ECLI:CZ:NS:2007:20.CDO.1570.2006.1
sp. zn. 20 Cdo 1570/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněné P. s.r.o., zastoupené advokátem, proti povinnému P. M., pro 22 334,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále – pobočky Krnov pod sp. zn. 2 E-Nc 944/2005, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 12. 2005, č.j. 10 Co 625/2005-18, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Oprávněná napadla dovoláním v záhlaví uvedené rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení ze dne 25. 4. 2005, č.j. 2 E-Nc 944/2005-10, kterým Okresní soud v Bruntále – pobočka Krnov zamítl návrh na nařízení exekuce. Odvolací soud uzavřel, že oprávněná neprokázala, že na ni přešlo nebo bylo převedeno právo z exekučních titulů; smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 8. 10. 2004, resp. 19. 11. 2004, jimiž převod práva dokládala, nemají povahu listin ve smyslu §36 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), neboť podpisy smluvních stran nejsou zákonem předepsaným způsobem ověřeny.
Dovolání není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) ve spojení s §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), a přípustnost nelze vyvozovat ani z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Otázku, kterou dovolatelka nabídla k přezkumu (zda kvalifikovaný průkaz převodu práva ve prospěch jiného, než kdo je v exekučním titulu označen jako oprávněný, představuje notářsky ověřená shoda kopie smlouvy o postoupení pohledávky s originálem /vidimace/), vyřešil odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 1998, sp. zn. 2 Cdon 721/97, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 1999 pod č. 4, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1772/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 1999 pod č. 50, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2005, sp. zn. 21 Cdo 2053/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 2005 pod č. 43, a rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věcech, v nichž oprávněná byla účastnicí (20 Cdo 3104/2005, 20 Cdo 335/2006, 20 Cdo 517/2006, 20 Cdo 555/2006, 20 Cdo 591/2006, 20 Cdo 1099/2006, 20 Cdo 1125/2006 a 20 Cdo 1188/2006)]. Odlišná judikatura soudů prvních stupňů citovaná oprávněnou v dovolání zásadní právní význam pro tuto projednávanou věc nezakládá.
O rozpor s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.) pak jít nemůže z toho důvodu, že napadené rozhodnutí vychází z ustanovení práva procesního (§251 a násl. o.s.ř.).
Poněvadž dovolání není přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání (§243a odst. 1, věta první, o.s.ř.) podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. (povinnému v tomto stadiu řízení žádné náklady nevznikly).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. února 2007
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu