ECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.1643.2013.1
sp. zn. 20 Cdo 1643/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněného Úvěrového servisu s.r.o. , se sídlem v Pravoníně 88, identifikační číslo osoby 274 13 861, zastoupeného Mgr. Stanislavem Sochorem, advokátem se sídlem v Olomouci, Pavelčákova 14, proti povinným 1) L. B. , 2) A. B. a 3) H. Č. , pro 104.971,- Kč a smluvní pokutu, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 25 EXE 15/2011, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. května 2012, č. j. 22 Co 181/2012 - 95, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Kladně usnesením ze dne 22. 6. 2011, č. j. 25 EXE 15/2001 - 30, částečně zastavil (bez návrhu) podle §268 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s §269 odst. 1 o. s. ř. a s §55 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „exekuční řád“), exekuci nařízenou jeho usnesením z téhož data č. j. 25 EXE 15/2011 - 28, „co do částky 64.971,- Kč a co do smluvní pokuty ve výši 0,4 % denně z částky 68.341,- Kč od 22. 2. 2011 do 20. 6. 2011.
K odvolání oprávněného krajský soud shora označeným usnesením usnesení soudu prvního stupně v části výroku, kterou byla exekuce pro částku 64.971,- Kč zastavena, změnil tak, že exekuce se pro částku 64.971,- Kč nezastavuje, a v dalším je potvrdil. Vyšel z toho, že exekuce na majetek povinných byla nařízena usnesením okresního soudu ze dne 22. 6. 2011, č. j. 25 EXE 15/2011 - 28, podle vykonatelného exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti, sepsaného Mgr. M. H., exekutorským kandidátem JUDr. Roberta Pazáka, soudního exekutora Exekutorského úřadu Brno-venkov ze dne 14. 2. 2011, sp. zn. 059 EZ 24/2011, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 104.971,- Kč se smluvní pokutou ve výši 0,4 % denně z částky 68.341,- Kč od 22. 2. 2011 do 20. 6. 2011 a pro náklady oprávněného a soudního exekutora, které budou v průběhu řízení stanoveny, jejímž provedením byl pověřen jmenovaný soudní exekutor; co do smluvní pokuty ve výši 0,4 % denně z částky 68.341,- Kč od 21. 6. 2011 do zaplacení byl návrh na nařízení exekuce zamítnut. Z označeného exekutorského zápisu odvolací soud zjistil, že (v bodu I.) oprávněný a povinní souhlasně prohlásili, že je mezi nimi nesporné, že povinní dluží oprávněnému společně a nerozdílně ke dni 14. 2. 2011 částku 104.971,- Kč, která vznikla z titulu smlouvy o půjčce ze dne 20. 11. 2010, na základě níž povinní obdrželi částku 40.000,- Kč, že podle smlouvy o půjčce se povinní dále zavázali uhradit oprávněnému souhrnný poplatek ve výši 33.598,- Kč. Dále se v tomto bodu zápisu uvádí, že dlužníci jsou dále povinni zaplatit za období od 6. 2. 2011 do 14. 2. 2011 smluvní pokutu ve výši 2.460,- Kč a jednorázovou smluvní pokutu ve výši 34.170,- Kč a že na svůj dluh dne 23. 12. 2010 uhradili částku 5.257,- Kč. V bodu II. tohoto zápisu se účastníci dohodli na úhradě dluhu tak, že povinní uhradí společně a nerozdílně částku 104.971,- Kč nejpozději do 21. 2. 2011, a v bodu III. ujednali, že „pokud se dlužníci dostanou do prodlení se splatností dlužné částky, tj. neuhradí-li dlužnou částku, tedy půjčku a souhrnný poplatek za uzavření půjčky, ve výši 68.341,- Kč řádně a včas, zavazují se zaplatit společně a nerozdílně věřiteli kromě nezaplacené půjčky a souhrnného poplatku za uzavření půjčky ve výši 68.341,- Kč či její zbylé části i smluvní pokutu ve výši 0,4 % denně z částky 68.341,- Kč nebo její zbylé části, od prvního dne prodlení se zaplacením dlužné částky nebo její zbylé části dle tohoto zápisu do zaplacení“. Dlužníci a věřitel se dále dohodli, že „splatnost smluvní pokuty je vždy II. den po jejím vzniku, tj. vždy II. dnem, následujícím po každém dni, kdy nárok na ni vzniká“. V bodu IV. zápisu dali dlužníci výslovné svolení dle §79 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. k tomu, aby tento exekutorský zápis byl vykonatelný a stal se exekučním titulem dle §40 odst. 1 písm. d) tohoto zákona. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že exekuční titul lze vykonat pouze částečně (co do částky 40.000,- Kč, představující dluh povinných ze smlouvy o půjčce) z důvodu, že další ujednání stran jsou absolutně neplatná podle §39 obč. zák. pro rozpor se zákonem, jelikož tento závěr učinil pouze na základě obsahu spisu, tedy bez nařízení jednání, a účastníkům tak byla odňata možnost vyjádřit se ke skutečnostem, v nichž je spatřován důvod k zastavení exekuce; rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení exekuce co do částky 64.971,- Kč proto posoudil jako předčasné. Pokud pak jde o smluvní pokutu (která není příslušenstvím pohledávky) dohodnutou v exekutorském zápise, vyšel z §78 a z §79 exekučního řádu a dovodil, že v něm není přesně konkretizován předmět plnění (přesný obsah a rozsah plnění), ani přesně a určitě určena doba plnění, když „smluvní pokuta je dohodnuta ve výši 0,4 % denně z částky 68.341,- Kč nebo její zbylé části od prvního dne prodlení se zaplacením dlužné částky nebo její zbylé části do zaplacení“. V této části vymáhané pohledávky proto usnesení soudu prvního stupně o zastavení exekuce potvrdil.
20 Cdo 3719/201
Proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu podal oprávněný dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Namítá, že předmět plnění (tj. základ, ze kterého se smluvní pokuta počítá) je v exekutorském zápise konkretizován zcela dostatečně, a to pevnou částkou s možností jejího snížení v případě částečných úhrad ze strany povinných; takový způsob určení je podle něj obvyklý a judikaturou akceptovaný. Nesouhlasí ani s názorem odvolacího soudu o neurčitosti doby plnění, neboť „splatnost smluvní pokuty je vždy II. den po jejím vzniku, tj. vždy II. dnem následujícím po dni, kdy nárok na ni vzniká“. Exekutorský zápis tedy v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (např. usnesení sp. zn. 20 Cdo 2737/2004) obsahuje dostatečně určitým způsobem určení doby, do které se „povinná osoba“ zavázala takové zajišťovací plnění poskytnout. Dále dovolatel namítá, že důvody, pro které krajský soud exekuci částečně zastavil, jsou důvody „pro zamítnutí exekuce“, nikoliv pro její zastavení. Navrhl, aby usnesení odvolacího soudu bylo v napadeném výroku zrušeno a aby mu věc byla vrácena k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (viz čl. II Přechodných ustanovení, bod 12. části první zákona č. 7/2009 Sb. a článek II, bod 7. části první zákona č. 404/2012 Sb.) a po přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu v napadeném potvrzujícím výroku dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. - jež podle §238a odst. 2 o. s. ř. platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle §238a odst. 1 písm. c) o. s. ř. - je dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy či soudem dovolacím rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Dovolatel žádnou otázku, která by měla činit rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadně významným (§237 odst. 3 o. s. ř.), v dovolání nevymezil a ani na základě námitek v něm obsažených nelze k tomuto závěru dospět.
Podle §40 odst. 1 písm. d) exekučního řádu, je exekučním titulem exekutorský zápis podle §78 písm. a) tohoto zákona, tj. zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí nebo exekuce, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Exekutor nezkoumá, zda osoba oprávněná má skutečný nárok na předmět plnění, který je obsahem exekutorského zápisu, a v souladu s §79 odst. 4 exekučního řádu náležitosti dohody uvede v zápisu podle shodného prohlášení účastníků úkonu [srov. Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání, Praha 2010, str. 318 - 319]. Exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti je exekučním titulem, jestliže splňuje formální náležitosti stanovené pro sepisování exekutorských zápisů (§79 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.) a materiální (věcné) náležitosti [§78 písm. a), §79 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb.]. S exekutorským zápisem, který neobsahuje některou z formálních náležitostí, nelze spojovat vlastnost přímé vykonatelnosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. srpna 2004, sp. zn. 20 Cdo 1232/2004, či usnesení téhož soudu ze dne 12. prosince 2012, sp. zn. 20 Cdo 3527/2012).
Podle §79 odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2012, dohoda účastníků podle §78 písm. a) musí též obsahovat [kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 tohoto ustanovení a v odstavci 2 pod písmeny a), b) c) a f] předmět plnění a dobu plnění. Předmětem plnění se v exekutorském zápisu se svolením k vykonatelnosti vymezuje - jak již uvedeno výše - přesný obsah a rozsah plnění, tedy, řečeno jinak, jaké plnění a v jakém množství má povinná osoba podle údajů obsažených v tomto zápisu se svolením k vykonatelnosti poskytnout oprávněné osobě. Doba plnění uvedená v tomto zápisu musí přesně a určitě stanovit dobu, do které je povinná osoba povinna předmět plnění poskytnout oprávněné osobě, a tím současně vymezit dobu, po jejímž marném uplynutí může oprávněná osoba důvodně podle exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti navrhnout exekuci (nařízení výkonu rozhodnutí) - k tomu srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2005, sp. zn. 20 Cdo 2737/2004, na něž dovolatel poukázal).
Exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti, sepsaný Mgr. M. H., exekutorským kandidátem JUDr. Roberta Pazáka, soudního exekutora Exekutorského úřadu Brno-venkov, ze dne 14. 2. 2011, sp. zn. 059 EZ 24/2011, jenž je v projednávané věci exekučním titulem, obsahuje v bodu III. ujednání o tom, že „pokud se dlužníci dostanou do prodlení se splatností dlužné částky, tj. neuhradí-li dlužnou částku, tedy půjčku a souhrnný poplatek za uzavření půjčky, ve výši 68.341,- Kč řádně a včas, zavazují se zaplatit společně a nerozdílně věřiteli kromě nezaplacené půjčky a souhrnného poplatku za uzavření půjčky ve výši 68.341,- Kč či její zbylé části i smluvní pokutu ve výši 0,4 % denně z částky 68.341,- Kč nebo její zbylé části, od prvního dne prodlení se zaplacením dlužné částky nebo její zbylé části dle tohoto zápisu do zaplacení“, a že „splatnost smluvní pokuty je vždy II. den po jejím vzniku, tj. vždy II. dnem, následujícím po každém dni, kdy nárok na ni vzniká“.
Dovolatel se mýlí, považuje-li za zákonu vyhovující takové určení předmětu plnění smluvní pokuty v exekutorském zápise, jejíž výše je vymezena 0,4 % denně z částky 68.341,- Kč nebo její zbylé části, od prvního dne prodlení se zaplacením dlužné částky nebo její zbylé části dle tohoto zápisu do zaplacení. Z hlediska předmětu plnění ve smyslu §79 odst. 2 písm. d) exekučního řádu tato formulace požadavku zákona neodpovídá, neboť denní výši smluvní pokuty nelze jednoznačně určit. Ohledně doby plnění odpovídá požadavku na přesné vymezení rozsahu a obsahu plnění jen údaj v exekutorském zápise o tom, že „splatnost smluvní pokuty je vždy II. den po jejím vzniku, tj. vždy II. dnem, následujícím po každém dni, kdy nárok na ni vzniká“; z exekutorského zápisu však nelze dovodit, od kdy měla být oprávněnému placena (tj. od kterého měsíce a roku) a kdy by měla být tato povinnost splněna. Proto závazek povinných v tomto směru nemůže být materiálně vykonatelný [srov. též odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. května 2007, sp. zn. 20 Cdo 3288/2006, v němž uvedl: „ Zákonu by…odpovídalo kupříkladu takové vymezení doby plnění smluvní pokuty v notářském zápise, v němž se povinný zaváže kapitalizovanou smluvní pokutu ze všech jistin vzniklou do dne sepsání notářského zápisu zaplatit do určité doby od jeho sepsání (jednorázově nebo ve splátkách) a u smluvní pokuty vzniklé v budoucnu se vyčíslí pevná sazba smluvní pokuty z každé jistiny za každý den prodlení s tím, že povinný se zaváže platit takto vzniklou smluvní pokutu vždy jednou měsíčně do posledního dne každého kalendářního měsíce. Naposledy je povinný povinen platit smluvní pokutu za den zaplacení jistiny, k níž se smluvní pokuta váže, přičemž smluvní pokuta za měsíc, v němž byla jistina zaplacena, je opět splatná do posledního dne tohoto kalendářního měsíce“. Tento právní názor se analogicky uplatní i v dané věci].
K dovolatelově námitce, že důvody, pro které krajský soud exekuci částečně zastavil, jsou důvody „pro zamítnutí exekuce“, nikoliv pro její zastavení, je možno poukázat např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. října 2007, sp. zn. 20 Cdo 3203/2006, v němž dovodil, že byl-li výkon rozhodnutí (exekuce) nesprávně nařízen (nařízena), musí být v každém stádiu i bez návrhu zastaven (zastavena) podle §268 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a §269 odst. 1 o. s. ř.
Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř., a dovolání proti němu podle §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není tudíž přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání oprávněného podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O případných nákladech dovolacího řízení rozhodne soudní exekutor (§88 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. listopadu 2013
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu