně žalobce, dne
11. 9. 2014 bylo vydáno usnesení dle §115a o.s.ř., soudu došel nesouhlas s tímto řešením, dne 7. 10. 2014
předložen spis soudci, dne 5. 10. 2016 došla urgence rozhodnutí o procesním nástupnictví a dne
29. 11. 2016 soudce nařídil jednání na 11. 1. 2017, ačkoliv dosud nebylo rozhodnuto o procesním
nástupnictví. Soudce tak svou nečinností způsobil průtah nejméně v době od 7. 10. 2014 do 28. 11. 2016.
2) sp. zn. 11 C 85/2014
Žaloba o zaplacení částky 637 942 Kč s přísl. došla soudu dne 27. 8. 2014. Dne 9. 9. 2014 byl vydán
platební rozkaz, proti kterému byl dne 11. 9. 2014 podán odpor, poté předloženo soudci. Dne 18. 9. 2017
soudcem nařízeno jednání na 24. 10. 2017. Soudce tak svou nečinností způsobil průtah nejméně v době
od 11. 9. 2014 do 17. 9. 2017.
3) sp. zn. 11 C 177/2014
Žaloba o zaplacení částky 105 028 Kč došla soudu dne 22. 10. 2014. Dne 12. 11. 2014 byl vydán
platební rozkaz, proti kterému došel soudu dne 2. 12. 2014 odpor, dne 5. 1. 2015 byl spis předán soudci,
dne 19. 2. 2016 bylo vydáno usnesení dle §114b o.s.ř., dne 30. 3. 2016 došlo soudu vyjádření žalovaného,
dne 8. 4. 2016 byl spis předložen soudci, který dne 9. 5. 2018 vydal usnesení s výzvou žalobci k doplnění
tvrzení v žalobě. Soudce tak svou nečinností způsobil průtah nejméně v době od 5. 1. 2015 do 18. 2. 2016
a v době od 8. 4. 2016 do 8. 5. 2018.
4) sp. zn. 11 C 201/2014
Žaloba o zaplacení částky 61 163,25 Kč došla soudu dne 20. 11. 2014. Dne 26. 11. 2014 byl vydán
platební rozkaz, proti kterému dne 10. 12. 2014 došel soudu odpor, dne 5. 1. 2015 byl spis předložen
soudci, který dne 5. 1. 2016 dal pokyn k předložení vyššímu soudnímu úředníkovi k rozhodnutí
o procesním nástupnictví, dne 7. 1. 2016 vydal vyšší soudní úředník rozhodnutí o procesním nástupnictví
a spis byl dne 5. 2. 2016 předložen soudci. Dne 5. 11. 2016 bylo vydáno usnesení dle §115a o.s.ř. Dne
13. 12. 2016 byl spis předložen soudci, který dne 23. 4. 2018 nařídil jednání na 15. 6. 2018. Soudce tak
svou nečinností způsobil průtahy nejméně v době od 5. 1. 2015 do 4. 11. 2016 a v době od 13. 12. 2016
do 22. 4. 2018.
5) sp. zn. 11 C 237/2014
Žaloba o zaplacení částky 98 010 Kč s přísl. došla soudu dne 15. 12. 2014. Dne 5. 2. 2015 byl vydán
soudní tajemnicí platební rozkaz. Soudce spis obdržel v únoru 2015, dne 27. 3. 2016 došlo soudu vyjádření
žalovaného a dne 21. 7. 2016 došla soudu oprava skutkových tvrzení, dne 13. 7. 2017 bylo zasláno
vyjádření žalovaného žalobci, dne 20. 7. 2017 se vyjádřil žalobce, dne 24. 5. 2018 soudce nařídil jednání
na 11. 7. 2018, které proběhlo a bylo odročeno na neurčito za účelem vyčkání doplnění skutkových tvrzení
žalobcem a vyjádření žalovaného (nehospodárný postup v rozporu s požadavkem na koncentraci a řádnou
přípravu prvého jednání ve věci), dne 10. 8. 2018 došlo soudu doplnění skutkových tvrzení, na které nebylo
soudcem reagováno. Soudce tak svou nečinností způsobil průtah nejméně v době od 1. 3. 2015
do 12. 7. 2017 a v době od 10. 8. 2018 do 7. 2. 2019.
6) sp. zn. 11 C 3/2015
Žaloba o zaplacení částky 3 600 000 Kč s přísl. došla soudu dne 16. 1. 2015. Vyšší soudní úředník
vyzval dne 30. 3. 2015 k zaplacení soudního poplatku, dne 27. 7. 2015 vyšší soudní úředník vydal
usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení, podáno odvolání a v téže lhůtě byl soudní poplatek uhrazen,
vyšší soudní úředník tak dne 20. 8. 2015 usnesením zrušil usnesení o zastavení řízení, spis byl předán
soudci dne 20. 9. 2015, dosud bez úkonu. Soudce tak svou nečinností způsobil průtah nejméně v době od
21. 9. 2015 do 7. 2. 2019.
7) sp. zn. 11 C 12/2015
Žaloba, kterou podal insolvenční správce právnické osoby proti další právnické osobě, došla soudu dne
13. 3. 2015. Dne 26. 3. 2015 byl vydán platební rozkaz, proti kterému došel soudu dne 13. 4. 2015
odpor, dne 4. 3. 2016 urguje žalobce zaslání odporu k vyjádření, který mu byl zaslán 8. 3. 2016, dne
13. 12. 2016 byl spis předložen soudci, dne 3. 9. 2018 nařídil soudce jednání na 24. 10. 2018. Soudce
tak svou nečinností způsobil průtah nejméně v době od 1. 5. 2015 do 8. 3. 2016 a v době od 13. 12. 2016
do 2. 9. 2018.
8) sp. zn. 11 C 15/2015
Žaloba o zaplacení částky 246 557 Kč s přísl. došla soudu dne 13. 1. 2015. Dne 24. 2. 2015 byl podán
proti vydanému platebnímu rozkazu odpor, dne 9. 3. 2015 došlo soudu doplnění odporu a spis byl předložen
soudci, který dne 12. 9. 2018 nařídil jednání na 17. 10. 2018. Soudce tak svou nečinností způsobil průtah
nejméně v době od 10. 3. 2015 do 11. 9. 2018.
9) sp. zn. 11 C 51/2015
Žaloba o zaplacení částky 5 471,40 Kč s přísl. došla soudu dne 22. 7. 2015. Dne 30. 7. 2015 byla věc
převedena do C, dne 13. 8. 2015 vydáno usnesení k zaplacení soudního poplatku, dne 21. 9. 2015 spis
předložen soudci, dne 22. 7. 2016 vydána výzva žalobci k upřesnění označení žalovaného, dne 2. 8. 2016
došla odpověď žalovaného, dne 19. 10. 2016 provedena lustrace na Slovensku, dne 10. 11. 2016 sděleno
OS Bratislava, jaká je adresa trvalého pobytu žalovaného, spis předložen soudci, dne 3. 10. 2018 vydáno
usnesení dle §114b o.s.ř. žalovanému. Soudce tak svou nečinností způsobil průtah nejméně v době
od 21. 9. 2015 do 21. 7. 2016 a v době od 10. 11. 2016 do 2. 10. 2018.
10) sp. zn. 11 C 75/2015
Žaloba o zaplacení částky 11 458 Kč došla soudu dne 24. 9. 2015. Dne 4. 11. 2015 byl podán odpor,
dne 10. 11. 2015 došlo vyjádření k odporu, dne 4. 10. 2018 nařídil soudce jednání na 9. 11. 2018.
Soudce tak svou nečinností způsobil průtah nejméně v době od 11. 11. 2015 do 3. 10. 2018.
11) sp. zn. 11 C 77/2015
Žaloba týkající se vypořádání společného jmění manželů došla soudu dne 11. 11. 2015. Dne 23. 11. 2015
vydána výzva k zaplacení soudního poplatku, spis soudci předložen 17. 12. 2015, který dne 3. 10. 2018
nařídil jednání na 9. 11. 2018. Soudce tak svou nečinností způsobil průtah nejméně v době
od 17. 12. 2015 do 2. 10. 2018.
12) sp. zn. 11 C 79/2015
Žaloba týkající se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví došla soudu dne 12. 11. 2015. Dne
19. 11. 2015 vyšší soudní úřednice vyzvala žalobce k zaplacení soudního poplatku, dne 10. 12. 2015 spis
předložen soudci, dne 18. 10. 2018 nařídil soudce jednání na 16. 11. 2018. Soudce tak svou nečinností
způsobil průtah nejméně v době od 10. 12. 2015 do 17. 10. 2018.
13) sp. zn. 11 C 105/2015
Žaloba o zaplacení částky 420 000 Kč došla soudu dne 3. 12. 2015. Dne 7. 12. 2015 bylo vydáno
usnesení týkající se soudního poplatku, dne 11. 2. 2016 byla vydána výzva dle §115a o.s.ř. účastníkům,
v březnu 2016 byl sdělen nesouhlas s rozhodnutím bez jednání, dne 1. 4. 2016 byl spis předložen soudci
a dne 8. 10. 2018 bylo soudcem nařízeno jednání na 9. 11. 2018. Soudce tak svou nečinností způsobil
průtah nejméně v době od 1. 4. 2016 do 7. 10. 2018.
14) sp. zn. 11 C 111/2015
Žaloba o zaplacení částky 10 724 Kč s přísl. došla soudu 4. 12. 2015. Dne 10. 12. 2015 předán spis
soudci, dne 6. 2. 2018 došla žádost žalobce o opravu písařské chyby v návrhu, dne 3. 10. 2018 dán pokyn
k předložení vyššímu soudnímu úředníkovi k ustanovení kolizního opatrovníka. Soudce tak svou nečinností
způsobil průtah nejméně v době od 10. 12. 2015 do 2. 10. 2018.
15) sp. zn. 11 C 140/2015
Žaloba o náhradu škody došla soudu dne 9. 12. 2015. Dne 17. 12. 2015 úkon vyššího soudního úředníka
k výběru soudního poplatku, dne 11. 2. 2016 usnesení vyššího soudního úředníka dle §115a o. s. ř.
účastníkům, v březnu 2016 došel nesouhlas s rozhodnutím bez jednání, dne 1. 4. 2016 byl spis předložen
soudci, který dne 3. 10. 2018 nařídil jednání na 14. 11. 2018. Soudce tak svou nečinností způsobil průtah
nejméně v době od 1. 4. 2016 do 2. 10. 2018.
16) sp. zn. 11 C 187/2015
Žaloba o náhradu škody ve výši 9 870 052 Kč s přísl. došla původně dne 3. 4. 2015 Obvodnímu soudu
pro Prahu 1, dne 14. 11. 2015 vyslovil tento soud svou místní nepříslušnost, právní moc usnesení nastala
dne 5. 12. 2015 a dne 17. 12. 2015 byla věc postoupena Okresnímu soudu v Chomutově. Dne 7. 1. 2016
byla věc předložena soudci. Dne 7. 9. 2018 byl dán pokyn vyššímu soudnímu úředníkovi pro vyjádření
se k podjatosti soudců, dosud bez úkonu. Soudce tak svou nečinností způsobil průtah nejméně v době
od 7. 1. 2016 do 6. 9. 2018.
17) sp. zn. 11 C 188/2015
Žaloba o určení vlastnického práva k nemovitostem došla soudu dne 17. 12. 2015. Dne 7. 1. 2016 předán
spis soudci, dne 14. 1. 2016 doplnil žalobce plnou moc, dne 2. 11. 2018 vyzval soudce žalované k vyjádření
se k žalobě, v průběhu prosince došla vyjádření stran, soudci dosud nepředloženo. Soudce tak svou nečinností
způsobil průtah nejméně v době od 7. 1. 2016 do 1. 11. 2018.
18) sp. zn. 11 C 195/2015
Žaloba o zaplacení částky 4 392 Kč s přísl. došla soudu dne 16. 9. 2015. Dne 9. 12. 2015 bylo vydáno
usnesení o zrušení elektronického platebního rozkazu, dne 11. 2. 2016 bylo vydáno usnesení dle 115a o.s.ř.
účastníkům, dne 16. 3. 2016 došlo soudu vyjádření žalované, spis byl předložen soudci dne 23. 3. 2016,
soudce až dne 5. 10. 2018 rozhodl o přiřazení věci do seznamu jednání na den 10. 10. 2018, kdy byl
vyhlášen rozsudek, který nabyl právní moci dne 12. 11. 2018. Soudce tak svou nečinností způsobil průtah
nejméně v době od 23. 3. 2016 do 4. 10. 2018.
19) sp. zn. 44 Nc 9244/2009
Dne 2. 5. 2016 postoupen spis exekutora s návrhem povinného na zastavení a odklad, přes dotazy
a urgence exekutora ze dne 8. 6. 2017, 5. 1. 2018, 25. 9. 2018 a 5. 11. 2018 bez úkonu a reakce. Podle
obsahu spisu soudce zavinil průtah nejméně v době od 2. 5. 2016 do 7. 2. 2019.
20) sp. zn. 11 EXE 6/2017
Ve věci návrhu na prohlášení o majetku, který soudu došel 25. 8. 2017, nebyly učiněny přes urgenci ze dne
7. 9. 2018 žádné úkony až do 4. 1. 2019, kdy soudce předvolal povinného k prohlášení o jeho majetku
na 13. 3. 2019. Podle obsahu spisu soudce zavinil průtah nejméně v době od 25. 8. 2017 do 3. 1. 2019.
21) sp. zn. 11 EXE 10/2017
Ve věci návrhu na prohlášení o majetku, který soudu došel 13. 10. 2017, nebyly učiněny přes urgenci
z 29. 11. 2018 žádné úkony soudce. Podle obsahu spisu soudce zavinil průtah nejméně v době
od 13. 10. 2017 do 7. 2. 2019.
22) sp. zn. 11 EXE 8/2017
Ve věci návrhu na prohlášení o majetku, který soudu došel 30. 8. 2017, nebyly učiněny přes opakované
urgence z 15. 6. 2018 a 13. 9. 2018 žádné úkony až do 4. 1. 2019, kdy soudce předvolal povinného
k prohlášení o jeho majetku na 13. 3. 2019. Podle obsahu spisu soudce zavinil průtah nejméně
od 30. 8. 2017 do 3. 1. 2019.
23) sp. zn. 11 EXE 9/2017
Ve věci návrhu na prohlášení o majetku, který soudu došel 15. 9. 2017, nebyly učiněny přes opakované
urgence z 6. 4. 2018, 25. 7. 2018 a 5. 11. 2018 žádné úkony až do 4. 1. 2019, kdy soudce předvolal
povinného k prohlášení o jeho majetku na 13. 3. 2019. Podle obsahu spisu soudce zavinil průtah nejméně
v době od 15. 9. 2017 do 3. 1. 2019.
24) sp. zn. 11 EXE 11/2017
Ve věci návrhu na prohlášení o majetku, který soudu došel 17. 10. 2017, nebyly učiněny žádné úkony
soudce. Podle obsahu spisu soudce zavinil průtah nejméně v době od 17. 10. 2017 do 7. 2. 2019.
25) sp. zn. 11 EXE 12/2017
Ve věci návrhu na prohlášení o majetku, který soudu došel 20. 10. 2017, nebyly učiněny od dojití návrhu
žádné úkony soudce. Podle obsahu spisu soudce zavinil průtah nejméně v době od 20. 10. 2017
do 7. 2. 2019.
26) sp. zn. 11 EXE 13/2017
Ve věci návrhu na prohlášení o majetku, který soudu došel 2. 11. 2017, nebyly učiněny přes
opakované urgence z 6. 3. 2018 a 27. 6. 2018 žádné úkony až do 4. 1. 2019, kdy soudce předvolal
povinného k prohlášení o jeho majetku na 13. 3. 2019. Podle obsahu spisu soudce zavinil průtah nejméně
v době od 2. 11. 2017 do 3. 1. 2019.
27) sp. zn. 11 EXE 15/2017
Ve věci návrhu na prohlášení o majetku, který soudu došel 10. 11. 2017, nebyly učiněny přes opakované
urgence z 8. 3. 2018 a 24. 7. 2018 žádné úkony až do 3. 1. 2019, kdy soudce předvolal povinného
k prohlášení o jeho majetku na 13. 3. 2019. Podle obsahu spisu soudce zavinil průtah nejméně v době
od 10. 11. 2017 do 2. 1. 2019.
28) sp. zn. 11 E 1/2018
Ve věci výkonu rozhodnutí prodejem závodu, který došel dne 15. 1. 2018 soudu, neučinil soudce žádný
úkon. Podle obsahu spisu soudce zavinil průtah nejméně v době od 15. 1. 2018 do 7. 2. 2019.
29) sp. zn. 11 E 10/2017
Ve věci výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, který došel soudu, dne 13. 9. 2017,
následovala výzva vyššího soudního úředníka k zaplacení soudního poplatku z 18. 9. 2017, soudce nařídil
výkon rozhodnutí až dne 15. 11. 2018. Podle obsahu spisu soudce zavinil průtah nejméně od 13. 9. 2017
do 14. 11. 2018.
30) sp. zn. 11 E 12/2017
Ve věci výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, který došel soudu dne 1. 11. 2017,
dne 30. 11. 2017 zaslal soudce vyrozumění katastrálnímu úřadu, který vznesl dotaz na soud dne
18. 12. 2017, dne 6. 8. 2018 a 1. 10. 2018 učinil exekutor dotaz na soud o stavu řízení, který zůstal
bez reakce soudce, následovala výzva vyššího soudního úředníka k zaplacení soudního poplatku
z 18. 9. 2017, dne 30. 11. 2017 zaslal soudce vyrozumění katastrálnímu úřadu a dal pokyn k vybrání
soudního poplatku, od 10. 1. 2018 spis u soudce, poté zřejmě na ústní pokyn soudce v prosinci 2017 bylo
vydáno usnesení dne 19. 12. 2017. Podle obsahu spisu soudce zavinil průtah nejméně od 10. 1. 2018
do 7. 2. 2019.
31) sp. zn. 35 Sd 17/2013
Ve věci návrhu na přijetí motocyklu do soudní úschovy ze dne 2. 8. 2013 učinil soudce první úkon až dne
5. 3. 2014, dne 2. 11. 2015 soudce vydal výzvu ohledně předmětu úschovy, dne 15. 12. 2015 požádal
o sdělení ohledně soudní úschovy, dosud bez úkonu. Soudce tak svou nečinností způsobil průtah nejméně
v době od 18. 3. 2014 do 1. 11. 2015 a v době od 15. 12. 2015 do 7. 2. 2019.
32) sp. zn. 35 Sd 1/2014
Ve věci návrhu na přijetí vozidla Peugeot do soudní úschovy ze dne 3. 3. 2014 učinil první úkon soudce dne
3. 11. 2015, dne 15. 12. 2015 předal spis do kanceláře. Soudce tak svou nečinností způsobil průtah
nejméně v době od 16. 12. 2015 do 7. 2. 2019.
33) sp. zn. 35 Sd 2/2014
Ve věci návrhu na přijetí vozidla Škoda Superb 3 U do soudní úschovy, který došel soudu dne 27. 3. 2014,
učinil soudce první a jediný úkon dne 2. 11. 2015. Podle obsahu spisu soudce svou nečinností způsobil
průtah nejméně v době od 27. 3. 2014 do 1. 11. 2015 a v době od 3. 11. 2015 do 7. 2. 2019.
34) sp. zn. 35 Sd 3/2014
Ve věci návrhu na uložení věci do soudní úschovy v souvislosti s usnesením OSZ Ústí nad Labem, který
došel soudu dne 12. 5. 2014, učinil soudce první a jediný úkon dne 9. 11. 2015. Podle obsahu spisu soudce
svou nečinností způsobil průtah nejméně v době od 10. 11. 2015 do 7. 2. 2019.
35) sp. zn. 35 U 3/2013
Ve věci návrhu na umoření směnky došel soudu dne 16. 9. 2013. Spis dne 10. 3. 2014 předložen soudci,
dne 30. 10. 2015 soudce rozhodl a prohlásil směnku za umořenou, dne 7. 12. 2015 byl spis předložen
soudci s vyjádřením navrhovatele, dne 27. 7. 2017 vydal soudce výzvu k odstranění vad odvolání a dne
6. 2. 2018 byl spis předložen soudci, který odvolání dosud nepředložil odvolacímu soudu. Podle obsahu spisu
soudce zavinil průtah nejméně v době od 7. 12. 2015 do 26. 7. 2017 a v době od 6. 2. 2018
do 7. 2. 2019.
36) sp. zn. 35 U 2/2014
Ve věci návrhu na umoření směnky došel návrh soudu dne 11. 8. 2014. Prvotní úkony činila vyšší soudní
úřednice, u soudce spis od 17. 10. 2016, dne 27. 7. 2017 vydáno rozhodnutí, dne 6. 11. 2017 spis
předložen soudci s ohledem na návrh na prohlášení směnky za umořenou, poté bez úkonu. Podle obsahu
spisu soudce zavinil průtah nejméně od 7. 11. 2017 do 7. 2. 2019.
37) sp. zn. 35 U 8/2014
Návrh na umoření směnky došel soudu dne 2. 10. 2014. Poté úkony vyššího soudního úředníka dne
5. 11. 2015 a 6. 1. 2016, dne 12. 1. 2016 spis předložen soudci, dne 27. 7. 2017 vydáno prohlášení, dne
16. 11. 2017 spis předložen soudci, dosud bez úkonu. Podle obsahu spisu soudce zavinil průtahy nejméně
v době od 12. 1. 2016 do 26. 7. 2017 a v době od 16. 11. 2017 do 7. 2. 2019.“
[2] Navrhovatelka shrnula výrokovou část návrhu tak, že soudce zavinil průtahy tím, že se spisy
nepracoval, nereagoval na dotazy a urgence, nevydával rozhodnutí a neprováděl úkony směřující
ke skončení věci; v tom spatřuje zaviněné porušení povinností soudce a ohrožení důvěry
v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. V odůvodnění návrhu
s poukazem na výsledky prověrky nevyřízených věcí provedené místopředsedou soudu JUDr. P.
Š. podrobněji rozepsala pohyb spisů, které jsou předmětem návrhu.
[3] Navrhovatelka dále poukázala na povinnost soudce rozhodovat v zákonem stanovených
či přiměřených lhůtách plynoucí z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a z čl. 6
Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, podle nichž jde o součást práva
na spravedlivý proces. Proto je třeba porušení těchto povinností hodnotit jako zaviněné porušení
povinností soudce a jako jednání způsobilé narušit důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů
ve smyslu §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. Dále k tomu poukázala na znění §79 odst. 1
a §80 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, z čehož dovodila naplnění skutkové podstaty
kárného provinění podle §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. Zavinění průtahů soudcem
navrhovatelka spatřuje v tom, že se spisy nepracoval, nereagoval na dotazy a urgence, nevydával
rozhodnutí a neprováděl úkony směřující ke skončení věci.
[4] K osobě kárně obviněného soudce navrhovatelka v návrhu uvedla, že problémy
s dodržováním lhůt měl již na předchozím pracovišti, což vedlo k tomu, že se v roce 1991 vzdal
funkce soudce. S účinností od 1. 1. 2008 byl jmenován soudcem Okresního soudu v Chomutově
a byl zařazen do civilního oddělení. Byla mu svěřena exekuční agenda (rozhodování podle
z. č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti - exekuční řád,
ve věcech E - výkon rozhodnutí dle o.s.ř.), a doplňková, rozsahem drobná, agenda (agenda
soudních úschov, prohlášení o majetku, rozvrhové řízení dle daňového řádu), v roce 2013 rovněž
agenda dědická, kterou však v roce 2014 převzal jiný soudce stejně jako agendu soudních úschov.
Od roku 2015 byla kárně obviněnému svěřena pouze agenda obchodněprávních věcí v rozsahu
60 %. Na jeho žádost byl tehdejším předsedou soudu JUDr. P. Š. v rozvrhu práce určen v roce
2016 k rozhodování ve věcech občanskoprávních mimo věcí podle zákoníku práce v rozsahu 100
%, když exekuční agendu převzala Mgr. K. Nápad všech civilních věcí mu byl zastaven od 1. 4.
2016 do 1. 6. 2017 a opět od 1. 3. 2018 dosud, a to v souvislosti s tím, že na mateřskou
dovolenou odešla soudkyně specializující se na exekuční problematiku, a kárně obviněný se měl
podílet na jejím zastupování. K dispozici měl pro exekuční agendu asistentku Mgr. R. J. (ještě v
roce 2018, a to do doby, než byla jmenována soudkyní), která mu připravovala koncepty
rozhodnutí a další podklady, kromě toho pro něho pracovali tři vyšší soudní úředníci. Poté, co již
neměl k dispozici asistentku, mu byl dán k dispozici vyšší soudní úředník (dále též „VSÚ“) V. Š.,
který mu mj. připravoval koncepty většiny rozhodnutí týkajících se zastavení exekuce, odkladů
exekucí apod.
[5] Navrhovatelka upozornila na skutečnost, že kárně obviněnému byla dne 14. 12. 2009 uložena
výtka za to, že v době výkonu pracovní pohotovosti odjel na Slovensko řešit vážné rodinné
problémy. Další výtka mu byla udělena dne 14. 8. 2012 za nečinnost v cca 91 exekučních věcech
(převážně šlo o nepředložená odvolání či vůbec neřešená podání účastníků odvolávajících
se do rozhodnutí o exekuci).
[6] Během posledních let byly prováděny prověrky senátu kárně obviněného v exekuční agendě
bez udělení kárného opatření, přičemž zjištěné průtahy byly se soudcem projednány. Byly zjištěny
opakované nedostatky a namísto kárného řešení bývalý předseda zdejšího soudu se soudcem
nedostatky projednal a soustředil se na zvýšenou kontrolu.
[7] Po nástupu navrhovatelky do funkce předsedkyně Okresního soudu v Chomutově
od 15. 1. 2016 kárně obviněný přijal společně s dalšími pěti civilními soudci účast na projektu,
jehož smyslem bylo odstranění nedodělků v civilním oddělení. Projekt spočíval v zapojení
asistentů do procesu přípravy jednoduchých rozhodnutí. Kárně obviněný této možnosti využil
a dokonce se naučil pracovat v programu APSTR, který umožňuje rychlé zpracování
tzv. bagatelních věcí. Jeho aktivní přístup k možnosti využití této pomoci navrhovatelka
oceňovala. V letech 2016 a 2017 vyřídil poměrně velké množství věcí, ale prokazatelně se zabýval
věcmi mladších časových řad.
[8] K výkonnosti kárně obviněného navrhovatelka poukázala na tabulku o nápadu a vyřízených
věcech, z níž byly vypuštěny údaje předcházející roku 2014, od něhož jsou datovány žalované
průtahy:
„V agendě C
v roce 2014 celkem 269 věcí, vyřídil 109 věcí;
v roce 2015 celkem 221 věcí, vyřídil 153 věcí;
v roce 2016 celkem 649 věcí, vyřídil 563 věcí;
v roce 2017 celkem 199 věcí, vyřídil 471 věcí;
v roce 2018 celkem 60 věcí, vyřídil 227 věcí;
V agendě E
v roce 2014 celkem 9 věcí, vyřídil 6 věcí;
v roce 2015 celkem 0 věcí, vyřídil 20 věcí;
v roce 2016 celkem 1 věc, vyřídil 2 věci;
v roce 2017 celkem 13 věcí, vyřídil 8 věcí;
v roce 2018 celkem 8 věcí, vyřídil 6 věcí;
V agendě EXE
v roce 2014 vyřídil 6 věcí;
v roce 2015 vyřídil 8 věcí;
v roce 2016 vyřídil 108 věcí;
v roce 2017 vyřídil 230 věcí;
v roce 2018 vyřídil 247 věcí;
Prohlášení o majetku v EXE
v roce 2017 celkem 15 věcí, vyřídil 3 věci;
v roce 2018 celkem 18 věcí, vyřídil 0 věcí.“
[9] Kárně obviněný ovšem nepracoval stejně se všemi spisy a nechával bez povšimnutí spisy
starších časových řad, což vyústilo v hloubkovou prověrku jeho senátu ve dnech
10. 4. - 17. 4. 2018. Výsledkem bylo udělení „důtky“ dne 12. 6. 2018 za absenci úkonů v 7 spisech
(jednalo se o nejzávažnější případy, v nichž nebyly výjimkou dvouleté průtahy, v jednom případě
dokonce téměř čtyřletý). Současně byla kárně obviněnému stanovena tříměsíční lhůta
pro následnou kontrolu se zaměřením (navíc) na kontrolu spisů došlých v letech 2014 a 2015.
Spisy, s jejichž průtahy souvisela udělená výtka, jsou skončené.
[10] Dne 1. 11. 2018 byla ze strany Krajského soudu v Ústí nad Labem provedena kontrola
neskončených věcí starších tří let, ze které vyplynul pokyn k hloubkové kontrole senátu kárně
obviněného, při níž byly zjištěny další průtahy; soudce byl s jejími výsledky seznámen dne
7. 2. 2019.
[11] Ze všech těchto důvodů navrhovatelka požaduje, aby kárně obviněný soudce byl odvolán
z funkce soudce. K návrhovým tvrzením navrhla výslech svědků JUDr. P. Š. a V. Š., výsledky
prověrek jednotlivých agend provedených ve dnech 2. 7. 2014, 23. 7. 2014, 19. 7. 2016, 17. 1.
2017, 16. 1. 2018, 10. - 17. 4. 2018, výsledky kontroly Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne
1. 11. 2018 a výsledky prověrky ze dne 28. 1. 2019. Dále k důkazu navrhla rozhodnutí o udělení
výtky uložené kárně obviněnému dne 12. 6. 2018. K návrhu připojila souhrnný přehled propočtu
výkonnosti civilních soudců Okresního soudu v Chomutově v letech 2016 - 2018 a přehled
výkonnosti soudců tohoto soudu v téže době.
II.
Vyjádření kárně obviněného
[12] V rámci postupu podle §13 kárného zákona kárný soud vyžádal vyjádření kárně obviněného
soudce. Ten tak učinil opakovaně. Ve vyjádření ze dne 25. 3. 2019 uvedl, že nemožnost
rozhodování v přijatelných lhůtách trápí všechny soudce Okresního soudu v Chomutově; důvody
jsou objektivní. Soud není obsazen tak, aby soudci nebyli přetěžováni, a navíc není agenda
rozdělována spravedlivě mezi jednotlivé soudce. Kárně obviněný dříve pracoval u Okresního
soudu v Karviné, kde byla práce organizována tak, že k průtahům nedocházelo. U Okresního
soudu v Chomutově se s průtahy systémově počítá, přičemž kárně obviněný má nejnižší počet
neskončených věcí. Ostatní soudci civilního úseku mají pouze jednu agendu, kdežto soudní
oddělení 11 C k tomu má spisy individuálně přidělené po jiných soudcích, exekuční agendu EXE
a výkonu rozhodnutí E. Přitom v době, kdy mu byly přidělovány věci převážně civilní, byl jeho
výkon nadprůměrný. Ve vyjádření ze dne 25. 4. 2019 kárně obviněný tuto argumentaci zopakoval
a zdůraznil, že se nebojí transparentní soutěže s ostatními soudci za spravedlivých podmínek.
V minulosti byla agenda EXE a E současně vyřizována pěti soudci, posléze pouze dvěma.
Po odchodu Mgr. K. na mateřskou dovolenou byl požádán o její zastupování včetně zastupování
další soudkyně Mgr. K. Proto žádal předsedkyni soudu, aby exekuční agendou zatěžován nebyl,
neboť současně byl oslaben i pomocný aparát na tomto úseku. To vše považuje za zjistitelné
z rozboru zatížení soudců od roku 2011 za jednotlivé měsíce, který navrhl vyžádat od
navrhovatelky, a dále navrhl výslech bývalé soudkyně Mgr. M. K., neboť současné soudce nechce
vystavit problémům s vedením soudu. Ve vyjádření ze dne 3. 6. 2019 kárně obviněný shrnul
úkony v jednotlivých spisech s uvedením úkonů učiněných po poslední kontrole (navíc uvedl věc
sp. zn. 11 EXE 2/2018 a naopak opomněl věc sp. zn. 35 U 8/2014, přičemž počínaje položkou
28 se číselně rozchází s návrhem). Z tohoto vyjádření plyne, že řízení bylo skončeno ve věcech
sp. zn. 24 C 96/2012, sp. zn. 11 C 15/2015, sp. zn. 11 C 51/2015, sp. zn. 11 C 75/2015, sp. zn.
11 C 77/2015, sp. zn. 11 C 79/2015, sp. zn. 11 C 105/2015, sp. zn. 11 C 140/2015, sp. zn. 11 C
195/2015, sp. zn. 11 EXE 6/2017, sp. zn. 11 EXE 10/2017, sp. zn. 11 EXE 8/2017,
sp. zn. 11 EXE 9/2017, sp. zn. 11 EXE 11/2017, sp. zn. 11 EXE 12/2017, sp. zn. 11 EXE 13/2017,
sp. zn. 11 EXE 15/2017, sp. zn. 35 Sd 17/2013, sp. zn. 35 Sd 1/2014, sp. zn. 35 Sd 2/2014, sp.
zn. 35 Sd 3/2014, sp. zn. 35 U 3/2013, sp. zn. 35 U 2/2014, tedy ve 23 věcech, přičemž u dalších
dvou věcí, a to sp. zn. 11 E 1/2018 a sp. zn. 11 E 10/2017 to není výslovně uvedeno, ale lze tak
soudit z popisu úkonů.
III.
Průběh ústních jednání
III.1.Přednesení kárného návrhu
[13] Navrhovatelka při jednání konaném dne 4. 6. 2019 poukázala na písemný návrh a doplnila,
že kárně obviněný neměl přehled o svých spisech a celkového výkonu dosahoval opomíjením
starších věcí. Přitom se iniciativně zapojil do projektu sledujícího odbřemenění soudu, při kterém
vyřídil velké množství věcí, měsíčně až 51; nepovšimla si ovšem včas, že si nedovede
zorganizovat práci. Také proto, že měl novější spisy, nebyla jeho činnost tak kontrolována,
a že má vážné nedostatky, se zjistilo až v letech 2017 a 2018. Problémové spisy nejprve
pod stálou kontrolou řešil, takže to vypadalo, že problémy zvládne. Výsledky prověrek s ním byly
projednávány, naposledy na Krajském soudě v Ústí nad Labem s doporučením rezignace; kárně
obviněný ovšem nevidí problém u sebe. Výsledkem tohoto projednání bylo, že nařídil jednání
v civilních průtahových věcech. Kárná navrhovatelka také opakovaně musela řešit stížnosti
na nečinnost, a to i v případech dříve urgovaných. Celkově tedy s kárně obviněným v minulosti
byly dobré zkušenosti, byl ochotný a výkonný, ale na druhé straně zanedbával spisy starších
časových řad, což činil i přes opakované zastavení nápadu civilních věcí, k čemuž bylo naposledy
přistoupeno od 1. 3. 2018 dosud. Na kárném návrhu trvá včetně požadavku na odvolání z funkce
soudce.
III.2.Vyjádření a výpověď kárně obviněného
[14] Kárně obviněný poukázal na veškerá svá písemná vyjádření a při svém výslechu zejména
uvedl, že u Okresního soudu v Chomutově není se soudci rovně zacházeno. Rozvrh práce
je špatně postavený; je-li třeba zastoupení, dá se to tomu soudci, který se účinně nebrání. V době,
kdy k soudu nastoupil, vykonávalo exekuční agendu pět soudců, což bylo postupně redukováno
na dva soudce, potřební jsou tři soudci; úsek je tak poddimenzován. Tato agenda je velmi složitá,
neustále v ní obíhají spisy, zátěž je také zvyšována zastupováním kolegyň na mateřské dovolené.
Po odchodu kolegyně K.-K. výslovně předsedkyni soudu prosil, aby mu exekuční agendu
nedávala, jde o zničující agendu, které se všichni vyhýbají. Pět z ostatních soudců má pouze jednu
agendu. V exekuční agendě mu také nevyhovuje závislost na práci vyššího soudního úředníka,
s V. Š. si navíc nesedli ve spolupráci. K vytýkaným průtahům došlo, ale průtahy u tohoto soudu
mají všichni, u soudu je proto nezdravá atmosféra, protože se všichni neustále bojí kárného
řízení. On sám má nejméně neskončených věcí a bylo tomu tak, i když neměl zastavený nápad.
Asistentku měl k dispozici pouze v době akce zaměřené na vyřizování bagatelních věcí. Vždy se
snažil o dobrý výkon, ale měl-li mnoho věcí, pak nevěděl co dřív.
[15] K dotazům soudu uvedl, že stav nedodělků nesledoval, pouze vnímal barvu spisu, neboť
nedodělky jsou podle stáří barevně odlišeny obalem. Je si vědom, že zanedbal evidenční kontrolu.
Zastavení nápadu pro něho znamenalo pouze volnější prostor pro exekuční agendu.
Administrativní podpora byla nedostatečná. Přitom když byly problémy se zatížením před sedmi
lety, JUDr. Š. to vyřešil. V exekuční agendě napadá cca 12 500 věcí ročně. Asistentku měl jen k
cílené civilní akci, na exekuční agendu má jen VSÚ Š., s nímž nefunguje spolupráce. Požadoval
přidělení asistenta na civilní agendu, ne na exekuční.
III.3. Dokazování
[16] Svědek JUDr. P. Š. uvedl, že je místopředsedou pro civilní úsek, dříve byl předsedou soudu.
V době, kdy kárně obviněný nastupoval k okresnímu soudu, byl svědek předsedou soudcovské
rady. Kárně obviněný byl přijímán pro posílení exekučního úseku, který byl v roce 2009 budován.
Po skončení obchodní agendy mu byla přidělena agenda civilní. Problémy s kárně obviněným
byly i v minulosti, např. nepředložil k rozhodnutí 200 odvolání. I v agendě C nechával bez
povšimnutí některé spisy, a to i přes urgence či stížnosti. V agendě C se jedná z 90% o závazkové
věci, tedy nikoliv složité. Složité věci nechával kárně obviněný stranou. Dříve u tohoto soudu
platilo, že věci neskončené do tří let nejsou staré, neboť existovaly nedodělky i v řádu 5 – 7 let.
Nyní se stav výrazně zlepšuje. Kárně obviněný preferoval věci k rychlému skončení, tzv.
vyzobával. Kárně obviněný nemá ve své práci systém, je u něho zřejmá chaotičnost a bezradnost.
Má problémy se spoluprací, spolupracovníky i účastníky řízení je považován za podivína, kolegy
není uznáván a přičítají mu celosoudní problémy. U složitých věcí nepostupuje systematicky a
průtahy jsou toho důsledkem.
[17] K dotazu soudu svědek uvedl, že přes problémy s kárně obviněným v minulé době, on sám
kárné řízení nevyužil, neboť tehdy vedl náročné kárné řízení s jiným soudcem. Problémy kárně
obviněného ve spolupráci s VSÚ spočívaly v tom, že např. ani nepodepisoval jím připravené
koncepty, které se mu hromadily v kanceláři. Je pravdou, že u Okresního soudu v Chomutově
jsou všichni soudci výrazně zatíženi, což se může projevovat v kvalitě rozhodování. Kárně
obviněný měl k dispozici dostatečný a kvalitní podpůrný aparát. Nevybavuje si, že by v minulosti
exekuční agendu vyřizovalo pět soudců, pokud jde o kárně obviněného, měl k dispozici dostatek
podpůrného aparátu. K dotazu kárné navrhovatelky uvedl, že provedl náslech při jednání a zjistil,
že jednání kárně obviněného nemělo řádnou formu. Osobně je názoru, že měl být podán návrh
na odvolání z funkce pro nezpůsobilost. K dotazu obhájce na zatížení kárně obviněného uvedl,
že se mu v minulosti opakovaně zastavoval nápad, odebraly se mu problémové spisy a dostal
civilní agendu, kterou chtěl. Z ostatních čtrnácti soudců má pět soudců dvě agendy, kárně
obviněný měl do prosince 2018 k dispozici VSÚ. Svědek dále uvedl, že na kárném návrhu
se nepodílel, pouze pro něj zpracoval podklady z prověrky.
[18] Svědek V. Š. uvedl, že u tohoto soudu pracuje od 1. 1. 2005, od 1. 8. 2008 je VSÚ
na exekučním oddělení. VSÚ zpracovává všechny úkony, vyjma věcí, které je třeba nařídit
k jednání. Soudce jeho práci může sledovat podle evidenčního systému. V roce 2018 napadlo
tak 14 - 15 000 věcí, což je zvládnutelné. Přetížení úseku bylo tak před 4 - 5 lety, nyní
je to v pohodě. K dotazu kárné navrhovatelky uvedl, že koncepty úkonů předkládal soudci
k podpisu, ovšem ležely u něho třeba i rok, k přepracování od něho ovšem nic zpátky nedostal.
K dotazu obhájce uvedl, že z nápadu soudce zpracovává tak 500 - 600 věcí ročně, do „jednačky“
je třeba v exekučních věcech jít tak ve 40 věcech za tři roky. O potřebě jednání ve věcech
prohlášení o majetku nemá přehled.
[19] Svědkyně Mgr. M. K. uvedla, že u Okresního soudu v Chomutově byla od 1. 4. 1998 do 31.
3. 2018 ve funkci předsedkyně senátu, zpracovávala obchodní agendu. Všichni soudci tohoto
soudu byli enormně zatíženi. Agendy byly kumulovány. Kárně obviněný měl kumulovanou
agendu a byl vysoce zatížen, což mu podle jejího názoru neumožňovalo soustředit se dostatečně
na jednotlivé věci.
[20] Při jednání dne 3. 9. 2019 byla slyšena svědkyně JUDr. L. C., místopředsedkyně Krajského
soudu v Ústí nad Labem. Uvedla, že je ve funkci od roku 2015, kontrolu zaměřenou na spisy
kárně obviněného provedla v roce 2018. Průběžně v evidenčním systému sleduje stav nedodělků
v civilních věcech u okresních soudů i u jednotlivých soudců. V roce 2015 a 2016 považovala stav
rozhodovací činnosti kárně obviněného soudce za dobrý, v roce 2017 u něho zaznamenala pokles
vyřízených věcí a nárůst starších nedodělků; přitom mu byl zastaven nápad nových věcí. V roce
2018 provedla kontroly u 56 soudců, nedostatky se vyskytly i jinde, bylo uloženo 12 výtek, ale
pouze ve dvou případech byl stav natolik kritický, že považovala za nezbytné kárné řešení.
Okresní soud v Chomutově je ze statistického hlediska nejzatíženějším soudem a jeho soudci
podávají dlouhodobě vysoké výkony. V lednu 2016 měl tento soud 10 000 nedodělků, což se
novému vedení podařilo snížit na polovinu. V roce 2018 byl výkon kárně obviněného cca 200
věcí, kdežto ostatní soudci tohoto soudu rozhodli cca 400 věcí. Okresní soud v minulosti nebyl
dobře obsazen, což bylo důvodem vysokého množství nedodělků. V současné době je soud
dobře obsazen, kárně obviněný měl k dispozici pomocný tým. VSÚ V. Š., který pro něho
pracoval, patří k nejpracovitějším úředníkům v kraji, což ví z odvolacích řízení. Pracovní
podmínky kárně obviněného považuje za dobré, nedostatky u něho jsou v organizaci práce.
Ostatní soudci využívají možnosti nařizovat věci obdobného druhu na jeden jednací den, což je
racionální a přínosné.
[21] K dotazům obhájce kárně obviněného svědkyně uvedla, že předmětem její kontroly je civilní
úsek, nemá přehled o stavu na trestním úseku. Okresní soud v Chomutově je výrazně zatížen
oproti soudům např. v jižních Čechách, ale ani tato skutečnost nemůže vést k tomu,
aby tzv. referenční doba činila 3 roky. Tento soud je sice dlouhodobě na posledním místě, ovšem
jde o soud dynamický, u něhož se stav stále a výrazně zlepšuje. U soudů není na civilních úsecích
výjimkou zatížení více specializacemi. K počtu nevyřízených věcí uvedla, že k datu 31. 12. 2018
jich měl kárně obviněný 157 včetně věcí přerušených, ostatní soudci tak 300 až 500; to byl
důsledek zastavení nápadu kárně obviněnému. Ani takto nízký počet však nevedl ke zvýšení
výkonnosti, v roce 2018 rozhodl cca 60 věcí. Podobná situace je i v roce 2019. Výkonnost kárně
obviněného se poslední 2 roky výrazně snížila a odlišuje se od výkonnosti ostatních soudců
tohoto soudu. K dotazu kárně obviněného svědkyně dále uvedla, že jí nejsou známy bližší
skutečnosti týkající se řízení tohoto soudu, rozdělování agend a zajištění pomocným aparátem.
Výsledky kontroly s kárně obviněným projednala, zprávu z kontroly měl předem a měl možnost
se k čemukoliv vyjádřit; reagoval ovšem jen tak, že všechny problémy už řeší.
[22] Postupem podle §213 odst. 1 trestního řádu (§25 kárného řádu) byly provedeny listinné
důkazy předložené navrhovatelkou, a to zpráva o prověrce provedené předsedou soudu
z 2. 7. 2014 (sp. zn. 90 Spr 950/2014) týkající se 31 spisů „Prohlášení o majetku“, zpráva
o prověrce provedené předsedou soudu z 23. 7. 2014 v agendě EXE, Nc, a E u JUDr. Lhoťana
(sp. zn. Spr 861/2014), zpráva z prověrky agendy E provedené ve dnech 3. 9. – 10. 9. 2014
(sp. zn. Spr 861/2014). V prvních dvou zprávách je shrnut závěr, že v činnosti soudce Lhoťana
se vyskytuje řada nedostatků, které odůvodňují kárné řízení, ve třetí zprávě je uveden pouze
souhrn zjištění bez závěru. Ze zprávy o prověrce spisů C starších tří let u OS v Chomutově
provedené ve dnech 21. 6. - 19. 7. 2016 (sp. zn. 90 SPR 924/2016) je zřejmé, že průtahy
se vyskytly zejména u soudce Mgr. J. Z., u kárně obviněného je konstatován průtah u spisu
převzatého od jiného soudce. Zpráva o prověrce spisů C u Okresního soudu v Chomutově ze
dne 17. 1. 2017 (sp. zn. Spr 924/2016) konstatuje u JUDr. Lhoťana na s. 9 stav 0, na s. 28 dva
průtahy; zpráva je bez závěru. Zpráva o prověrce spisů C u OS v Chomutově starších 3, 4, a 5 let
za II. pololetí roku 2017 ze dne 16. 1. 2018 (sp. zn. Spr 924/2016) konstatuje výčet řady spisů
JUDr. Lhoťana, v nichž byl zjištěn průtah, v závěru je konstatován největší posun ve vyřizování
civilních věcí, ovšem průtahy se vyskytly v 16 spisech. Na základě této kontroly bylo
místopředsedou okresního soudu dne 22. 3. 2018 učiněno „Upozornění na průtahy v civilních
věcech a podnět k odstranění průtahů“ (sp. zn. Spr. 924/2016) s požadavkem na odstranění
průtahů. Zpráva z prověrky spisů C, EC a Nc, která proběhla u soudce JUDr. Lhoťana ve dnech
10. 4. - 17. 4. 2018 (sp. zn. Spr 583/2018), konstatuje výčet průtahů a provedení potřebných
úkonů směřujících ke skončení věci a předpoklad snížení počtu starších věcí během několika
měsíců. Zpráva z prověrky spisů C u OS v Chomutově starších 3, 4, a 5 let za II. poletí roku 2017
(sp. zn. Spr 924/2016) ze dne 10. 7. 2018 konstatuje u kárně obviněného soudce několik průtahů
u spisů z r. 2011 a 2012 a 1 a 1 strany přehledu spisů tohoto soudce s průtahy zejména od r.
2014. V závěru je konstatováno, že jeho činnosti je třeba věnovat více pozornosti, neboť
upřednostňuje nové věci a nechává stranou věci starších časových řad. Zpráva o prověrce spisů C
a Nc provedená u soudce JUDr. Lhoťana dne 30. 10. 2018 (sp. zn. Spr. 538/2018) obsahuje stav
vyřízení věcí, u osmi věcí jsou konstatovány průtahy; zpráva je bez závěru. Zpráva o prověrce
spisů C a Nc provedená u soudce JUDr. Lhoťana dne 30. 10. 2018 (sp. zn. Spr. 538/2018)
obsahuje stav vyřízení věcí, u nichž u většiny jsou konstatovány průtahy; zpráva je bez závěru.
Zpráva o prověrce spisů C provedená u soudce JUDr. Lhoťana dne 31. 10. 2018 (sp. zn. Spr.
538/2018) obsahuje stav vyřízení věcí většinou skončených, konstatován je průtah v jednom
spise; zpráva je bez závěru. Ve spise je k posledním třem prověrkám založeno vyjádření soudce
poukazující na problémy se zatížením a závěrem o předpokladu zásadního snížení nedodělků.
Dále byla konstatována zpráva o kontrole senátu JUDr. Lhoťana provedená Krajským soudem
v Ústí nad Labem dne 1. 11. 2018 (sp. zn. Spr 3475/2018, sp. zn. OS Chomutov 90 Spr.
1434/2018) s výčtem zjištění, která byla podkladem kárného návrhu, a se závěrem, že u soudce se
jedná o dlouhodobou absenci úkonů ve sledovaných věcech, které je namístě řešit kárnou
žalobou ze strany okresního soudu. Nakonec byla konstatována zpráva o prověrce věcí Sd, U,
EXE, Nc a E provedená u soudce JUDr. Lhoťana dne 28. 1. 2019 (sp. zn. 90 Spr. 135/2019),
obsahující stav vyřízení věcí, který byl rovněž podkladem kárného návrhu; zpráva je bez závěru.
Žádný z účastníků řízení nežádal konstatování bližších skutečností z těchto listin, ani se k nim
nevyjádřil.
[23] Týmž postupem byla k důkazu čtena výtka, která byla kárně obviněnému udělena
předsedkyní Okresního soudu v Chomutově dne 12. 6. 2018 podle §88a zákona o soudech
a soudcích (sp. zn. Spr. 681/2018) na základě prověrky spisů C, EC a Nc provedené ve dnech
10. 4. 2018 – 17. 4. 2018. Výtka obsahuje výčet sedmi spisů, v nichž byly zjištěny průtahy.
Pro rozhodnutí o kárném návrhu je významné, že pod položkou 2) výtky je uveden
spis zn. 11 C 177/2014 s vytýčením průtahů od 8. 4. 2016 do 17. 4. 2018, a pod položkou 4)
výtky je uveden spis zn. 11 C 201/2014 s vytýčením průtahů od 15. 2. 2016 do 15. 11. 2016
a od 13. 12. 2016 do 17. 4. 2018.
[24] Jako důkaz listinou byl proveden i důkaz soudními spisy připojenými k návrhu. Tyto spisy
byly rozděleny do tří skupin. Do první z nich byly zahrnuty spisy, u nichž kárně obviněný
ve svém vyjádření nevznesl žádné námitky proti vymezení průtahů v kárném návrhu a u nichž ani
soud při předběžném šetření provedeném podle §13 kárného zákona neshledal žádné odchylky
od vymezení v návrhu. Druhou skupinu tvoří spisy, u nichž kárně obviněný rovněž neuplatnil
výhrady oproti kárnému návrhu, nicméně zde soud při předběžném šetření zjistil ve vztahu
ke kárnému návrhu určité problémy. Třetí skupinu tvoří spisy, u nichž se kárná navrhovatelka
a kárně obviněný neshodují v datu ukončení průtahů, přičemž se současně jedná o termín
ukončení všech žalovaných průtahů.
[25] První skupinu tvoří následujících 30 spisů, které jsou specifikovány položkou, pod níž jsou
uvedeny v kárném návrhu a spisovou značkou. Jedná se o spisy: 1) sp. zn. 24 C 96/2012,
2) sp. zn. 11 C 85/2014, 5) sp. zn. 11 C 237/2014, 10) sp. zn. 11 C 75/2015,
11) sp. zn. 11 C 77/2015, 12) sp. zn. 11 C 79/2015, 13) sp. zn. 11 C 105/2015,
14) sp. zn. 11 C 111/2015, 15) sp. zn. 11 C 140/2015, 16) sp. zn. 11 C 187/2015,
17) sp. zn. 11 C 188/2015, 18) sp. zn. 11 C 195/2015, 19) sp. zn. 44 Nc 9244/2009,
21) sp. zn. 11 EXE 10/2017, 22) sp. zn. 11 EXE 8/2017, 23) sp. zn. 11 EXE 9/2017,
24) sp. zn. 11 EXE 11/2017, 25) sp. zn. 11 EXE 12/2017, 26) sp. zn. 11 EXE 13/2017,
27) sp. zn. 11 EXE 15/2017, 28) 11 E 1/2018, 29) sp. zn. 11 E 10/2017,
30) sp. zn. 11 E 12/2017, 31) sp. zn. 35 Sd 17/2013, 32) sp. zn. 35 Sd 1/2014,
33) sp. zn. 35 Sd 2/2014, 34) sp. zn. 35 Sd 3/2014, 35) sp. zn. 35 U 3/2013,
36) sp. zn. 35 U 2/2014, 37) sp. zn. 35 U 8/2014. Účastníci nežádali nahlížení do spisů ani
podrobnější čtení jejich obsahu. Obsah těchto spisů je oporou kárného návrhu, jak je citován
v odst. [1] tohoto rozhodnutí a účastníci ani při jednání proti skutečnostem z nich plynoucím
neuplatnili žádné námitky.
[26] Druhou skupinu tvoří následujících sedm spisů specifikovaných rovněž položkou,
pod níž jsou uvedeny v kárném návrhu a spisovou značkou:
-pod položkou 3) návrhu je uveden spis sp. zn. 11 C 177/2014 vymezující průtahy v době
od 5. 1. 2015 do 18. 2. 2016 a v době od 8. 4. 2016 do 8. 5. 2018, přičemž v bodě 2 výtky ze dne
12. 6. 2018 jsou obsaženy průtahy v témže spise, a to s vymezením od 8. 4. 2016 do 17. 4. 2018
a včetně popisu úkonů v předcházejícím období od nápadu věci. Výtka obsahuje popis jednání,
které spadá do doby 1. průtahu uvedeného v kárném návrhu a dobu 2. průtahu vymezuje téměř
shodně. Navrhovatelka navrhla vypuštění této položky z přehledu průtahů.
-pod položkou 4) návrhu je uveden spis sp. zn. 11 C 201/2014 vymezující průtahy v době
od 5. 1. 2015 do 4. 11. 2016 a v době od 13. 12. 2016 do 22. 4. 2018, přičemž v bodě 4) výtky
ze dne 12. 6. 2018 jsou obsaženy průtahy v témže spise od 15. 2. 2016 do 15. 11. 2016
a od 13. 12. 2016 do 17. 4. 2018. Navrhovatelka navrhla vypuštění této položky z přehledu
průtahů.
-pod položkou 6) je veden spis sp. zn. 11 C 3/2015 s vymezením průtahů v době od 21. 9. 2015
do 7. 2. 2019. V odůvodnění návrhu je konstatováno, že spis byl ztracen (omylem založen
v jiném spise) a vrácen 13. 8. 2017. Navrhovatelka uvedla, že nemůže doložit, že by ztráta spisu
byla přičitatelná kárně obviněnému, ani nemá bližší vědomost o jeho postupu při ztrátě spisu.
Kárně obviněný uvedl, že si ztrátu tohoto spisu nepamatuje.
-pod položkou 7) je veden spis sp. zn. 11 C 12/2015 s vymezením průtahů v době od 1. 5. 2015
do 8. 3. 2016 a v době od 13. 12. 2016 do 2. 9. 2018, přičemž dle spisové evidence byl spis soudci
předložen dne 4. 5. 2015. Navrhovatelka navrhla úpravu období průtahů.
-pod položkou 8) je veden spis sp. zn. 11 C 15/2015 s vymezením průtahů v době od 10. 3. 2015
do 11. 9.2018, přičemž dle evidence byl spis předložen soudci dne soudci 28. 4. 2015.
Navrhovatelka navrhla úpravu období průtahů.
-pod položkou 20) je veden spis sp. zn. 11 EXE 6/2017 s vymezením průtahů nejméně v době
od 25. 8. 2017 do 3. 1. 2019, přičemž dle evidence byl spis předložen soudci 28. 8. 2017.
Navrhovatelka navrhla úpravu období průtahů.
-pod položkou 9) je veden spis sp. zn. 11 C 51/2015 s vymezením průtahů v době od 21. 9. 2015
do 21. 7. 2016 a v době od 10. 11. 2016 do 2. 10. 2018, přičemž počátek druhého průtahu
je odvozen od zprávy OS Bratislava ze dne 10. 11. 2016. Podle obsahu soudního spisu však tato
zpráva byla Okresnímu soudu v Chomutově doručena dne 28. 11. 2016 (č. l. 15 spisu). Spis byl
navrhovatelce předložen k nahlédnutí (č. l. 15 obsahující podací razítko okresního soudu
na předmětné zprávě). Navrhovatelka navrhla úpravu období průtahů.
[27] V rámci třetí skupiny spisů byl kárné navrhovatelce i kárně obviněnému předestřen problém
týkající se položek 6, 19, 21, 24, 25, 28, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37 návrhu, u nichž je v kárném
návrhu shodně označen konec průtahů datem 7. 2. 2019, přičemž se jedná o termín ukončení
všech průtahů, a u nichž kárně obviněný ve svém vyjádření ke kárnému návrhu uvádí jako konec
průtahů datum 28. 1. 2019. K tomu navrhovatelka uvedla, že považuje za podstatné datum
projednání kontroly. Kárně obviněný uvedl, že toto datum nepovažuje za podstatné.
[28] Při jednání byla dále čtena zpráva Soudcovské rady Okresního soudu v Chomutově ze dne
5. 8. 2019 podaná na žádost kárného soudu. Soudcovská rada uvedla, že kárně obviněného
považuje za inteligentního člověka se znalostmi z různých oborů, který má ovšem problémy
s mezilidskou komunikací. V oblasti vlastní organizace práce má nedostatky plynoucí
z neschopnosti určení priorit vyřizování věcí, přičemž tento nesystematický přístup lze pozorovat
napříč agendami, v nichž působil. Určité tříštění pozornosti v jeho projevu pak má za následek,
že je ve svém pracovním okolí považován za podivína, což se projevuje i v problematické
součinnosti s administrativou soudu. Pracovní podmínky kárně obviněného považuje soudcovská
rada za standardní u tohoto soudu, který je stále zatížen rozsáhlými nedodělky z minulosti. Pokud
v některých dílčích obdobích došlo k vyššímu zatížení kárně obviněného, bylo to vždy
kompenzováno nadstandardním zabezpečením soudním personálem. Soudcovská rada míní,
že přidělování agend bylo s kárně obviněným projednáváno a vždy mu byly ze strany vedení
soudu zajištěny stejné, ne-li lepší, podmínky k výkonu práce, než ostatním soudcům;
to soudcovská rada konkretizuje tak, že v zájmu zabránění průtahům jeho agendu zpracovávali
i jiní soudci, případně že asistenti v jeho senátě odváděli nadnormativní množství práce.
Soudcovská rada dále uvedla, že se nezabývala žádným podnětem souvisejícím s osobou kárně
obviněného, vyjma zastavení nápadu věcí „C“ na počátku roku 2018, čímž byl řešen stav
po přidělení exekuční agendy. Závěrem soudcovská rada poukázala na tvrdé podmínky u tohoto
soudu, kde se jen díky nadstandardnímu výkonu dosahuje snižování počtu nedodělků. V tom také
vidí problém u kárně obviněného, jehož osobní založení i dobrý základ na straně intelektuální
není vyvážen dostatečnou dávkou praktičnosti.
[29] Z příloh kárného návrhu byly konstatovány výkonnostní tabulky připojené k návrhu.
Z tabulky výkonnosti soudců Okresního soudu v Chomutově za rok 2016 – 2018 plyne,
že JUDr. Lhoťan zpracoval v roce 2016 - 535 věcí C, 22 věcí ostatních agend (Nc + E – D),
v roce 2017 – 428 věcí C a 240 věcí ostatních agend, v roce 2018 – 210 věcí C a 535 věcí
ostatních agend. Pokud jde o výkon ostatních soudců, pak se ve věcech C pohyboval v roce 2016
od 326 do 966 věcí, v roce 2017 od 320 do 726 věcí a v roce 2018 od 121 do 787 věcí, ostatní
agendy jsou v minimálních číslech evidovány pouze u jednoho soudce. Z tabulky obsahující
souhrnný přehled o výsledku propočtu výkonnosti civilních soudců OSCV 2016-2018 plyne
přepočtený počet věcí a průměrný měsíční výkon. U kárně obviněného činil přepočtený počet
věcí v roce 2016 - 533,84, v roce 2017 - 455,5, a v roce 2018 – 270,42, průměrný měsíční výkon
pak v roce 2016 – 49,56, v roce 2017 – 42,51 a v roce 2018 – 25,02. I zde ze srovnání plyne,
že v letech 2016 a 2017 dosahoval průměrného výkonu, v roce 2018 však již výrazně nižšího
oproti ostatním soudcům. Pouze v jeho případě je v tabulce evidována vedle agendy C i agenda
Nc, E a EXE.
III.4. Závěrečné řeči a poslední slovo
[30] Navrhovatelka konstatovala podstatné skutečnosti z kárného návrhu, poukázala na to,
že bylo prokázáno, že se kárně obviněný dopustil porušení povinností soudce a tím kárného
provinění. Zdůraznila, že obsahem kárného návrhu jsou jen ty nejkřiklavější případy, problémy
má kárně obviněný i v dalších věcech. Za podstatné důkazy označila obsah jednotlivých spisů
a evidencí a výpovědi svědků, zejména svědků Š. a C., z nichž je zřejmý i jeho problematický styl
práce. Tomu dále nasvědčuje i zpráva soudcovské rady. Zdůraznila pokles výkonnosti kárně
obviněného v posledních dvou letech, jak je zřejmé z výkonnostních tabulek, přičemž je třeba
brát v úvahu to, že v této době mu byl opakovaně zastaven nápad nových věcí. U kárně
obviněného nevidí možnost řádného výkonu soudcovské funkce ani v budoucnosti; z těchto
důvodů i nadále považuje za odpovídající kárné opatření odvolání z funkce soudce.
[31] Obhájce kárně obviněného označil provedené dokazování za důkladné, ovšem dovozuje
z něho jiné závěry. V návrhu jsou uvedeny spisy, které jeho obsahem být nemají, ať už se jedná
o kolizi obsahu návrhu a výtky, či o spis, který se v průběhu řízení ztratil; navrhl vypuštění skutků
pod bodem 3), 4) a 6. Z toho, že kárně obviněnému byly za celé období, kdy působil u soudu,
uděleny pouze dvě výtky, nasvědčuje i nedostatečné řídící práci ze strany vedení soudu. Kárně
obviněnému nebyly ze strany vedení vytvořeny řádné podmínky pro výkon práce, on sám
má dostatečnou sebereflexi a snažil se o řádný výkon soudcovské funkce. Průtahy vznikly
v důsledku velkého množství práce, které je u tohoto soudu běžným standardem, a právě
s ohledem na to by problémy měly být řešeny lidsky přijatelným způsobem. Hodnocení činnosti
kárně obviněného není komplexní, vždy byl kontrolován určitý úsek jeho práce bez zohlednění
výkonu v ostatních agendách. V souhrnu by totiž jeho výkon bylo nutno vnímat jako srovnatelný
s ostatními soudci. Pokud je kárně obviněný po osobní stránce vnímán jako podivín, není to jistě
důvod, pro který by nemohl být soudcem. Za důležité považuje i to, že kárně obviněný stojí před
kárným soudem poprvé a veškerá vina za průtahy nepadá jen na něho, ale i na vedení soudu
a vztahy mezi vedením a kárně obviněným. Navrhl, aby při uznání viny byla jako kárný trest
uložena důtka.
[32] Na to se ohradila navrhovatelka sdělením, že vztahy byly na soudě dobré a k narušení došlo
až v souvislosti s kárným návrhem. Obhájce na to již nereagoval.
[33] Kárně obviněný sám přednesl vlastní závěrečný návrh. Předně soudu předložil přehled
agendy C, EXE, E, Sd, Nc a U k datu 1. 9. 2019 obsahující stav řízení ve věcech, které jsou
obsahem kárného návrhu, výčet úkonů v nich provedených a důvod neskončení u šesti věcí.
Přehled oproti kárnému návrhu obsahuje navíc spis zn. 11 Exe 2/2018 a neobsahuje
spis zn. 35 U 8/2014. K tomu připojil složku obsahující kopie rozhodnutí a učiněných úkonů.
Uvedl, že zákony platí i pro ty, kteří řídí práci, a v jeho případě vedení soudu své povinnosti
řádně neplnilo, neboť mu nezajistilo potřebné podmínky pro plynulé rozhodování. V průběhu let
byl zatížen celkem šesti agendami a je logické, že nadměrná zátěž zneprůchodňuje oddělení.
V tomto směru se ohradil proti hodnocení podmínek pro výkon jeho práce soudcovskou radou,
jejíž zprávu nepovažuje za objektivní. Postoj vedení vůči němu hraničí s diskriminací a šikanou,
což je v rozporu s §16 zákoníku práce. Za dobu působení u Okresního soudu v Chomutově
pro tento soud hodně vykonal a jeho problémy pramení z toho, že se neubránil přidělení agend,
jimž se ostatní dokázali vyhnout. Na soudě panuje atmosféra strachu a i soudci, kteří s ním
sympatizují, se obávají dát to najevo. Uvědomuje si dopad průtahů na veřejnost, ale jejich
důvodem je množství práce, které se na soud valí, a z toho plynoucí stres. Na tento závěrečný
návrh kárně obviněný navázal posledním slovem, jímž se obrátil na vedení okresního soudu
s požadavkem na spravedlivý postup při rozdělování práce.
IV.
Hodnocení kárného soudu
[34] Kárný soud předně konstatuje, že kárný návrh byl podán k tomu oprávněnou kárnou
navrhovatelkou, splňoval zákonem předpokládané náležitosti, a ve vztahu ke skutku vymezenému
ve výroku rozhodnutí byl podán i ve lhůtách stanovených v §9 odst. 1 kárného zákona.
[35] Kárný soud po dokazování provedeném při dvou ústních jednáních konstatuje, že považuje
za dostatečně prokázaný skutek spočívající v průtazích, jak jej vymezil ve výroku rozhodnutí.
Přitom bylo rovněž prokázáno, že popis úkonů či nečinností v jednotlivých spisech (vyjma spisů,
v jejichž případě byly provedeny dílčí úpravy dále uvedené), konstatovaný v rámci návrhu
v odstavci [1] tohoto rozhodnutí, odpovídá obsahu spisů či spisovým přehledům založeným
ve spisech a vyhotovených podle evidence okresního soudu. Ostatně kárně obviněný vůči těmto
zjištěním neměl žádné výhrady.
[36] Za průtah je přitom třeba považovat postup rozporný s povinností soudce rozhodovat
v přiměřených lhůtách plynoucí z §79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, v řízení podle
občanského soudního řádu pak i z jeho §100 odst. 1. Průtahem je pak zejména nečinnost ve věci,
tedy neprovádění nezbytných úkonů potřebných k jejímu rozhodnutí, případně provádění úkonů
formálních a pro rozhodnutí nepotřebných a pouze oddalujících rozhodnutí, nenařízení jednání,
je-li ho třeba, a nevydání rozhodnutí ve věci; to vše po určitou dobu, přičemž je zohledňována
judikaturou vymezená tzv. referenční doba. Tou je rozuměna doba, v níž soudce nemůže být
činný proto, že jeho pracovní zatížení vyžaduje provádění úkonů v řadě dalších věcí
a neumožňuje mu soustředěnou pozornost na každý jednotlivý spis - jde tedy o dobu,
v níž je nečinnost soudce tolerovatelná. Tato doba je ve věcech občanskoprávních zpravidla
vnímána v rozmezí 3 – 4 měsíců (k tomu viz rozhodnutí tohoto soudu ze dne 29. 5. 2014,
č. j. 11 Kss 10/2013 - 83, či ze dne 29. 3.2018, č. j. 11 Kss 5/2017 - 139). Nejde o dobu, která
je tolerována automaticky a v tomto rozsahu, vždy je třeba přihlížet ke všem okolnostem, např.
ke složitosti věci či k celkové době řízení. Pokud ovšem v referenční době není učiněn úkon,
nastávají průtahy zahrnující celou dobu řízení, neboť překročení referenční doby znamená,
že soudce se spisem od počátku nepracoval tak, aby bylo zajištěno rozhodnutí věci v přiměřené
době. Stejně tak se judikatura vymezila k době, po jejímž uplynutí je namístě považovat
neskončení řízení za průtah a za porušení práva na projednání věci v přiměřené době. Zdrojem
zde byla i judikatura ve věcech náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti
za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním
postupem (viz stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne
13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010) či judikatura týkající se §174a zákona o soudech a soudcích
upravující zvláštní prostředek na ochranu před soudními průtahy - návrh na určení lhůty
k provedení procesního úkonu (např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2019,
č. j. Aprk 12/2019 – 43), stanovící jako hranici, po níž je na místě činit opatření či poskytnout
odškodnění, dobu dvou let. Smysl a účel těchto předpisů je však odlišný, nehledě na to,
že v těchto řízeních jde zpravidla o průtahy v jedné věci. Kárná judikatura pak za dobu,
po jejímž uplynutí jde o průtah, považuje dobu 1 - 2 let právě s přihlédnutím ke skutkovým
okolnostem, tedy ke složitosti věci, k zatížení soudce, k počtu spisů s průtahy, atd. V daném
případě je celková doba průtahů vymezena od 7. 10. 2014 do 7. 2. 2019, přičemž jednotlivé dílčí
případy samostatně i v jejich souhrnu je třeba považovat za stav, který není tolerovatelný a jedná
se o průtahy.
[37] Konkretizace skutku (jeho dílčích částí) ve výroku rozhodnutí ovšem oproti podanému
kárnému návrhu doznala určitých změn. Kárný soud předesílá, že pojímá skutek v případě
kárného provinění spočívajícího v průtazích tak, jak byl charakterizován v rozhodnutí tohoto
soudu ze dne 21. 1. 2019, č. j. 11 Kss 7/2018 – 207. Tam kárný soud vyhodnotil názorové
proudy na pojetí skutku tvořeného průtahy v rozhodování v určitém období a dospěl k závěru,
že skutková podstata kárného provinění spatřovaná v zaviněné nečinnosti soudce v určitém
období je naplněna právě onou nečinností v daném období bez ohledu na to, kolika věcí se týká,
a je tak vymezena počátkem a koncem doby vytýkané nečinnosti. V tom vycházel z převažující
kárné judikatury, zejména z následujících rozhodnutí. Tak v rozhodnutí ze dne 14. 12. 2011,
č. j. 13 Kse 22/2009 – 70, tento soud vyslovil: „(P)okud ve vymezeném období kárně obviněný […]
způsobil průtahy ve více věcech, nejde v každé této věci o samostatný skutek kárného provinění, nýbrž
o pokračování v neplnění povinností [kárně obviněného]“. Podobně v rozhodnutí ze dne 14. 9. 2010,
č. j. 13 Kss 2/2010 – 87, kárný soud konstatoval, že jestliže byl zjištěn průtah ve více věcech,
„nejde v každé této věci o samostatný skutek kárného provinění, nýbrž o pokračování v neplnění soudcovských
povinností. Je-li tedy průtah ve vymezeném časovém období jedním skutkem, nemohlo ve stejném časovém úseku
jeho trvání u jednoho z nich dojít k zániku kárné odpovědnosti a u druhého nikoliv.“ V rozhodnutí ze dne
20. 9. 2018, č. j. 11 Kss 5/2017 – 139, potom kárný soud uvedl, že „průtahy v řízení jsou ze své
podstaty stavem, kdy v určitém období nejsou v řízení činěny úkony“; na to navázal poukazem
na rozhodnutí Nejvyššího soudu, jako soudu kárného, ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 1 Skno 8/2006,
podle něhož pokud kárný soud neshledá v určité věci průtah, nezahrne ji do výroku rozhodnutí,
aniž by musel kárně obviněného v této části zprostit návrhu či řízení o této části návrhu
zastavovat.
[38] Ve vztahu k vymezení skutku kárný soud neměl pochybnosti o počátku průtahů, naopak
řešil rozpor mezi účastníky kárného řízení ohledně ukončení průtahů. Kárný návrh průtahy
ohraničil datem 7. 2. 2019, což bylo datum projednání poslední kontroly spisů provedené
místopředsedou soudu a projednané s kárně obviněným předsedkyní soudu. Kárně obviněný
naopak za rozhodné datum označil den ukončení kontroly, tj. den 28. 1. 2019. Kárný soud
je názoru, že za situace, kdy byla opakovaně prováděna kontrola vyřizování věcí z důvodů
dlouhodobých průtahů, pak je třeba jak dobu této kontroly, tak i dobu do jejího projednání
přičítat k tíži soudce, vyjma případů, kdy by tato doba byla daným úkonům neúměrná – což zde
ovšem nenastalo. Proto vycházel z data uvedeného v kárném návrhu.
[39] K dílčím úpravám skutku kárný soud přistoupil v následujících věcech:
-pod položkou 3) návrhu je uveden spis sp. zn. 11 C 177/2014 vymezující průtahy v době
od 5. 1. 2015 do 18. 2. 2016 a v době od 8. 4. 2016 do 8. 5. 2018, přičemž v bodě 2 výtky ze dne
12. 6. 2018 jsou obsaženy průtahy v témže spise, a to s vymezením od 8. 4. 2016 do 17. 4. 2018
a včetně popisu úkonů v předcházejícím období od nápadu věci. Přitom popis nečinnosti soudce
v této věci, tak jak je uveden ve výtce, zahrnuje dobu od nápadu věci. Z toho je zřejmé,
že nečinnost v této věci byla obsahem výtky jako celek. Nejvyšší správní soud (jeho rozšířený
senát) ovšem v usnesení ze dne 10. 7. 2018, č. j. 9 As 79/2016-41, označil výtku uloženou podle
§30 odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, za rozhodnutí. Obdobně ve věcech
kárných byla výtka uložená soudci jako disciplinární opatření podle §88a zákona o soudech
a soudcích pojata v rozhodnutích ze dne 2. 11. 2011, č. j. 11 Kss 2/2011 – 79, a ze dne
14. 9. 2010, č. j. 13 Kss 2/2010 - 87. Uplatnění zásady ne bis in idem v kárném řízení plyne
z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2019, č. j. 11 Kss 6/2017 - 59. Z těchto
důvodů byly z výroku rozhodnutí průtahy v tomto spise vypuštěny.
-pod položkou 4) návrhu je uveden spis sp. zn. 11 C 201/2014 vymezující průtahy v době
od 5. 1. 2015 do 4. 11. 2016 a v době od 13. 12. 2016 do 22. 4. 2018, přičemž v bodě 4) výtky
ze dne 12. 6. 2018 jsou obsaženy průtahy v témže spise od 15. 2. 2016 do 15. 11. 2016
a od 13. 12. 2016 do 17. 4. 2018. Zde se vymezení průtahu v prvním období podstatně překrývá,
ve druhém období téměř shoduje. Proto byla i tato položka z výroku rozhodnutí vypuštěna.
-pod položkou 2) kárného návrhu je uveden spis zn. 11 C 85/2014 a pod položkou
5) spis zn. 11 C 237/2014. Jak bylo zjištěno při dokazování zprávou z kontroly provedené
v lednu 2018, na níž navazovalo upozornění na průtahy v civilních věcech ze dne 23. 3. 2018
(sp. zn. Spr. 924/2016), byly průtahy v těchto spisech v podstatné míře zjištěny již tehdy. Dané
upozornění nemá povahu výtky a nejsou s ním spojeny důsledky, jako v případě výše uvedených
položek 3) a 4) návrhu. Je však dokladem o vědomosti o kárném provinění a má význam
pro počátek běhu subjektivní lhůty pro podání kárného návrhu stanovené v §9 odst. 1 kárného
zákona, která činí 6 měsíců. To, že je vědomost místopředsedy soudu rovna vědomosti předsedy
soudu jako kárného navrhovatele, plyne z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne
21. 1. 2019, č. j. 11 Kss 7/2018 – 207. Vzhledem k tomu, že kárný návrh byl podán 8. 2. 2019,
byly z výroku rozhodnutí oproti kárnému návrhu vypuštěny i tyto spisy.
-pod položkou 6) kárného návrhu je veden spis sp. zn. 11 C 3/2015 s vymezením průtahů v době
od 21. 9. 2015 do 7. 2. 2019. V odůvodnění návrhu je konstatováno, že spis byl ztracen (omylem
založen v jiném spise) a vrácen 13. 8. 2017 (do vrácení prováděna rekonstrukce), přičemž v řízení
nebyla prokázána odpovědnost kárně obviněného za ztrátu spisu ani nebylo zřejmé, že by v době
ztráty spisu řádně nepostupoval. Proto byla doba průtahů ve výroku rozhodnutí (položka
2 výroku) upravena tak, že k průtahům došlo v době 21. 9. 2015 do 20. 10. 2017 a v době
od 13. 8. 2018 do 7. 2. 2019, přičemž k této úpravě došlo v souladu s evidencí pohybu spisu.
-pod položkou 7) kárného návrhu je veden spis sp. zn. 11 C 12/2015. Ve výroku rozhodnutí
(položka 3) byl upraven počátek 1. průtahu na den 4. 5. 2015, a to v souladu s evidencí pohybu
spisu.
-pod položkou 8) kárného návrhu je veden spis sp. zn. 11 C 15/2015 s vymezením průtahů
v době od 10. 3. 2015 do 11. 9.2018, přičemž dle evidence byl spis předložen soudci dne
28. 4. 2015; doba průtahů ve výroku rozhodnutí (položka 4) byla upravena v souladu s evidencí
pohybu spisu.
-pod položkou 20) kárného návrhu je veden spis sp. zn. 11 EXE 6/2017 s vymezením průtahů
nejméně v době od 25. 8. 2017 do 3. 1. 2019, přičemž dle evidence byl spis předložen soudci
28. 8. 2017; doba průtahů ve výroku rozhodnutí (položka 16) byla upravena v souladu s evidencí
pohybu spisu.
-pod položkou 9) kárného návrhu je veden spis sp. zn. 11 C 51/2015 s vymezením průtahů
v době od 21. 9. 2015 do 21. 7. 2016 a v době od 10. 11. 2016 do 2. 10. 2018, přičemž počátek
druhého průtahu je odvozen od zprávy OS Bratislava ze dne 10. 11. 2016. Podle obsahu
soudního spisu však tato zpráva byla Okresnímu soudu v Chomutově doručena dne 28. 11. 2016
(č. l. 15 spisu). Doba průtahů ve výroku rozhodnutí (položka 5) byla upravena v souladu
s evidencí pohybu spisu a jeho obsahem.
[40] Hodnocení nečinnosti soudce z hlediska, zda v ní lze shledat kárné provinění, je závislé
na mnoha subjektivních i objektivních skutečnostech. Již výše bylo uvedeno, že nečinnost nelze
vnímat mechanicky, tedy pouze tak, že o věci nebylo rozhodnuto v přiměřené době. Věci jsou
rozdílně složité, stejně tak jako jednotlivé procesní úkony, případy vyžadují různý čas
pro nastudování skutkových okolností či právních předpisů, svou roli v čase hraje i kvalita návrhu
a procesní postup stran. Přitom ne všechny přípravné úkony se projevují pohybem ve spise.
V daném případě ovšem kárně obviněný nepoukazuje na složitost věcí a objektivní vlivy na dobu
rozhodování, vyjma tvrzení, že byl nadměrně zatížen více agendami a že mu nebyly vytvořeny
řádné podmínky pro výkon práce. I to je ovšem argument, jehož potvrzení by mohlo mít vliv
na posouzení soudcova zavinění, tedy na existenci subjektivní stránky kárného provinění
(když o existenci naplnění objektivní stránky není pochyb). Z judikatury kárného soudu plyne,
že při posuzování zavinění průtahů je třeba zohlednit pracovní vypětí plynoucí z vysokého
pracovního vytížení soudců toho kterého soudu i soudce kárně stíhaného, jejichž objektivní
příčiny mu nelze přičítat (rozhodnutí ze dne 12. 11. 2015, č. j. 16 Kss 1/2015 – 87, a ze dne
19. 11. 2014, č. j. zn. 13 Kss 4/2014 - 152). Podle rozhodnutí ze dne 14. 5. 2014,
č. j. 13 Kss 2/2014 – 74, je zajištění podmínek pro práci povinností exekutivy a podle rozhodnutí
ze dne 10. 2. 2009, č. j. 13 Kss 4/2009 – 102, nelze po soudci spravedlivě požadovat dlouhodobý
nadstandardní výkon.
[41] Pro posouzení, zda se v případě kárně obviněného nejednalo o takový stav, jsou rozhodné
jednak přehledy jeho výkonnosti, jednak provedené důkazy. Z výpovědi svědků P. Š., M. K. i L.
C. je zřejmé, že soudci Okresního soudu v Chomutově jsou výrazněji zatíženi, než je u okresních
soudů běžné, a jejich výkon je nadstandardní v zájmu snížení letitých nedodělků; to uznává i
navrhovatelka. Výpověď svědků (zejména P. Š.) však současně vyvrací obhajobu kárně
obviněného spočívající v poukazu na nedostatečné zajištění řádných podmínek pro rozhodování;
z výpovědi svědkyně K. pak pouze vyplynulo, že stěžovatele považovala za více zatíženého než
ostatní soudce. V případě okresních soudů zachovávajících pravidlo specializace je jistě obtížnější
situace soudce, který je zatížen více než jednou agendou. I to však lze kompenzovat pracovními
podmínkami, v daném případě přidělením asistentů či vyšších soudních úředníků. Potřebnými
pracovními podmínkami ovšem nelze rozumět vyhovění požadavkům na pomocný aparát soudci
osobně vyhovující; tj. nelze kritizovat podmínky tím, že „si s vyšším soudním úředníkem osobně
nesedli“ a této kapacity řádně nevyužívat; přitom z výpovědi svědkyně C., svědka Š. i svědka Š.
vyplynulo, že měl k dispozici kvalitního vyššího úředníka, s nímž ovšem řádně nespolupracoval.
Přitom pomocný aparát výrazně ulehčuje práci soudce a není podstatné, zda se mu této pomoci
dostalo ve všech zpracovávaných agendách, neboť pomoc v jedné z nich uvolňuje jeho vlastní
kapacity pro ostatní. Kárně obviněný opakovaně poukazoval na měnící se zajištění pomocným
aparátem po dobu svého působení u soudu; podstatná je ovšem doba, do níž jsou soustředěny
prokázané průtahy. Ze svědecké výpovědi svědka Š. plyne, že zajištění pomocným aparátem bylo
dostačující, podobně vyzněl i názor soudcovské rady. Bližší porovnání podmínek tvrzených
navrhovatelkou či kárně obviněným, případně plynoucí z důkazů, by ovšem mělo význam pouze
tehdy, pokud by soudce byl nečinný v jejich důsledku. Tak by tomu bylo, pokud by z důvodů této
zatíženosti při nedostatečných pracovních podmínkách nestíhal rozhodovat a byl
v rovnoměrném časovém prodlení. Tak tomu ovšem není. Z přehledu spisů, v nichž byly
prokázány průtahy, je zřejmé, že se ve většině případů jednalo o velmi dlouhodobou
(několikaletou) nečinnost, a to bez ohledu na složitost věci. Přitom z evidence vyřizování spisů
je zřejmé, že do roku 2018 byl jeho výkon srovnatelný s ostatními soudci, poté však výrazně
poklesl, a to přesto, že mu byl zastaven nápad nových věcí, což mu zjevně mělo vytvořit
podmínky pro odstranění průtahů v nejstarších věcech. Jeho výkon přitom nemohl byt výrazněji
ovlivněn tzv. vyzobáváním jednoduchých věcí, jak to označil svědek Š., neboť řada věcí, v nichž
došlo k průtahům, je stranami souhlasně označena jako bagatelní, což je zjevné i z popisu
předmětů řízení či z obsahu spisů. Naopak konkretizace průtahů nasvědčuje tomu, že kárně
obviněný neměl přehled o neskončených věcech a řada z nich pak unikla jeho pozornosti.
Zarážející je, že tomu tak bylo i v případech účastníky urgovaných. Nelze odhlédnout
od vyjádření kárně obviněného při jednání kárného soudu dne 4. 6. 2019, kdy k dotazu soudu
uvedl, že nesledoval evidenci spisů v soudním evidenčním systému a nenahrazoval to ani žádnou
vlastní evidencí, přičemž spoléhal na to, že postačí, vykazuje-li dostatečný výkon. Jak tento soud
vyslovil v rozhodnutí ze dne 11. 2. 2016, č. j. 16 Kss 3/2015 - 60, “(S)oudce musí mít přehled
o právních věcech, a tedy materiálně o spisech, které mu rozvrhem práce byly přiděleny k projednávání
a rozhodnutí, stejně jako o úkonech a o lhůtách, v nichž musí příslušné úkony vykonat“. Že tomu tak u kárně
obviněného nebylo, je zcela zjevné. Přitom se u kárně obviněného jednalo o jednání zaviněné,
přinejmenším formou vědomé nedbalosti (byť by bylo možno zvažovat i existenci nepřímého
úmyslu). Lze tak uzavřít, že subjektivní stránka kárného provinění byla u kárně obviněného
rovněž naplněna.
V.
Kárné opatření
[42] Kárná navrhovatelka navrhla uložení nejpřísnějšího kárného opatření – odvolání z funkce
soudce. Kárný soud tímto návrhem není vázán. Podle §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích
lze uložit soudci podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:
a) důtku,
b) snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož
se soudce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,
c) odvolání z funkce předsedy senátu,
d) odvolání z funkce soudce.
[43] Pro určení odpovídajícího kárného opatření je tedy podstatná závažnost kárného provinění,
opakovanost kárného postihu a skutečnosti polehčující a přitěžující. Z toho, že pro určení
kárného opatření není podstatná hierarchie výčtu kárných opatření lze jistě dovodit,
že navrhované odvolání z funkce soudce je možné uložit bez ohledu na to, zda kárně obviněný
již byl kárným soudem trestán. Jedná se ovšem o nejpřísnější kárný postih nevratně zasahující
do života kárně obviněného a k jeho uložení lze napoprvé přistoupit pouze v případě, kdy soudce
dlouhodobě není schopen či ochoten řádně vykonávat soudcovskou funkci bez dalšího
hromadění průtahů, a to souběžně s pochybnostmi o jeho morální integritě (zde srovnej
rozhodnutí kárného soudu ze dne 18. 2. 2015, č. j. 13 Kss 6/2014 - 38).
[44] Kárný soud v daném případě vycházel ze zásady, vytýčené ve výše citovaném v kárném
rozhodnutí, podle níž: „základním smyslem kárného řízení je mj. ochrana integrity soudcovského stavu,
nezávislosti a nestrannosti soudců a soudní moci a důvěry veřejnosti v nezávislé, nestranné a spravedlivé
rozhodování soudů (…) Funkce soudce představuje v profesním i mimoprofesním působení pozici ústavního
činitele, u které je naprosto nezbytné vyžadovat co nejpřísněji plnění povinností, které jsou s výkonem této funkce
spojeny“. Při úvaze o kárném opatření vzal kárný soud v úvahu všechny v řízení prokázané
skutečnosti a to jak okolnosti polehčující, tak i okolnosti přitěžující. Je nesporné, že kárně
obviněný se dopustil kárného provinění popsaného ve výroku rozhodnutí. Jedná se o průtahy
v 33 případech, přičemž období, v nichž tyto průtahy vznikly, je velmi dlouhé. Za polehčující
okolnost je třeba považovat skutečnost, že kárně obviněný je soudcem okresního soudu, jehož
soudci byli dlouhodobě nadměrně zatíženi, a kteří pracují pod tlakem ve snaze snížit počet
nedodělků z minulých let. Přitom jeho výkon v ostatních případech byl po část rozhodného
období hodnocen jako přinejmenším dostatečný, což plyne i z přehledu jím rozsouzených věcí
předložených kárnou navrhovatelkou. Ta také ocenila jeho zapojení do výjimečné akce směřující
ke snížení počtu nedodělků, jak výše uvedeno v odst. [7] a [13]. Nelze ani přehlédnout,
že ke stavu, který byl předmětem tohoto kárného řízení, došlo v důsledku dlouhodobého
neřešení průtahů jeho nadřízenými, neboť předchozí projednání nevedla k nápravě a výtka
z r. 2012 se týká období podstatně předcházejícího žalovanému období. Za nerozhodnou kárný
soud považoval skutečnost, že kárně obviněný byl zatížen více agendami, neboť to bylo
kompenzováno dostatečnou podporou pomocného aparátu (přičemž nelze akceptovat její
nedostatečné využívání z důvodů osobních vztahů) a opakovaným dlouhodobým zastavením
nápadu nových věcí. Polehčující okolností je, že kárně obviněný dosud nebyl kárným soudem
trestán. Za okolnost kárně obviněnému přitěžující je třeba označit přístup kárně obviněného
k zajištění řádného rozhodování, zejména jeho nezájem o stav neskončených věcí a preferenci
okamžitého výkonu před zajištěním rovnoměrného rozhodování v čase. Přitom byl v minulosti
na nežádoucí stav upozorňován, v roce 2018 mu byla udělena výtka, a ani to jeho přístup
nezměnilo. To ovšem kárný soud nepovažuje za neměnný postoj, neboť v průběhu kárného
řízení dokázal nedodělky, které byly předmětem tohoto řízení, v podstatné míře odstranit,
aniž by vytvořil nedodělky nové. Pokud jde o osobnostní profil kárně obviněného, nepovažoval
kárný soud za podstatné názory kárné navrhovatelky na působení kárně obviněného u Okresního
soudu v Karviné do roku 1991, ani vyjádření svědka Š. o postoji účastníků řízení ke kárně
obviněnému, a to jako neprokázané či nerozhodné. Z výpovědi svědka Š., stejně tak jako
ze zprávy soudcovské rady plynou ovšem určité výhrady ke komunikačním schopnostem kárně
obviněného (označení za podivína) a neobratnost v jednání s pomocným personálem. Tato
skutečnost však sama o sobě neznamená, že kárně obviněný není schopen vykonávat funkci
soudce, ostatně kárný návrh na takovém posouzení ani nestál.
[45] Kárný soud proto dospěl k závěru, že odpovídajícím kárným opatřením je kárné opatření
podle §88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích, a to snížení platu o 30% na dobu
12 měsíců.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne ní odvolání přípustné.
V Brně dne 3. září 2019
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně kárného senátu