Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.03.2011, sp. zn. 20 Cdo 1928/2009 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.1928.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.1928.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 1928/2009 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné EMFI Prag, s. r. o. , se sídlem v Kralupech nad Vltavou, Minická 635, identifikační číslo osoby 625 78 758, zastoupené JUDr. Erikou Neumannovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Marie Cibulkové 356/34, proti povinnému J. K. , za účasti vydražitele J. L., dále přihlášených věřitelů Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, Krajské pobočky pro hl. m. Prahu, se sídlem v Praze 1, na Perštýně 6, Finančního úřadu ve Slaném, se sídlem ve Slaném, Pod Horou 332, ČR - Okresní správy sociálního zabezpečení Prachatice se sídlem v Prachaticích, Vodňanská 7, CDV-1, Ltd., se sídlem Peterborough Court, 133 Fleet Street, London EC4A 2BB, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zastoupeného JUDr. Petrem Balcarem, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 15, a soudního exekutora JUDr. Milana Usnula, Exekutorský úřad Praha 9 se sídlem Praze 5, Plzeňská 166, pro 9 371,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. Nc 291/2002, o dovolání zástavního věřitele CDV-1, Ltd., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 1. 2008, č. j. 16 Co 408/2007-83, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 1. 2008, č. j. 16 Co 408/2007-83, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Obvodní soud usnesením ze dne 29. 3. 2007, č. j. Nc 291/2002-63, rozhodl, že z rozdělované podstaty 1 567 000,- Kč se uspokojí pohledávky v následujícím pořadí a výši: Podle §337c odst. 1 písm. c) o. s. ř. pohledávka zástavního věřitele CDV-1 Ltd. se sídlem Peterborough Court, 133 Fleet Street, London EC4A 2BB, Spojené království Velké Británie a Severního Irska ve výši 1 567 000,- Kč. Zbytek pohledávky zástavního věřitele 29 318 114,35 Kč zůstává neuspokojen. Pohledávka oprávněného, soudního exekutora JUDr. Milana Usnula, Finančního úřadu Slaný, VZP ČR a OSSZ Prachatice zůstávají neuspokojeny. Krajský soud napadeným rozhodnutím k odvolání soudního exekutora změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že rozdělil rozdělovanou podstatu takto: 1/ V první skupině se uspokojuje pohledávka soudního exekutora JUDr. Milana Usnula v plné výši 305 865,70 Kč. 2/ Ve třetí skupině v prvním pořadí se uspokojuje pohledávka zástavního věřitele CDV-1 Ltd. na částečné uspokojení ve výši 1 261 134,30 Kč. Dospěl k závěru, že s ohledem na novelu exekučního řádu provedenou zákonem č. 347/2007 Sb., jež v přechodných ustanoveních neřeší, podle jakého znění exekučního řádu má soud pokračovat v neskončených řízeních, je třeba po 1. 1. 2008 v odvolacím řízení postupovat již podle exekučního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2008, a uspokojit pohledávku soudního exekutora v první skupině. V dovolání zástavní věřitel namítá, že odvolací soud nesprávně aplikoval ustanovení §68 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále též jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), ve znění účinném od 1. 1. 2008, jestliže soud prvního stupně rozhodoval ještě v době, kdy exekuční řád žádné ustanovení o zařazení pohledávky soudního exekutora na úhradu nákladů exekuce a jeho odměny do některé ze skupin pohledávek uvedených v §337c zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jeno. s. ř.“), neobsahuje. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.). Dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. a), 238a odst. 1 písm. f), odst. 2 o. s. ř. a §139 zákona č. 120/2001 Sb. je i důvodné. Jelikož tzv. zmatečnostní vady podle §229 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o. s. ř. ani jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k nimž je dovolací soud - je-li dovolání přípustné - povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.), je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu, že náklady exekuce se při rozvrhu rozdělované podstaty s ohledem na novelizaci §68 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., provedenou s účinností od 1. 1. 2008 zákonem č. 347/2007 Sb., uspokojují v první skupině podle §337c odst. 1 písm. a) o. s. ř., i když exekuční řízení bylo zahájeno 2. 4. 2002, jak z obsahu spisu vyplývá. K uvedené otázce Nejvyšší soud i Ústavní soud již ve svých dřívějších rozhodnutích (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. 20 Cdo 1625/2008, nález Ústavního soudu ze dne 24. 9. 2009, sp. zn. I. ÚS 1562/09 nebo nález téhož soudu ze dne 5. 5. 2009, sp. zn. IV. ÚS 314/09) uzavřely, že exekuční řízení realizované na základě usnesení soudu o nařízení exekuce, vydaného před účinností zákona č. 347/2007 Sb. (před 1. 1. 2008) je třeba posoudit podle exekučního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2007. Protože se o takový případ v souzené věci jedná, je třeba odkázat na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu k výkladu zákona č. 120/2001 Sb. (účinného do 31. 12. 2007) ze dne 15. 2. 2006, sp. zn. Cpjn 200/2005, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 31/2006. Nejvyšší soud v jeho bodě XVIII. zaujal názor, že pohledávka soudního exekutora na náhradu nákladů exekuce se při exekuci prodejem nemovitostí uspokojí v rozvrhu rozdělované podstaty ve „třetí“ skupině (§337c odst. 1 písm. c/ o. s. ř.). Dovolací soud nemá důvod se od těchto názorů odchýlit. Závěr odvolacího soudu, že v projednávané věci je třeba aplikovat §68 zákona č. 120/2001 Sb. již ve znění zákona č. 347/2007 Sb., je tedy nesprávný. Nejvyšší soud proto napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§243b odst. 2 věta za středníkem, odst. 3 věta první o .s. ř.). Právní názor vyslovený v tomto usnesení je pro soudy nižších stupňů závazný; v novém rozhodnutí rozhodne soud nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i dovolacího (§243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně bude o náhradě nákladů rozhodnuto ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. března 2011 JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/24/2011
Spisová značka:20 Cdo 1928/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.1928.2009.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Dotčené předpisy:§337c odst. 1 písm. c) o. s. ř.
předpisu č. 120/2001Sb. ve znění do 31.12.2007
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-25